Připouští, že jeho rozhodnutí značně ovlivnilo dění okolo redukce cizinecké policie, kde sloužil.

„Inspiroval jsem se v jednom známém kriminálním seriálu, kde šli policajti po práci do baru, který si otevřel jejich bývalý kolega, protože chtěl být i dál mezi lidmi a zůstat s kamarády. To se mi líbilo už asi před deseti lety, ale byl jsem ve státním sektoru a pořád byly obavy z nejistoty,“ vrací se do doby před zásadním rozhodnutím svého života expolicista Novotný.

A v době, kdy musel dojíždět za prací do Tábora a významně šel dolů s platem, se uvolnil pronájem cukrárny, která je v budově města. Neváhal.

„Mám rád kávu, byli by zde lidé. Jako ve filmu Vratné lahve, kde je Zdeněk Svěrák spokojený u okénka na lahve, protože je mezi lidmi. Podmínkou bylo zachovat cukrárnu. Přihlásil jsem se do výběrového řízení a když jsem ho vyhrál, tak jsem dal výpověď s dvouměsíční lhůtou, jinak to nešlo. A splnil jsem dva sliby – na úřadu práce, kde jsem s vedením jednal při rušení slavonického pracoviště cizinecké policie, že nenastoupím do stavu nezaměstnaných a nenechám se již zaměstnat, protože poslouchání jsem si užil dost. A pak jsem hned nastoupil do rozjetého vlaku letošní turistické sezony,“ pokračuje Novotný.
Sází na kvalitu a podle slov zákazníků jeho káva patří k nejlepším ve Slavonicích.

„Nemohu srovnávat, jaké bylo letošní léto, ale jak říkají ostatní obchodníci, tady oproti loňsku bylo o 12 až 15 procent zákazníků méně,“ pokračuje s tím, že v létě se musí vydělat i na zimu. „Bohužel, sladkosti člověk nepotřebuje k životu a po zvýšení DPH tržby ještě klesnou,“ dodává.

Podle jeho mínění, však nejde pořád jen argumentovat krizí, ale obchodníci ve městě by se měli domluvit, spojit své síly a přesvědčit turistu, že je dobré do Slavonic znovu přijet. „Chce to nové nápady a lidé spolu musejí komunikovat,“ tvrdí.