Pokles teplot v Evropě až o třicet stupňů za století a naopak zvýšení v zemích na jižní polokouli. Tým vědců z nizozemské univerzity přišel se studií objasňující dopady možného kolapsu Atlantické jižní cirkulace (AMOC), jejíž součástí je i Golfský proud. Vlivem klimatických změn zpomalí a dokonce může i zastavit, což by ovlivnilo globální klima. V nové studii použili složitější modely, než předchozí badatelé.

Obří ledovec oddělený od Antarktidy se dal do pohybu. Proudy ho unáší do Atlantiku:

Největší ledovec světa A23a se dal do pohybu
Obří ledovec od Antarktidy se dal do pohybu. Může způsobit chaos i záhubu

Pro simulaci využili superpočítač, na kterém po dobu tří měsíců spouštěli komplexní klimatické modely. Nasimulovali situaci postupného přidávání sladké vody do AMOC. Tím se zředila slanost oceánu a oslabily toky proudů. Pozorovali, že celý systém pomalu slábl až úplně zkolaboval. „Je to špatná zpráva pro klimatický systém i lidstvo,“ napsali odborníci podle portálu CNN.

Podívejte se, jak proudí Golfský proud:

Zdroj: Youtube

Kolaps oceánských proudů

Cirkulace AMOC odvádí teplou vodu z tropů směrem k severnímu Atlantiku, kde se ochlazuje a studené hluboké proudy zase vede směrem na jih. Proudy přenášejí teplo, uhlík a živiny, do různých oblastí na zeměkouli a hrají zásadní roli při udržování mírného klimatu na severní polokouli.

Změna klimatu a globální oteplování způsobené člověkem by celý systém mohly narušit, protože ozpouštějí ledy, což do celého systému přivádí více studené sladké vody. To by následně mohlo způsobit obávaný bod zvratu, kdy bude severní Atlantik zředěn sladkou vodou.

Systém, jehož součástí je i Golfský proud, by mohl do roku 2025 zkolabovat:

Zdroj: Youtube

Naposledy se AMOC zastavil před dvanácti tisíci lety v důsledku rychlého tání ledovců. Zpráva z července loňského roku uvedla, že by kolaps mohl potenciálně nastat mezi lety 2025 až 2095. Odborníci v nové studii jsou zdrženlivější a uvádějí, že pro určení přesného časového rámce je nutné další studium modelů.

Zvyšování i snižování teplot

Pokud se teorie o kolapsu AMOC potvrdí, pro světové klima to bude mít dalekosáhlé důsledky. V některých částech Evropy by se snížila teplota až o třicet stupňů v průběhu jednoho století. Portál Phys.org doplňuje, že by výrazné změny mohly nastat už v průběhu desetiletí. Příkladem je pokles 3,5 stupně Celsia v Norsku nebo deset stupňů v Londýně. „Žádná realistická adaptační opatření se nemohou vypořádat s tak rychlými teplotními změnami,“ okomentovali autoři studie výsledky.

Jižní polokoule by naopak zaznamenala zvýšení teplot a v Amazonii by mohlo dojít k převrácení období dešťů a sucha. Zásadně by to narušilo ekosystém celého pralesa. V pobřežních evropských oblastech by se rovněž zvýšila hladina moře až o metr, což by způsobilo zaplavení některých měst.

Oslabené oceánské proudy

S podobným zjištěním přišli vědci už před třemi lety, kdy upozornili na to, že je AMOC nejslabší za posledních tisíc let. Už tehdy varovali, že se systém oceánských proudů blíží ke kritické hranici, která celé proudění naruší. Vysvětlili, že odtok z tajícího ledu negativně ovlivňuje slanost a teplotu vody a tím brzdí celý systém.

Systém mořských proudů je v ohrožení:

Atlantická jižní cirkulace výrazně zpomalila, vědci se obávají, že to může být kritické
Alarmující situace v Atlantiku: Systém mořských proudů je na hranici kolapsu

Už v roce 2021 také popsali, že tání grónských ledovců uvolňuje do oceánu tak velké množství chladné sladké vody, že můžou zcela zastavit teplý Golfský proud. Platí přitom, že zpomalení atlantického proudění a posun v distribuci energie a živin v proudech má důsledky pro povětrnostní podmínky a životní prostředí v celé Evropě i Americe.

Oceánské proudy v minulosti zkoumali i vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Průzkum dělali před pěti lety na islandském pobřeží. Zkoumali pohyb více než stovky vzorků naplaveného dřeva.