Právě na jaře hasiči zaznamenávají hodně požárů kvůli nedbalosti při pálení klestí a nedovoleném vypalování trávy. Právě rychle se šířící plameny a kouř se mohou stát tomu, komu oheň přerostl přes hlavu, smrtelnou pastí.
I když podle jindřichohradeckého primáře rychlé záchranné služby Miroslava Vlasáka nejsou tyto případy naštěstí až tak časté. Je ale i možné, že člověk se snaží nejdříve zabránit dalším škodám a když utrpí drobné popáleniny, tak až dodatečně vyhledá lékařskou pomoc a nevolá hned záchranku.
„Mezi vážné úrazy patří většinou popáleniny po zásahu elektrickým proudem. Měli jsme před několika lety případ chlapce, který vylezl na železniční vagon a zasáhl ho proud z troleje. Další popáleniny vznikají třeba při manipulaci se zápalnými látkami, v garáži může při svařování odlétnout jiskra. Pak jsou to i úrazy, kdy se člověk opaří,“ vypočítává rizikové činnosti, kdy je nebezpečí popálení, primář záchranky.
Vzpomíná i na případ, kdy člověk přenášel fritovací hrnec plný rozpáleného oleje a utrhly se u něho uši. Dnes již naštěstí není tolik úrazů, jako dřív na venkově, kdy se přenášely velké vařící hrnce s polévkou a někdo se opařil či do nich spadlo dítě.
Když už se ale něco stane, tak první pomoc podle Vlasáka záleží především na míře popálení. „Nejdůležitější je eliminovat účinky tepla. Když na člověku hoří oděv, tak na něho hodit deku a uhasit. Sundat oděv nasáklý třeba horkým olejem a podobně. Pokud jsou popálené plochy menší, tak je nutné je ochladit vodou. Ale ochlazovat ne celého člověka, aby neprochladl. Na to se musí dávat pozor hlavně u dětí, aby se nerozvinul šok. V těchto případech je nutné ihned volat záchranku,“ vysvětluje primář Vlasák.
Varuje ale před tím, aby se z popáleného strhávalo třeba „přiškvařené“ oblečení. Výjimkou je již zmíněný horkou tekutinou nasáklý oděv, ale pokud již z něho teplo nepůsobí, tak ho neodstraňovat.
„A v žádném případě nepoužívat nejrůznější lidové recepty a vyhledat odbornou lékařskou pomoc,“ zdůraznil.
Samostatnou kapitolou pak je, když se člověk při požáru nadýchá kouře. Potíže se mohou projevit i se zpožděním, takže je vždy dobré vyhledat pomoc lékaře. Zjednodušeně řečeno sliznice průdušek oteče a dýchání se ztíží.
Puchýře nepropichujeme.
Příškvary (oděv, dehet) nestrháváme, pouze na volném okraji odstřihneme.
Nikdy nepoužíváme žádné masti, zásypy či léky proti bolesti. Mohou zkreslit pozdější lékařskou diagnózu.
Dáváme obzvlášť velký pozor na příznaky šoku, u rozsáhlejších popálenin provádíme preventivní protišoková opatření.