Stoupající hladina největšího českého rybníku budila v lidech obavy, ty se naštěstí nepotvrdily a hráz odolala náporu vody.

Noc na hrázi

Ten tehdy strávil celou středu 14. srpna a následující noc na hrázi největšího českého rybníku Rožmberk. „Zapisoval jsem si poznámky, jak stoupá voda. Zastavila se až mezi 21 a 22 hodinou 8, 6 metru a pak celou noc stála,“ vzpomíná Hůda.
Takové výšky nedosáhla hladina rybníka ani při velkých povodních v září roku 1890, tehdy se voda vyšplhala k rysce 795 centimetrů.
Kromě poznámek o stavu hladiny si tehdy Hůda zapsal poznatky, které nazval Co dělat v době povodní. Za důležité považuje především jedno velení na úrovni okresů, dokonalý monitoring oblasti, ale také nepodléhat vlivům starostů obcí.

ZÁPISNÍK. Poznáky Jana Hůdy zachycují stav vody v Rožmberku. Foto: Deník/ Miroslava Kolářová

Informovanost

„Určitě bych také zřídil funkci tiskového mluvčího, protože informace pro lidi jsou potřeba, ale zároveň jsme se nemohli naplno věnovat své práci. Totéž si myslím i o mobilu. Číslo bych dal jen rozhodujícím lidem, jako jsou hasiči, vojáci, policie a vedení,“ vyjmenovává poznatky z krizové situace Hůda.
Zkušenost udělali rybáři i organizací odpočinku a pohotovostí, které tehdy nebrali příliš vážně. „Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale příště bych dbal na důsledné dodržování,“ míní. Protože tehdy panovala důvodná obava, že praskne hráz Rožmberka, byly ve středu 14. srpna evakuovány vesnice Lužnice, Klec, Ponědraž a Ponědrážka.
Obavy se však nakonec nepotvrdily a více než 400 let stará hráz odolala náporu vodního živlu.