Odborníci dříve množství nemocí v zimě vysvětlovali změnou lidského chování. Chlad lidi nutí trávit více času uvnitř a méně větrat, čímž v místnostech vzniká perfektní místo pro snažší šíření bakterií i virů. Nová studie publikovaná v úterý v časopise The Journal of Allergy and Clinical Immunology ovšem tuto teorii vyvrací.

V Jablonci o loňských Vánocích zamrzla přehrada a přilákala množství bruslařů
Budou letos bílé Vánoce? Počasí může překvapit

Podle jejích výsledků je hlavním viníkem zimních nemocí lidský nos a chladný vzduch. Výzkum ukázal, že pouhé snížení teploty v nose o pět stupňů vede k zabití téměř 50 procent buněk bojujících proti virům a bakteriím. „Chladný vzduch je spojen se zvýšeným výskytem virových infekcí, protože už při malém poklesu teploty v podstatě ztrácíte polovinu imunity,“ sdělil rinolog Benjamin Bleier. Docent z Harvardské univerzity je jedním ze dvou hlavních autorů studie.

První linie proti nemocem

Nos je pro bakterie a viry doslova vstupní branou do těla. Jeho vraty jsou obranné imunitní mechanismy, které mají útočníky zastavit. Chlad ovšem tyto procesy výrazně oslabuje. „Poprvé máme k dispozici biologické, molekulární vysvětlení jednoho z faktorů naší vrozené imunitní reakce, která se zdá být omezena nízkými teplotami,“ řekla stanici CNN otolaryngoložka Zara Patelová ze Stanfordské univerzity v Kalifornii. Profesorka se na studii nepodílela.

Jeden z těchto imunitních procesů popsali vědci ve studii v roce 2018. Přirovnávají ho k roji sršňů či vos. Zjistili, že ve chvíli, kdy nos detekuje bakterie, vypustí roj drobných váčků naplněných tekutinou, které mají za úkol bakteriální či virové nájezdníky napadnout a zneškodnit. „Když kopnete do sršního hnízda, sršni se vyrojí a snaží se zabít útočníka dřív, než stihne zaútočí na hnízdo,“ vysvětlil přirozenou reakci těla Bleier.

Podle odborníků může až 450 tisíc jedinců v České republice žít se zatím nediagnostikovanou chronickou obstrukční plicní nemocí.
O ohrožení svých plic nevědí statisíce Čechů. Rakovinu může způsobit i práce

Tyto roje obranných váčků poté lidé smrkají do kapesníků jako hlen, či hovorově sopel. Vědci váčky s tekutinou odborně nazývají extracelulární vezikuly (EV). „Ty fungují jako návnady. Když vdechnete virus, přilepí se na ně namísto na buňky,“ doplnil Bleier. Studie navíc zjistila, že při napadení bakteriemi se produkce váčků v nose zvýší až o 160 procent.

Součástí imunitní obrany přední části nosu je i virový zabiják zvaný RNA, který je v buňkách i v uvolněných váčcích. Výzkum dokonce ukázal, že EV v nose obsahovaly 13krát více sekvencí mikro RNA než normální buňky. Dalším objevem bylo i zjištění, že přední část nosu detekuje zárodek nemoci mnohem dříve, než se o něm dozví zadní část nosu.

Je to jedinečná obrana

Rinolog doplnil, že je proces uvolňování EV možná jediná část imunitního systému, která opouští lidské tělo, aby bojovala s bakteriemi a viry dříve, než se do těla probijí. „Tělo tyto vdechnuté viry vymete ven, takže se do buněk vůbec nedostanou,“ poukázal.

V nové studii vědci ukázali, že podobné obranné mechanismy probíhají v nose proti běžným respiračním virům.  Patří mezi ně i dva rinoviry, které jsou častými průvodci nachlazení a koronaviru. V tomto případě se ovšem nejedná o koronavir, který způsobuje Covid-19. Ve studii se zabývali otázkou, zda tyto reakce nějak ovlivňuje teplota uvnitř nosu.

Jakmile promrznou nohy, sníží se prokrvení celého organismu. Proto se musíte rychle zahřát celí. Pomohou teplé ponožky, deka a horký nápoj
Nohy pěkně v teple. Lidový recept proti virózám skvěle funguje

Předchozí výzkumy naznačují, že se běžným respiračním virům v nižších teplotách daří. Výzkumný tým z Yaleovy univerzity v roce 2015 na myších dokázal, že se rinoviry množí lépe při nižších teplotách, neboť imunitní reakce zvířat není tak vysoká jako při teplotách vyšších, uvádí deník Time.

Nová studie navazuje právě na tuto práci. „Předkládá kvantitativní a biologické vysvětlení, proč je tělo náchylnější k virovým infekcím, když je vystaveno chladu,“ okomentoval svůj nový výzkum Bleier.

Chlad otupuje imunitu 

V rámci studie vědci nechali čtyři dobrovolníky 15 minut na místě s teplotou přibližně 23 stupňů Celsia, načež změřili teplotu v jejich nose. Poté provedli to samé, ovšem teplotu v prostoru snížili na asi čtyři stupně. Zjistili, že teplota v nose v chladnějším prostoru klesla o pět stupňů, uvádí list The New York Post.

V laboratoři následně vystavili vzorky nosních buněk stejnému snížení teplot. Napodobili tím to, co se skutečně v nose ve studeném klimatu děje. Zjistili, že imunitní reakce byla při nižší teplotě výražně otupená. „Toto zjištění by mohlo pomoci vysvětlit dlouhodobě pozorované trendy v oblasti respiračních virů, jejichž výskyt se v zimních měsících zvyšuje. Zároveň by mohlo vést k novým léčebným postupům,“ sdělil spoluautor studie Mansoor Amiji.

Při nákupu doplňků stravy na podporu imunity se vyplatí vše podrobně probrat s lékárníkem.
Co koupit v lékárně na podporu imunity? Vitamín C zbytečně přeceňujeme

Odborníci zjistili, že stačí trocha chladu ve špičce nosu a z boje proti virům vyřadí téměř 42 procent váčků. „Stejně tak máte téměř poloviční množství mikro RNA uvnitř každého vezikulu a navíc můžete mít až 70% pokles počtu receptorů na každém z nich, díky čemuž jsou pak mnohem méně lepivé," řekl Bleier.

Pokud vědci najdou cestu, jak posílit imunitní reakci nosu i při nízkých teplotách, mohli by zastavit mnoho virálních nemocnění dříve, než se rozvinou. „Stačilo by tuto reakci spustit pouze lokálně a ochrání celý zbytek těla,“ uvedl Bleier. „To jen dokazuje, jak důležitá nosní dutina je,“ dodal.

Jak si v chladném počasí pomoci?

Zdá se, že pandemie lidem poskytla jedno z nejjednodušších řešení. Nošení roušky nebo respirátoru podle Bleiera pomáhá zvýšit teplotu vdechovaného vzduchu. Stejně dobře, ne-li lépe, funguje i dýchání přes šálu či svetr, dodal. „Čím teplejší je vnitřek nosu, tím lépe může imunitní systém fungovat. Možná je to další důvod, proč nosit roušky!“ souhlasí s Bleierem Patelová.