Zuby megalodona (Otodus megalodon) jsou velké jako lidská ruka, v jeho rozevřených čelistech by se mohl člověk vzpřímeně postavit. Jsou to hlavní ukazatele skutečné velikosti tohoto pravěkého tvora, ale nejsou to ukazatele úplně spolehlivé.

Odvozování celkové velikosti žraloka z jeho zubů a z pár dochovaných obratlů není exaktní věda, a to zejména proto, že tito dávní vyhynulí tvorové se mohli vyvíjet odlišně od dnešních žraloků. I ti se koneckonců vyznačují druh od druhu různým tvarem těla. Odhady délky megalodona se tak pohybovaly v poměrně velkém rozmezí od 11 až do více než 40 metrů, ale obecně se usazovalo, že se pohybuje zhruba mezi 15 a 18 metry.

Podíváme se mu na zoubek

Nová metoda výpočtu velikosti megalodona z šířky jeho zubů však naznačuje, že tento nejčastější odhad pravěkého obra podceňoval - a že skutečná délka megalodona mohla činit něco kolem 20 metrů. Přišlo se na to přitom náhodou, díky pomoci studentů, informuje server Science Alert.

"Docela mě překvapilo, že o tom až dosud takto nikdo nepřemýšlel. Možná byla jednoduchá krása této metody až tak zjevná, že jsme pro stromy neviděli les. Náš model je mnohem stabilnější než dřívější přístupy. Jde o skvělý příklad, proč je spolupráce s amatérskými a hobby paleontology tak důležitá," uvedl paleontolog Ronny Maik Leder z Přírodovědného muzea v Německu. Nový výzkum byl publikován v Palaeontologia Electronica.

Na rozdíl od koster megalodonů, které se nedochovaly prakticky vůbec, zubů se našlo mnoho. Tato obří stvoření žila v období před 23 miliony až zhruba 3,6 milionu let a dominovala oceánům. Přičemž podobně jako u jiných žraloků také u nich platilo, že jim zuby vypadávají a znovu narůstají po celý jejich život - v žraločích čelistech se během jeho života vystřídá až 40 tisíc zubů. Čelist megalodona tvořilo v každém okamžiku až 276 zubů. A to je hodně zubů.

Výpočty velikosti žraloka z délky jeho zubu používají vědci běžně, musí ale nejdříve zjistit, o který zub šlo a kde přesně se v žraločí čelisti nacházel. Na všechny jsou totiž stejně velké. Jakmile znají jeho pozici, mohou použít konkrétní rovnici právě pro zub na daném místě.

Zuby z jedné čelisti, a z každého jiný žralok?

O poloze jednotlivých nalezených zubů vznikalo dříve hodně dohadů, které pomohl ukončit objev téměř kompletní sady zubů megalodona, již v roce 2015 získalo darem Floridské přírodovědné muzeum.

Tehdejší zaměstnanec tohoto muzea paleontolog Victor Perez, jenž nyní působí v Calvertově námořním muzeu, začal vytvářet se svými studenty pomocí 3D tiskárny repliky jednotlivých zubů z této sady, když se najednou objevila určitá nesnáz.

Výpočty celkové délky žraloka se u jednotlivých studentů, používajících rovnice pro konkrétní zuby, na kterých právě pracovali, pohybovaly od 12 až do 45 metrů, a to podle toho, jak daleko byl daný zub od přední části čelisti. Jenže všechny zuby pocházely z téhož žraloka, takže rozmezí velikostí nedávalo logiku.

"Obcházel jsem je jednoho po druhém a kontroloval jejich výsledky. Ptal jsem se: Použil jsi špatnou rovnici? Zapomněl jsi převést jednotky? Rychle jsem ale zjistil, že chyba nebyla u studentů. Rovnice pro jednotlivé zuby prostě nebyly také přesné, jak jsme předpokládali," popisuje Perez.

Zkusme vyjít z šířky zubu namísto délky 

Na správné řešení nakonec připadl amatérský paleontolog Teddy Badaut. Uvědomil si totiž, že šířku žraločího zubu omezuje velikost čelisti, a ta zase může být úměrná délce žraločího těla - takže proč nezkusit opřít se při odhadování velikosti žraloka o šířku jeho zubu namísto délky? 

Babautův nápad inspiroval Pereze s Lederem k tomu, aby vytvořili novou sadu rovnic spolu s modelem pro odhad šířky čelisti na základě šířky zubu.  Tuto metodu pak aplikovali jak na sadu zubů z Floridského muzea, tak na sady zubů několika dalších druhů žraloků. Díky tomu zrevidovali svůj pohled na délku megalodona, a navíc získali nástroj pro odhad jeho velikosti na základě jednoho jediného zubu.

Ani toto řešení však není dokonalé. Zuby některých žraloků jsou si k sobě totiž blíže než jiných, a my nevíme, jak přesně je měl ve své čelisti uspořádány megalodon. Přesto nás však může nový výzkum posunout k realističtějšímu stanovení skutečné velikosti tohoto hrůzostrašného dávného predátora.

"Naše poznání jsme posunuli o kus dál, ale ve skutečnosti stále nevíme, jak velký megalodon byl. V tuto chvíli se však víc udělat zřejmě nedá, respektive dalo by se, kdybychom našli kompletní kostru," uvedl Perez.