„V současné době čekáme na schválení od Povodí Vltavy a na výsledky hydrogeologických průzkumů,“ uvedl předseda představenstva společnosti Excelsior Bohemia Karel Plzák.

Problémy jim trochu působí obavy, aby měli dostatečné množství vody, kterou budou odebírat z vrtů. Na chov jeseterů potřebují totiž 600 kubíků vody denně. Podle Karla Plzáka chtějí v každém případě ještě letos vybudovat líheň pro jesetery. Na její provoz nebudou potřebovat tak velké množství vody jako na samotný velkochov.

Společnost Excelsior Bohemia zakoupila vloni pro tento účel zmíněné pozemky od města. „Zatím zaplatili polovinu ceny, a to 3,6 milionu korun. Na doplacení druhé poloviny mají termín do 30. června,“ vysvětlil starosta Jan Váňa.

Podle jeho slov se situace zkomplikovala současnou ekonomickou krizí, kdy pro společnost Bohemia Excelsior není snadné získat úvěr. Proto zastupitelé v únoru schválili odklad doplatku druhé poloviny ceny.

O tom, že by se měli jeseteři chovat v Třeboni, se někteří místní lidé dozvěděli z městského zpravodaje. Některým se zdá projekt příliš megalomanský a jiní ani netuší, že by tradičního třeboňského kapra měl v tak velkém množství doplňovat právě jeseter. Projekt totiž zahrnuje předpokládanou roční produkci jeseteřího masa kolem 115 až 120 tun a osm tun kaviáru.

„Mám obavy, co tam v průmyslové zóně může vyrůst, takže jeseteří farma mi přijde lepší než třeba chemický průmysl,“ řekla Třeboňačka Blanka Kocianová.

„Pokud chov jeseterů přinese do města peníze a lidem dá práci, bude to jen dobře,“ uvedl zastupitel města a generální ředitel holdingové společnosti Rybářství Třeboň Jan Hůda.

Dodal, že však zpracování ryb v tak velkém množství musí být dobře vyřešené, aby nevznikaly problémy s odpadem a znečišťováním okolního prostředí včetně vodního toku, konkrétně Zlaté stoky.