V modelingu jste prorazila jako patnáctiletá, dnes žijete v Londýně a působíte coby nutriční specialistka a výživová poradkyně s hvězdnou klientelou. Jak se dívka z Pardubic dostala do Anglie?
Hodně jsem cestovala, právě díky modelingu. Do Londýna jsem přijela, když mi bylo asi dvacet, a hned si ho zamilovala. Je to rušné a hodně kosmopolitní město, najde se tu doslova všechno. Snad nejvíc mi ale učarovala zdejší kuchyně, je nesmírně rozmanitá. Jsou tu nejen typicky britské restaurace, ale i řada asijských, řeckých, italských. A na dobré jídlo si já potrpím. (smích) Původně jsem tu měla trávit asi šest týdnů. A jsem tady čtyřiadvacet let.

Podívejte se na rozhovor s Gabrielou Peacock:

| Video: Youtube

Do zahraničí jste zamířila hodně mladá. Ovládala jste jazyky? Angličtinu, francouzštinu…
Vůbec! Anglicky jsem uměla pár slov. Vlastně doteď nevím, jak jsem se tehdy mohla domluvit. Asi klasicky „rukama nohama“. Prostě mě hodili do vody a dělej, co umíš. Ale je fakt, že jako teenager jsem to prostě neřešila. Měla jsem všechno trochu „na háku“.

Vzpomínáte na modeling v dobrém?
Určitě, jen díky němu jsem měla možnost cestovat a poznat svět. Jsem ráda, že jsem profesi modelky dělala, ona člověka posílí, je pak ambicióznější. Otrkala jsem se, osamostatnila, srovnala si priority. Nebýt modelingu, určitě bych se do ciziny nedostala.

Musela jste střídat jednu dietu za druhou, jak je u modelek zvykem? Byla jste ve věku, kdy dívky začínají přirozeně přibírat, což v modelingu není žádoucí…
Já držela snad úplně všechny diety na světě! (smích). A samozřejmě úplně k ničemu. Zhubla jsem, ne že ne, ale vždycky jen krátkodobě. Tak to prostě s těmi drastickými dietami chodí. Problém byl, že na nás tehdy nikdo nedohlížel, nikdo nám neporadil, jak zdravě a vyváženě jíst, chyběly nám vlastně veškeré informace o tom, jak funguje tělo a metabolismus. Je to skoro třicet let, takže jsme si nic kloudného nemohly ani vygooglit. Věřím, že teď už to funguje jinak. Doba se dost výrazně posunula.

Aby toho nebylo málo, rozhodla jste se pro studium na univerzitě. A taky porodila dceru. Spala jste tehdy vůbec?
Málo. Bylo to strašně náročné období. Ale ke studiu mě to táhlo vždycky. Rozmýšlela jsem se mezi historií a dietologií, oba obory mě lákaly. Nakonec jsem zvolila druhou variantu, díky modelingu jsem měla koneckonců ke stravování hodně blízko. A hlavně jsem chtěla pochopit, jak tělo funguje, jak do sebe všechno zapadá. Tak jako tak mi Westmin sterská univerzita dala pořádně zabrat (smích). Studovala jsem skoro šest let a do toho se mi ještě narodila Maia!

Co vám při studiu dělalo největší problémy? Angličtina?
Určitě. Uměla jsem mluvit, ale ne psát. Natož vědeckou angličtinou! Všechno mi trvalo déle než rodilému Angličanovi. Ale jsem strašně ráda, že jsem to zvládla. Škola mi toho dala opravdu hodně. Nejen základy medicíny, ale i biochemie, farmacie, psychologie.

close Gabriela Peacock info Zdroj: se svolením Gabriely Peacock zoom_in Gabriela Peacock se v jídle nijak neomezuje.

Když hovoříme o výživě… Přibrala jste v těhotenství?
Přibrala jsem hrozně moc, asi pětadvacet kilo! A poměrně dlouho je shazovala. Určitě více než rok. Ale já se v těhotenství nijak zvlášť nehlídala. Myslím, že to k tomu ani nepatří, žena by se neměla stresovat, měla by si ten svůj „jiný stav“ zkrátka užít.

Jak jste ta kila shodila?
Šlo to ztuha. Po císařském řezu jsem nesměla skoro čtvrt roku cvičit, takže hubnutí bylo zdlouhavé, ale vlastně správné. Dělala jsem to, co dnes sama radím klientům. Jíst vyváženě a nepodstupovat žádné drastické diety. Protože pak se kila rychle vrátí.

Co jedí vaše děti? Držíte je zkrátka?
Dávám jim všechno, ale v určitém měřítku. Doma se jim snažím připravovat zdravá jídla, když jdeme do kina nebo na oslavu, klidně jim dovolím pizzu, croissanty i palačinky. Dbám na to, aby měly pestrou stravu, ale určitě nejsem žádná extremistka.

A co sladkosti?
Které dítě by je nemilovalo? Ty moje jich mají momentálně plný šuplík, protože před pár dny přijela babička. Tohle prostě neovlivníte (smích).

Nemáte někdy pocit, že v tomto směru trochu „sekýrujete“ i manžela?
Manžel se vždycky směje tomu, že všichni, s nimiž se stýkám, trošku přebírají moje „návyky“. Ale já opravdu nikomu nic nevnucuju ani nezakazuju. A to ani sobě! I my máme doba chléb, ale tmavší nebo bezlepkový. I sušenky, ale ovesné. Zkrátka zdravější varianty.

Kdo se stravuje hůř? My, nebo Angličané?
Myslím, že jíme hodně podobně. Neřekla bych, že Češi jedí vyloženě špatně, ale podle mého názoru jedí hrozně moc chleba, tedy toho světlého, nezdravého. A navíc večer. Angličané ho jedí taky, ale jenom během dne. Dát si bílý chléb večer je asi největší stravovací chyba.


Nahrává se anketa ...

Kterých dalších chyb se dopouštíme?
Nezdravých jídel je velká spousta, ale tohle opravdu není o tom si je všechna zakázat. I já si dopřeju pizzu. I plněný bagel nebo čokoládu! Ale jen občas, a pokud možno v nějaké zdravější variantě. Věřte, že na chuti to mnohdy ani nepoznáte.

Pracujete s mnoha slavnými lidmi. Je pochopitelné, že o řadě z nich nemůžete mluvit. Prozradíte alespoň, jak jste se dostala k práci v královské rodině?
Většina mých klientů se ke mně dostala přes soukromou kliniku, kde pracuji. A když byli s mou prací spokojeni, doporučili mě dál. Funguje to jednoduše. Pomůžete jednomu klientovi a on vás doporučí dalším deseti. Pak už se lidé jenom „nabalují“. Myslím, že jim především vyhovuje moje filozofie: netřeba žádných obrovských změn.

Gabriela Peacock si udělala ve světě dobré jméno:

Mají známé osobnosti, co se jídelníčku týče, pevnou vůli? Tělo je nezřídka jejich pracovní nástroj.
Musím říct, že na ně mám štěstí. Pracuje se mi s nimi výborně, protože za mnou chodí s tím, že chtějí opravdu něco změnit, něco se sebou udělat. A to je první krůček k úspěchu. Myslím, že mě docela i poslouchají. (smích)

Čím to?
Je to dáno tím, že jim připravuju plány, kterých se mohou držet dlouhodobě. Žádné striktní diety, žádné zakazování čokolády, alkoholu. Ano, mohla bych mnohým z jídelníčku vyškrtnout vše nezdravé, ale to by člověk vydržel plnit týden, možná dva. Jde o malé, drobné změny, které ve výsledku vedou k ohromnému pokroku. A taky je zásadní zjistit, co danému člověku nejlépe vyhovuje.

Která z diet je ta úplně nejhorší?
Ta, při níž skoro nejíte. Nebo jíte, ale příšerně málo. Samozřejmě, že zhubnete, protože tělu odeberete vysoké dávky kalorií a uhlohydrátů. Ovšem už první den, kdy začnete jíst normální jídla, se vám všechno začne vracet.

Starý známý jojo efekt…
Tak. Přitom to není žádná velká alchymie. Nejprve jde dolů svalová hmota. Zhubnete, cítíte se fajn, avšak netušíte, že jste přišla o svaly. Váha klesla, svaly jsou totiž těžší než tuk. A toho naopak téměř neubylo, ten se totiž „pálí“ hůř. A když se potom vrátíte ke svému běžnému stravování, nabudete tuky, svaly už ne. Čím více takových drastických diet člověk drží, o to více svalové hmoty ztratí. A to je obrovská chyba. Jsou to totiž právě svaly, co pomáhá hubnout. Jsou metabolicky aktivní a pálí kalorie.

Takže všeho ideálně s mírou.
Určitě. Můžete udělat změnu, ale takovou, kterou jste schopni víceméně udržet po celý život.

A vy, hřešíte?
Já hřeším skoro pořád (smích).

Nevěřím! Postava říká, že ne.
Vážně ano! Čokoládu a sušenky jím skoro denně. Ale jak jsem už řekla, dávám přednost zdravějším variantám, třeba z ovesných vloček. Nedávno jsem objevila i poměrně zdravé bagely, které mají vysoký obsah vlákniny, a navíc jsou bezlepkové. Ty máme teď na talíři skoro každé ráno. A taky si potrpím na dobré červené víno.

close Gabriela Peacock info Zdroj: se svolením Gabriely Peacock zoom_in Gabriela Peacock si užívá života. 

Víno ani klientům nezakazujete?
Rozhodně ne. Nezakazuju ho ani sama sobě. Co bychom z toho života potom měli? (smích) Podstatné je, že když ho vypijete více, měli byste si druhý den stravu vyvážit tak, aby se z toho tělo rychle dostalo.

Kolik je trochu více?
Dvě tři skleničky vína jsou v normě, cokoli navíc ženskému tělu škodí. Zajít si na víno třeba třikrát do týdne je obecně v pořádku, mnohem horší je nepít pět dní v týdnu a o víkendu to pak s alkoholem přehnat.

Jste stále v jednom kole. Jak odpočíváte?
Snažím se úplně vypnout. Celý den pracuji hlavou, a tak si ani u knih úplně neodpočinu. Moc ráda koukám s manželem na filmy. Navečeříme se, zaboříme do měkoučké sedačky, pustíme si něco hezkého a relaxujeme. Chodíme ale spát poměrně brzy, takže většinou stihneme jen polovinu filmu a zbytek necháváme na druhý den.

Kolik hodin denně spíte?
Já jsem poměrně velký spáč, řekla bych, že minimálně osm.

Dáváte si k těm filmům červené víno?
No samozřejmě. Bez červeného vína by nebyla správná večeře!

Jezdíte domů, do Čech, často? Baví to tu i vaše děti?
Hrozně moc. Děti jezdí často a vždycky si to v Česku neuvěřitelně užijí. Moji rodiče bydlí na venkově, mají nádhernou zahradu, takže děti si tu najdou své. S tatínkem vyrábějí různé věci, s maminkou vaří. Mají tu ideální prázdniny.

Co si „poroučíte“ k jídlu, když jste u rodičů?
Bramborovou polévku nebo kyselo. A taky segedínský guláš. Já prostě miluju všechno kyselé, to je taková typická česká chuť.

Jíte segedínský guláš?
Jasně, vařím ho často i doma. A myslím, že je docela zdravý. (smích) Dělám ho bez smetany, se sójovým mlékem a s krůtím nebo kuřecím masem.

Máte recept na dlouhověkost? A není tajný, že?
Mít hodně energie, vybalancované hormony a ideální váhu. Dobře jíst, hodně se smát a nestresovat se.

Kdo nebo co vás v životě motivuje?
Spokojení klienti. To, že jim dokážu pomoct, mě neskutečně nabíjí.

Popište sama sebe třemi slovy…
Tak to je fakt těžký. Nevím… Vůbec nevím. Možná ambiciózní. Ale ne zase moc, rozhodně nejdu přes mrtvoly! A taky líná. Moment, to se vylučuje. Tak možná realistická. A veselá. Já si prostě myslím, že bychom si měli užívat život. Jo, to je hezká tečka! (smích)