Nejnovější desetiletý státní program vyzbrojování Ruska („GPV 2027“) byl přijat prezidentem Vladimirem Putinem 22. prosince 2017 během jeho projevu před kolegiem Vojensko-průmyslové komise v nově vybudovaném výcvikovém zařízení Akademie raketových vojsk. Nový program nahradil svého předchůdce GPV 2020, který byl schválen na konci roku 2010. Nákup, obnova a vývoj vojenské techniky, které proběhly v rámci GPV 2020, sehrály důležitou roli při přetváření ruských ozbrojených sil a poprvé v postsovětském období dodaly nové a modernizované vybavení ve významných objemech. GPV 2027 měl na pokrok dosažený v rámci GPV 2020 navázat a dále posílit ruské ozbrojené síly.

close Pohledem Jiřího Vojáčka info Zdroj: Deník zoom_in Pohledem Jiřího Vojáčka Ačkoli je samotný program utajovaný, na veřejnost se zpravidla dostávají některé podrobnosti, například prostřednictvím úředníků, veřejných návrhů federálních rozpočtů a podobně. Částky, které doposud byly na GPV 2027 přiděleny, byly značné a odborníci předpokládali, že ruská federální vláda měla být za předpokladu mírného průměrného ročního tempa hospodářského růstu schopna dostát svým výdajovým závazkům. Vše je však nakonec úplně jinak.

Státní výzbrojní program 2027

O GPV 2020 se dá zpětným pohledem říci, že pomohl oživit některé části ruského obranného průmyslového komplexu. Vyšší mzdy přilákaly mladší a kvalifikovanější pracovníky, díky čemuž se zvýšil počet zaměstnanců. Výrobní linky se poprvé od sovětských dob přeorientovaly na sériovou výrobu, zkrátka některé problémy, s nimiž se Rusko potýkalo při vývoji a zavádění zbraňových systémů byly v rámci GPV 2020 překonány.

V průběhu dalšího programu měla být ministerstvu obrany přidělena převážná většina ze zhruba 306 miliard dolarů na nákup vojenského vybavení, jeho modernizaci, opravy a na výzkum a vývoj. Celková částka 19 bilionů rublů je totiž velmi blízká částce, se kterou pracoval už GPV 2020 i přesto, že inflace od roku 2011 snížila hodnotu rublu. Vzhledem k těmto skutečnostem měl GPV 2027 reálně omezenější rozsah než GPV 2020, ale bylo díky tomu také pokládáno za je pravděpodobnější, že bude plně financován.

GPV 2027 se měl zaměřovat na mobilitu a všeobecnou připravenost vojsk, vojenskou logistiku a posílení systémů velení a řízení. GPV 2027 měl umožnit obrannému průmyslu zefektivnit výrobu, určit jasné priority a udávat směr obranným zakázkám a modernizaci ozbrojených sil. Prioritou měla být modernizace ruské strategické jaderné triády. Zatímco námořnictvo obdrželo méně finančních prostředků, kvůli kterým upřednostňuje pořizování menších plavidel, pozemní síly obdržely větší podíl finančních prostředků než dříve. Letectvo se mělo zaměřit na vyplnění stávajících mezer v zadávání veřejných zakázek (zejména pokud jde o dopravní letouny) a také na posílení schopností projekce síly.

Klíčové vnější faktory budou zahrnovat zkušenosti získané z operačních bojových zkušeností na Ukrajině a v Sýrii od roku 2014, jakož i negativní dopady cílených mezinárodních sankcí na ruský obranný sektor a z přerušení vojenské spolupráce s Ukrajinou. Mezi vnitřní faktory bude patřit snaha o modernizaci vojenského vybavení, potřeba zvýšit úsilí v oblasti vojenského výzkumu a vývoje a existence dlouhodobých, nevyřešených otázek týkajících se vnitřního fungování obranného průmyslu. Nový program měl být do jisté míry vyváženější než jeho předchůdce. Zatímco GPV 2020 kladl důraz na stavbu lodí, a to do značné míry na úkor přezbrojení ruských pozemních sil, v novém programu výdaje budou rovnoměrněji rozděleny mezi jednotlivé druhy ozbrojených sil.

Všechno je jinak

Největší státní program výroby zbraní v moderní ruské historii, Státní výzbrojní program 2027, byl před několika dny zcela zrušen. Začátkem listopadu vydal ruský prezident Vladimir Putin pokyn k přepracování armádních zásobovacích norem a jejich uvedení „do souladu se skutečnými potřebami“ ozbrojených sil.

Putin tím de facto zastavil Státní program vyzbrojování, na jehož základě v posledních letech fungoval vojensko-průmyslový komplex. „Současný GPV 2027 již není dokumentem, na jehož základě se uskutečňují nákupy zbraní a financuje vojensko-průmyslový komplex“, řekl listu Vedomosti zdroj blízký ministerstvu obrany a jeden z vrcholných manažerů jedné z firem ruského obranného průmyslu. Podle jednoho ze zdrojů novin byl dokonce pozastaven i vývoj nového GPV, který byl odhadován na 22 bilionů rublů. Důvodem je podle něj „přehodnocení priorit“ na základě zkušeností z kampaně na Ukrajině.

Státní program výroby zbraní, který byl zahájen počátkem roku 2010 a poté se každých pět let rozšiřoval, „spolkl“ ročně asi dva biliony rublů - dvě třetiny obranného rozpočtu. Podle původního plánu by do roku 2020 vojska dostala stovky tanků T-14 Armata, nový strategický bombardér, 600 letadel a tisíce vrtulníků a podíl tzv. „moderních zbraní“ by se zvýšil na 70 procent.

Ruská armáda však vstoupila na Ukrajinu se starým vybavením, s papírovými mapami a během několika měsíců vyčerpala zásoby vysoce přesných raket. Kreml se musel obrátit na Írán a Severní Koreu pro zbraně a na Bělorusko pro uniformy pro armádu. Ani to však nestačilo: po masové mobilizaci bylo ministerstvo obrany nuceno rozdat nevycvičeným vojákům vybavení z doby druhé světové války. Ruská vojska na Ukrajině se ocitla na pokraji fiaska a do začátku listopadu se vzdala poloviny dobytých území, včetně Charkovské oblasti a Chersonu.

Náměstek amerického ministra financí Wally Adeyemo 14. října prohlásil, že ruský vojensko-průmyslový komplex již není schopen vyrábět a udržovat „kritické vybavení pro operace na Ukrajině“. Západní sankce zasáhly ruský vojensko-průmyslový komplex a odřízly továrny od špičkového zboží. Nejhorší situace je v ruském mikroelektronickém průmyslu, kde prakticky neexistují komponenty pro výrobu zbraní, uvedl Adeyemo.

Zrušení Státního výzbrojního programu, jakkoli je v takové situaci logické, je však zatím největší politickou porážkou prezidenta Putina. Muž, který si od svého nástupu do Kremlu tolik zakládal na vnější projekci síly své země, musí poprvé udělat krok zpátky.

Kam až jej dovede?