Stylista Filip Vaněk: V módě potřebujete talent a impulz

Nakupujete raději online, nebo si rád užíváte atmosféru návštěvy butiku? A troufnete si pořídit úplně všechno online? 
Vždycky říkám věci na rovinu tak, jak jsou, upřímně nakupovaní online nenávidím. Myslím, že trh s módou to ničí a dehonestuje. Zároveň ale mnoho projektů, které dělám, nelze jinak dělat, a i já tedy online objednávám. Například SuperStar, jelikož nemůžu najít v českých obchodech věci, které potřebujeme, často je s kolegyni Zuzanou Strakovou kupujeme právě online. Své oblečení ale nikdy online nekupuju. Chci si užít návštěvu butiku, popovídat si tam s personálem, který mě zná nejen v Česku, ale i v Miláně nebo Paříži, nebo si nákupy užit s přáteli. Rád si věci zkouším, sahám na materiál a mnohdy kupuji jinou velikost, než mám, protože to vypadá víc cool. Což na webu nejde. Navíc, co je to za luxus, objednávat si Dior z webu?

Je to urážka. Rodina Gucci odsoudila nový film Ridleyho Scotta, pohoršil ji

Jak často nakupujete – pro sebe, do svého šatníku?
Moji nejbližší si ze mě utahují, že je to každý den, samozřejmě kecají a dramatizují to. (smích) Je pravda, že se stává, že mi úplně náhodou skočí boty na nohu nebo na mě skočí kabát… Jsou období, kdy nakupuju opravdu každý den, většinou když se mění sezony, a pak jsou období, kdy pro sebe nekupuju nic.

Jak jsem pochopila, jste velkým zastáncem užívání života – žít venku, s rodinou i přáteli, být spokojený, užít si, že vám to sluší… To není v Česku úplně obvyklé. Je to o výchově, nebo o nastavení mysli?
Možná je to tím, že hodně žiju v zahraničí, kde je to běžné, a určitě také nastavením mysli. Život se skládá z malých radostí, zážitků, ke kterým patří nejen to, že jste venku na drinku nebo večeři s přáteli, ale i to, že se na to hezky obléknete a užijete si to. Stejně tak pokud jdu na nějakou společenskou akci, patří k tomu zážitku i to, že si na to pořídím nové oblečení. Tyhle zážitky mi potom nikdo nevezme. Budu se opakovat, ale je prokázáno psychologickými studiemi, že lidé, kteří o sebe pečují a dobře se oblékají, žijí mnohem kvalitnější život, mají lepší partnerské vztahy a většinou dostávají lukrativnější zakázky nebo práci.

V posledních letech jsou hodně populární takové „čistky“ šatníků a mám dojem, že stylistou či stylistkou se najednou cítí dost lidí. Jste rád, že máte více „kolegů“?
Myslím, že je to jisté míry jen doménou naší země a mladší generace. Samozřejmě působí i sociální sítě, zejména Instagram, kde mohou věci vypadat lépe než ve skutečnosti, a touha lidí vyrovnat se jiným. Realita je často úplně jiná – v podobě podnájmu, kde mají jen matraci na zemi. A realita jejich práce, dejme tomu stylisty nebo umělce, je zcela odlišná než obraz, který o sobě tito lidé vytvářejí. Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho těchto lidí vzalo job za barter nebo voucher, který moji renomovaní kolegové odmítli. Mám své kolegy rád, tedy ty, kterých si vážím, a rád vám je vyjmenuji – Honza Pokorný, Jana Kapounová, Lenka Kermes, Jan Králíček, Milena Zhuravlová nebo Maria Kohutik, která má opravdu obrovský dar, jen se už z byznysu stáhla, což je velká škoda. To jsou lidé, kteří do jednoho opravdu něco umějí a jsou profesionálové. Nu a pak máte mnoho mladých ambiciózních lidí, povětšinou bez talentu a kontaktů, kteří chtějí za každou cenu být v této branži, i za cenu, kdy podrážejí ceny a promiňte mi ten výraz, prolézáním zadků a pochlebováním se snaží jaksi existovat. Často jsou to lidé, kteří nežijí adekvátní život, aby mohli lifestyle vytvářet, a nemají co říct cílové skupině konzumující, dejme tomu, luxusní módu.

A nemůže to třeba znamenat, že jsme jako národ už alespoň začali vnímat módu trochu jinak?
Zase se na mě snese vlna zášti, ale musím říct, že ne. I většina movitých se obléká špatně, často až směšně, protože jsou to jen snobi, kteří ukazují značky, stejně tak masa ulice je uniformní nebo se snaží zařadit do toho ekosekáčového trendu, který je doménou pouze naší země. Jsou světlé výjimky, ale je jich stále málo. Úroveň našeho odívání prostě není taková, jako je v západních zemích. A upřímně, i Rusové se již začali oblékat lépe než Češi…

Taťána Gregor Brzobohatá: Můj život je pestrý a zajímavý, nenudím se

Je styling obor, v němž se musíte pořád učit něco nového? Nebo je důležitější mít talent, cit a odhad? Kde konkrétně se učíte vy?Talent je to nejdůležitější, tím se liší ti opravdu dobří od těch, co se něco snaží zoufale naučit a odkoukat. Pokud máte talent, nemusíte nic studovat, jde to prostě samo z vás, stačí vám pak impulz. Já ho například zažívám při cestování pozorováním lidí nebo ve starých filmech a představuji si, jak ty věci pojmout nově. Pokud máte ten dar, nemusíte se učit, co a jak kombinovat… Vlastně se nemusíte učit vůbec nic. Vy pak vytváříte ty skvělé věci svou přirozeností. Většina těch, co se něco učí a sledují zahraniční práci ve stylingu, potom selže, jejich práce nemá potřebnou drzost, lehkou ruku a jejich neumětelství odhalí drobné detaily, které prostě nevidí a vidět nikdy nebudou.

Trendy jsou passé, velké módní domy už nevedou původní ikoničtí návrháři, charakterizuje současnou kulturu módy udržitelnost?
Udržitelnost je top jen pro určitou skupinu lidí a proto, že ji tyto skupiny hlasitě propagují. Udržitelně nelze vyrobit vůbec nic, a už vůbec ne v módě. Globální problém je, že všichni chtějí všechno a mají pocit, že na to mají nárok. Proto módní řetězce chrlí levné oblečení, jehož produkce devastuje planetu.

Co vy a udržitelnost? V čem pro vás osobně spočívá její smysl?
Udržitelně se chovám tak, že si koupím věci, které nejsou levné a používám je mnoho let, nevyhazuji je, přiznám se, že se jich nezbavuji a prostě si udržuju postavu celý život, abych je mohl stále nosit, kombinovat a doplňovat o nové. Často si vezmu staré kalhoty, u švadleny je předělám, protože mají skvělý materiál a barvu, jen střih je lehce nemódní, a tak ho upravím…

Vzhled má každý člověk ve svých rukou – souhlasíte? Proč se to mnohdy podceňuje?
Asi je to dáno zase výchovou, okolím, ve kterém člověk vyrůstá. A určitě i ekonomickou situací, v níž se člověk nachází. Obecně je u nás kdokoli, kdo vyčnívá z davu, terčem nenávisti nebo závisti. Jsme malá země a bohužel se to projevuje i v malosti našeho myšlení.

Lucie Borhyová přemýšlela, že to v Česku zabalí a odjede. Změnila názor

Momentálně vás můžeme vidět v televizním pořadu Královny butiků na televizní stanici Prima SHOW. Už jste viděl opravdu povedený outfit?Zase to řeknu zcela upřímně, čekal jsem mnohem horší kreace a stylingy, než nám soutěžící předvádějí. Příjemným překvapením bylo, že starší soutěžící, otevřeně řeknu ve věku 60+, předvedli lepší stylingy než řada dvacetiletých. Ale upřímně přiznám, že tam ještě nebyl outfit, u kterého bych řekl to ono „wow“.

Čím vás soutěžící nejvíce překvapili? A na co všechno se mohou diváci těšit?
V Královnách butiků vidím i do domácností našich soutěžících čili jsou tam mnohdy i silné příběhy lidí. Některé soutěžící překvapí svou povahou, ať už upřímnou přejícností svým kolegyním, či naopak. Divák se dozví i mnoho tipů, jaké nedělat chyby při odívání, prožije se soutěžícími týden a v pátek finále, kdy dívky, ale i kluci odhalí, co si koupili a jak to kombinovali. Náš tým je nalíčí a učeše. Pro mnoho z nich je to zážitek, který je do jisté míry změní a pomůže jejich sebevědomí, nikdo u nás nezažívá ponížení, i když třeba jeho outfit není dobrý. Ale dozví se, jak na to jít příště správně a kde chyboval a proč. Na vítěze pak čeká outfit, který jsem pro ni nebo pro něj vytvořil já.

Autor: Alžběta Vaňková