Badatelé ze Západoaustralské univerzity se v průběhu minulého roku ponořili do obsáhlého zkoumání dlouhých cest, které zahrnovalo letecké průzkumy pomocí vrtulníku, pozemní bádání, výkopové práce i studování satelitních snímků.

Kráter přezdívaný Brána do pekel v oblasti Darvaza.
Brána do pekel. Sověti kráter tajili, nikdo neví, jak přesně vznikl

Výsledky, publikované v prosincovém čísle časopisu Holocene, jsou přelomové. Takzvané pohřební cesty, pokrývající velké vzdálenosti v severozápadních arabských hrabstvích Al-'Ula a Chajbar, totiž nebyly až dosud pořádně zkoumány.

„Lidé, kteří v těchto oblastech žijí, o trasách vědí tisíce let, ale myslím, že až do doby, než jsme získali satelitní snímky, se nevědělo, jak moc jsou rozsáhlé," řekl CNN výzkumník Matthew Dalton.

Pohřební cesty, které výzkumníci viděli z helikoptéry se táhly stovky, možná i tisíce kilometrů a často se shodovali s trasami, které slouží jako hlavní silnice dnes.

„Mnohokrát jsme zaznamenali, že dnešní hlavní silnice mají tendenci kopírovat tehdejší třídy. Je to logické, protože obvykle bývaly tou nejkratší možnou cestou mezi dvěma body,“ vysvětluje výzkumník.

Hrobky lemující třídy

Vědci se domnívají, že trasy byly vybudovány a používány ještě předtím, než kolem nich předkové začali stavět hrobky. Stále si však nejsou jistí, proč tehdejší lidé ukládali své zesnulé do tak bezprostřední blízkosti cest. Ačkoliv podobné zvyky dříve vědci odhalili i v Řecku a Římě v ještě starších dobách.

„Možná to byl způsob, jak poukázat na vlastnictví půdy. Zároveň pracujeme s variantou, že lidé své blízké pohřbívali kolem tras, kterými pravidelně chodili, aby na ně mohli často vzpomínat, v tichosti se u nich na moment zastavit a uctít jejich památku,“  řekla CNN výzkumnice Melissa Kennedyová.

Osmnáct tisíc hrobů

Stáří zkoumaných vzorků vědci zjistili pomoci radiokarbonové metody datování. Jde o chemicko-fyzikální metodu určenou pro zjištění stáří biologického materiálu. Ta ukázala, že všechny hrobky pocházejí z období mezi 2600 a 2000 před naším letopočtem. Pohřbívalo se do nich ale až do doby před tisíci lety.

„Tyto hrobky jsou staré 4500 let a až doposud si zachovaly svoji původní výšku, což je opravdu nevídané. Lidé v nich pohřbívali jednotlivce i malé skupiny. Objevili jsme jich kolem 18 tisíc,“ řekla CNN Kennedyová. 

Vědci se nyní chtějí znovu vrátit na “místo činu” a provést další radiokarbonové datování, analýzy i průzkum terénu. Je velmi pravděpodobné, že budou následovat další průlomové objevy. Tyto dlouhé cesty se nakonec mohou táhnou i přes Jemen a severní Sýrii, nacházejí se tam totiž velmi podobné hrobky.