Lužnice škodila

Povodeň na území našeho okresu byla způsobena zejména řekou Lužnicí. S odstupem času dochází ke zkreslování skutečného průběhu těchto katastrofálních událostí. Proto při příležitosti pátého výročí velké vody vzpomeňme na kritické události srpnových dní roku 2002. Po silných deštích, na přelomu července a srpna, začalo na území našeho okresu 6. srpna znovu vytrvale pršet. Naměřené srážky v povodí Lužnice ve dnech 6. až 13. srpna přesáhly čtyřnásobně měsíční průměry. Extrémní hodnoty v oblasti Třeboňska, Novohradských hor a sousedního Rakouska (řeka Dračice vlévající se do Lužnice) měly za následek rychlý vzestup Lužnice, zaplnění třeboňské rybniční soustavy, která pro další dešťové srážky neměla volný akumulační objem. Za této situace byla aktivována povodňová komise, na povodí řek Lužnice, Nežárky a Moravské Dyje byl vyhlášen II. a posléze III. stupeň povodňové aktivity. Vzhledem k rostoucímu nebezpečí byl svolán krizový štáb okresu, který posléze organizoval a řídil na celém okrese záchranné a obnovovací práce.

Hráz Rožmberku

Jaké byly nejkritičtější události těchto srpnových dní? 9.8 srpna začíná rybník Rožmberk přetékat přelivem, vysoko nad normálem jsou rybníky Svět, Spolský a Opatovický, proto předseda krizového štábu vydal příkaz maximálního otevření výpustě na Rožmberku. Na tomto rybníku byla provedena demontáž česlí na bezpečnostním přelivu a později, vzhledem k rychlému vzestupu hladiny, byl zbytek česlí odstraněn trhavinou. Velikán mezi našimi rybníky Rožmberk nakonec sehrál rozhodující úlohu při zvládnutí kritické povodně.

Přišla evakuace

Při normální hladině akumuluje 5,5 mil. kubíků vody na ploše 480 hektarů. V době kritické povodňové situace zatopil plochu 2 200 hektarů a akumuloval celkem 70 milionů kubíků vody, což byl historicky nejvyšší stav. Další závažnou událostí bylo protržení Novořecké hráze v délce 80 – 90 metrů (toto vodohospodářské dílo, vybudované geniálním rybníkářem Jakubem Krčínem v délce 13,5 km, odvádí přebytečné vody Lužnice mimo Rožmberk do Nežárky) a vody Lužnice se začaly valit do přeplněného Rožmberka.
Pod hrozbou protržení hráze a následným nedozírným škodám a ztrátám na lidských životech, vydal předseda krizového štábu příkaz k evakuaci obyvatel obcí Lužnice, Klec, Ponědrážka a části Lomnice nad Lužnicí (13.srpna). Bylo celkem evakuováno přes 1000 osob. Drama ovšem nebralo konce. Ve večerních hodinách 13. srpna dochází, po destrukci ochranné hráze pískovny Cep, k průtoku části řeky Lužnice pískovnou. Voda zaplavila silnici Majdalena – Chlum a Majdalena – Suchdol, zaplavuje a demoluje několik domů obce Majdalena, přerušena je také Zlatá stoka. Teprve koncem srpna se situace stabilizovala, hráz Rožmberka byla zpevněna, Novořecká hráz 26. srpna opravena, opravena byla hráz pískovny Cep i poškozené silnice u Majdaleny. Lužnice se vrátila do svého koryta. Škody napáchané povodní se na našem okrese vyšplhaly do výše 900 milionů korun.
Co ukázala katastrofální povodeň, která na území našeho regionu nemá obdobu? Prvním připomenutím bylo, že člověk ve vztahu k přírodě musí zachovat pokoru, pokoru k dílu našich předků, kteří vybudováním rybniční soustavy před staletími ochránili hodnoty a životy v dnešní době.

Každá pomocná ruka byla dobrá. Foto: archiv Deníku

Lidská solidarita

Druhou skutečností byla lidská solidarita, která doprovázela záchranné práce po celou dobu této přírodní katastrofy. I po pěti letech je třeba poděkovat těm, kteří často s nasazením vlastních životů chránili životy jiných. Znovu bych chtěl poděkovat členům krizového štábu, povodňových komisí, starostům postižených obcí, třeboňským rybářům, hasičům, vojákům a policistům, členům červeného kříže a dalším záchranářům za vykonanou práci, která pomohla zvládnout katastrofu století.

(autor je přednosta bývalého Okresního úřadu v J. Hradci)