Kliknutím zvětšítePatříte mezi známé influencerky. Na Instagramu jste hodně aktivní a sleduje vás devět set tisíc lidí. Kolik času denně na sociálních sítích trávíte?
Mám to nastavené vcelku přirozeně. Když mám chuť něco ze soukromí sdílet, tak to sdílím, když ne, tak ne. Pak jsou samozřejmě pracovní věci, které jsou obvykle dopředu dané, ty podle závazku plním. Ale jak říkám, mám to hodně pocitově, do ničeho se nenutím.
Sleduje vás spousta mladých dívek. Radíte se s nimi o některých věcech?
Hodně se mnou nechávají inspirovat, třeba se ptají, jaký používám make-up, jaké nosím šaty, co používám na vlasy, že vypadají krásně, občas napíšou, že čekají na nějaký post třeba v podobě slevového kódu, děkují mi za různé rady, mám to ale především v takovéto rovině. Jsem spíš jejich inspirací, než že bychom spolu konkrétně řešily nějaká témata.
Svůj rozchod s partnerem jste oznámila právě na sociální síti. Proč jste zvolila tuto cestu?
Měla jsem pocit, že by lidé měli vědět, že už nechci být partnersky spojená. Takhle jsem to cítila, a proto jsem to tak udělala. Možná někdo řekne, že nemám zapotřebí sdělovat ostatním svoje soukromí, ale mám, protože už nechci být s tím člověkem spojená partnersky, jen jako rodič, a chci, aby to ostatní věděli.
Chtěla jste, aby se to dozvěděli od vás, a ne z médií?
To mi asi bylo jedno. Krátce před tím na to přišla otázka v jednom rozhovoru, tak jsem řekla ano, je to pravda, nejsme spolu a rovnou jsem si to hodila i na Instagram do stories. Nechtěla jsem, aby to kdokoli komentoval a nechtěla jsem to už dál řešit jako v minulosti. Je to definitivní konec.
Sama v sobě už to máte jednou provždy uzavřené? Nebo ještě ne?
Ano, začínám nový život. Jen já a malá. Už se k tomu nechci vracet, je to za mnou.
Psalo se, že byste se měla stěhovat do Brna…
Není to úplně Brno, ale v podstatě ano. Nebude to pro mě nic radikálního. Doteď jsem žila napůl tam a napůl v Praze. Máme byt i v Brně, kde jsem teď hodně byla s našima, se sestrou, měla jsem to tak půl na půl, protože Ruminčin tatínek byl tři čtvrtiny z celého roku pryč, takže ten život v Praze skoro ani nebyl a teď už ho opouštím úplně.
Do Prahy už budete jen dojíždět za prací?
Naštěstí můžu pracovat odkudkoli, i z domu, což je super. Když je nějaká práce, kam bych měla vyrazit, jedu tam a můžu pracovat třeba i z hotelu.
Nebude vám hlavní město přece jenom chybět?
Nebude. (smích) Mám ráda klid. Líbí se mi, když můžu jít s malou někam, kde je ticho a máme pohodu. Stačí mi obyčejný park, kde je skluzavka a houpačka, to je ideál. Nepotřebujeme se loudat po městě. Navíc do Prahy můžeme zajet, kdykoli bude potřeba.
Ruminčina babička s dědou jsou rádi, že vás budou mít u sebe?
Ano, malou si užívají na sto procent. Moc mi pomáhají. Dokonce se mnou jeli i na festival do Karlových Varů, bez nich by to nešlo. Jsou to největší parťáci.
Už se u Ruminky projevují sklony, že by šla ve vašich stopách?
Jo. (smích) Ve Varech si dokonce vzala mikrofon a začala zpívat. Normálně mě to rozplakalo, dojala mě. A zpívá si hodně i v autě. Pouštím jí písničky, učím ji české písničky, hlavně klasické lidové, a zpívá si je. Zpívá i některé moje skladby. Je prostě úžasná.
V roce 2009 jste se zúčastnila úplně prvního ročníku Česko Slovenské SuperStar. Kdyby se vaše dcera jednou rozhodla, že by se do soutěže přihlásila také, jaká by byla vaše reakce?
Myslím, že by to asi nebyla dobrá volba, protože jsem byla dvakrát i v porotě a už by se na to lidé dívali jinak, než kdybych tam byla jen jako soutěžící. Brali by to možná jako protekci, kdyby se dostala dál. Asi bych jí to nedovolila.
Zpětně ale na své účinkování v této soutěži nevzpomínáte špatně, ne?
Vůbec! Jsem ráda, byla to skvělá volba. Jinak bych tady s vámi teď nebyla a lidé by mě neznali, takže jsem za to zpětně moc ráda, že jsem do SuperStar šla. Ale jak říkám, u Ruminky by to lidé brali asi jinak, protože jsme spolu spojení, jsem známá zpěvačka, byla jsem v porotě, nebylo by to podle mě úplně dobré.
Kdyby přišla nabídka zasednout v porotě znovu, vzala byste ji?
Velmi ráda. Bude mi líto, pokud tam bude někdo jiný, ale samozřejmě se to může stát. Vůbec nevím, jak to teď mají z produkce v plánu.
Pro spoustu žen i mužů jste módní ikonou. Vnímáte to?
Vždycky jsem měla ráda módu a prakticky hned na začátku své kariéry po SuperStar jsem potkala skvělého módního návrháře a stylistu Lukáše Macháčka, který mi začal s tím, jak se oblékat a jak vystupovat, hodně pomáhat. Začal se o mě v tomhle ohledu starat. Díky němu to tak všechno hezky začalo fungovat a módu si moc užívám. K ženám tohle téma určitě patří.
A jak to máte dnes? Využíváte ještě služby stylistů, nebo už se sama dokážete skvěle obléct na jakoukoli společenskou akci?
Občas se se stylisty radím třeba ohledně toho, kde bych mohla najít dobrou inspiraci, abych si něco zajímavého vybrala. Většinou si kupuju oblečení na Zalandu, se kterým mám dlouhodobě spolupráci, a někdy samozřejmě využiju i služby samotných stylistů.
Jaký styl je vám nejbližší?
Mám ráda sportovní eleganci, ale klidně si obleču i lodičky a jsem za dámu. Vždy záleží na konkrétní příležitosti.
Máte skvělou postavu. Cvičíte?
Děkuju moc, ale myslím, že je ještě hodně na čem pracovat. Nedávno jsem si zrovna říkala, že musím začít cvičit, nejsem úplně ready do plavek, ale potěšila jste mě.
Moc se mi nechce věřit, že pro sebe nic neděláte…
Necvičím, nedělám vůbec nic. Jen kojím a jsem kolem malé v neustálém pohybu, ale určitě mám v plánu začít cvičit. Jen je tolik práce a všeho… Znáte to, chcete jít do fitka a pak vás hned napadne, že raději uklidíte nebo uděláte tu a tu pracovní věc, než se vzbudí malá, ale jsou to jen výmluvy, člověk se musí hecnout a jít.
Šlo vám po porodu hubnutí samo?
Nic jsem pro to nedělala. Myslím, že to bylo i tím, že bylo všechno strašně rychlé, začala jsem prakticky hned pracovat a naplno fungovat, takže šla kila dolů. Ale jak říkám, ještě takových pět kilo mám po porodu nahoře a ráda bych je shodila.
12
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
