Může za to dlouhá tuhá zima, kdy pole pokrývaly vysoké vrstvy sněhu, a mokré jaro.

„Výnosy ozimého ječmene jsou jen o malinko nižší než byly vloni, ale faktem je, že jsme museli na jaře zaorat čtyřicet hektarů nejhoršího porostu ozimého ječmene. Teď už máme sklizeno padesát hektarů a ještě nám několik hektarů zbývá,“ vysvětlil předseda okresní Agrární komory v Jindřichově Hradci Jan Koutný, který je zároveň předsedou představenstva ZD Budíškovice.

Jinak jsou na tom na Třeboňsku, kde tolik ozimého ječmene nezaorávali. „Letos máme ozimy sklizené. Výnosy ozimého ječmene jsou o třetinu horší, než byly vloni. Na jaře jsme nemohli aplikovat postřiky, protože se nedalo do rozmočených polí zajet, a pak byla horka kolem pětatřiceti stupňů, všechno se zabetonovalo a zaschlo,“ uvedl vedoucí obchodního oddělení K+K Břilice Vojtěch Leština.

Poslední déšť vidí jako spásu. „Se sklizní řepky čekáme na konec týdne. Včera jsme odebírali vzorky, některá semínka zaschla, řepka je zčásti na píscích, není to nic moc, ale uvidíme teprve, až do polí vjedeme,“ doplnil Vojtěch Leština.

Na Dačicku je situace podobná, i když si tam na sklizeň řepky počkají o něco déle než na Třeboňsku. „Řepky vypadaly dobře, ale teplem vždy přischnou a bude malé zrnko. Zatím je na ni čas, záleží na počasí, teprve uvidíme,“ konstatoval Jan Koutný.

Se snižováním stavu krav na mléko vznikla otázka, kam se senem. Zatímco seno z Břilic jde podle Vojtěcha Leštiny na prodej nebo do bioplynové stanice či spaloven, to z Budíškovic zůstává na horší časy. „Máme málo luk a pastvin, ale seno nám už přebývalo, tak jsme jím zaplnili jednu silážní jámu a nějaké jsme slisovali, aby se vešlo do skladů,“ uzavřel Jan Koutný.