Popáleniny patří k nejbolestivějším zraněním

Popáleniny jsou nejbolestivějším typem úrazu, jsou doprovázeny velice krutou bolestí a jsou vstupní branou infekce, proto je při ošetřování důležitá sterilita použitého materiálu.

Vznikají působením tepla na organismus a jsou jedním z nejčastějších a nejzávažnějších poranění především v dětském věku. V České republice je každoročně popáleno asi 600 dětí.

V různých věkových skupinách převládají různé příčiny popálení. U dětí do tří let je nejčastější příčinou opaření horkou tekutinou, kávou, čajem, horkou vodou z rychlovarné konvice a tak dále.

Děti předškolního věku na sebe často strhnou spolu s ubrusem nádoby s horkým obsahem, padají do nádob s horkou tekutinou, strkají prsty do elektrických zásuvek, popálí se o horká kamna, sporák a podobně. U dětí ve věku mezi 5 a 15 lety většinou ubývá opaření, ale přibývá popálení od hořícího oděvu například při hrách s výbušninami, hořlavinami a tak dále a také přibývá úrazů elektrickým proudem vysokého napětí. Jedná se nebezpečnou zábavu typu lezení na sloupy elektrického napětí nebo střechy železničních vagónů.

Závažnost popálenin závisí na několika faktorech, jedním z nich je rozsah poškození – pokud je u dospělého člověka popáleno 15 procent povrchu těla, dochází k rozvoji šoku, což je život ohrožující stav. U dětí nastupuje rozvoj šoku při popálení již 10 procent těla.

Pokud si budeme pamatovat, že jedno procento tělesného povrchu tvoří lidská dlaň, snadno pak můžeme posoudit, jak velké procento tělesného povrchu je popáleno.

Používáme také takzvané pravidlo devíti, které jednotlivé části těla rozdělí na násobky devíti.

Dalším důležitým faktorem při hodnocení závažnosti popálenin je hloubka poškozené tkáně. Můžeme se setkat s nejrůznějšími příklady, jak popáleniny rozdělit, ale pro jednoduchost si uvedeme pouze 3 základní stupně. Při 1. stupni dochází ke zčervenání kůže, 2. stupeň je charakteristický tvorbou puchýřů a 3. stupeň je již nekróza (odúmrť) tkáně.

Dalšími faktory pro hodnocení závažnosti popálenin jsou věk, zdravotní stav, lokalizace popálenin, kdy nejzávažnější místa popálenin jsou ruce, poté obličej a krk, dále je to příčina popálenin a v neposlední řadě také způsob a správnost provedení první pomoci.

Tímto se dostáváme k samotnému ošetření. Prioritou je správné provedení technické první pomoci, která předchází samotnému ošetření. Spadá do ní sundání šperků, jelikož poté následuje chlazení a při chlazení místo otéká, hodinek a podobně. Poté následuje zdravotnická první pomoc, která začíná dostatečným chlazením. Mělo by probíhat alespoň 20 minut, či do doby, dokud je to poraněnému příjemné.

3. stupeň popálenin již nechladíme, jedná se většinou o příškvary, které nikdy nestrháváme.

Totéž platí i při tvorbě puchýřů – ty také nikdy nestrháváme ani nepropichujeme.

Po chlazení následuje další fáze ošetření, kterou je sterilní krytí rány. Upozorňuji znovu na sterilitu! Krytí rány neprovádíme u popálenin na obličeji a na krku. Nepoužíváme žádné masti ani oleje, pouze studenou vodu!

Když provádíme chlazení, tak bychom měli dbát na to, abychom nechladili přímo samotnou ránu, ale abychom chladili místo lehce nad ránou a voda do poraněného místa volně stékala.

Dále je důležité vědět, že 3. stupeň nikdy nebude sám, vždy bude doprovázen i ostatními dvěma stupni popálenin. 3. stupeň se nachází většinou v centru poranění a v jeho okolí nacházíme kombinaci prvního a druhého stupně.

Na konec bych ráda řekla pouze to, abychom se vždy snažili popáleninám hlavně přecházet, jelikož jejich následky jsou mnohdy tragické.

Jitka Čechová, školitelka oblastního spolku Českého červeného kříže v Jindřichově Hradci