Kliknutím zvětšíteBolidy neboli ohnivé koule jsou větší kusy asteroidů nebo komet, které se odlomily od svého mateřského tělesa a dopadly do atmosféry Země. Vědci nyní vysvětlili původ jedné z nich, která shořela v únoru 2021 na obloze severně od kanadského města Edmonton, a představuje převrat v přemýšlení o původu Sluneční soustavy.
Ohnivou kouli pozorovalo a zaznamenalo několik přístrojů, včetně družic a dvou kamer Global Fireball Observatory, které se nacházejí na Zemi. Fyzik z University of Western Ontario v Kanadě Denis Vida a jeho tým zjistili, že objekt měl průměr asi deset centimetrů a hmotnost kolem dvou kilogramů. Jednalo se o těleso o velikosti grapefruitu.
Tajemný Oortův oblak
Když však vědci použili data k výpočtu příletové trajektorie koule, výsledky, které dostali, neodpovídaly obvyklému lokálnímu meteoru, ale dráze takzvané dlouhoperiodické komety. Studie zveřejněná v časopise Nature Astronomy naznačila, že se k Zemi dostala až z Oortova oblaku, rozsáhlé sféry ledových objektů nacházející se daleko za oběžnou dráhou Pluta.
Oortův oblak je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší Sluneční soustavy. Experti jsou toho názoru, že se jedná o pozůstatek původní planetární mlhoviny, která je zodpovědná za zformování Sluneční soustavy. Jeho existence nebyla ještě nikdy prokázána. Přestože vzdálenost objektu není vědecky ověřena, panuje konsenzus, že se největší část hmoty jeho objektů nachází ve vzdálenosti asi 50 tisíc astronomických jednotek. Oblak je pojmenován po dánském astronomovi Janu Oortovi, který začal mluvit o jeho existenci již v roce 1950.
Kámen překvapil
Jak píše portál Science Alert , vědce překvapilo i to, jakým způsobem ohnivá koule explodovala. Ten totiž napovídá, že šlo o horninu, nikoliv o kus zmrzlého čpavku, metanu a vody, jak by experti u objektu z Oortova oblaku očekávali.
Koule hořela mnohem déle a putovala do atmosféry hlouběji, než ledové a méně husté objekty. Dostala se tak blízko k Zemi, jak by se ledový objekt nikdy dostat neměl. Nakonec se rozpadla na menší kamenné meteority, což expertům poskytlo dostatek důkazů, že ji v podstatě tvořil kámen.
Jde o šokující zjištění. „Tento objev podporuje zcela odlišný model vzniku Sluneční soustavy, který navazuje na myšlenku, že v Oortově oblaku koexistuje značné množství skalnatého materiálu s ledovými objekty,“ uvedl Vida.
Výsledek zkoumání ohnivé koule nevysvětlují žádné v současnosti upřednostňované modely vzniku Sluneční soustavy. „Jedná se o naprostý převrat,“ upozornil vědec.
Jak vypadal přelet komety nad Kanadou:
Událost z loňského února tak poskytla vědcům velmi cennou látku k dalšímu výzkumu vesmíru. „Za sedmdesát let pravidelných pozorování ohnivých koulí se jedná o jednu z nejzvláštnějších, které kdy byly zaznamenány,“ řekl astronom z Curtinovy univerzity v Austrálii Hadrien Devillepoix.
Meteor nad Českem
V uplynulých letech experti identifikovali na základě dat z přístrojů dva meteory z Oortova oblaku. Jeden, který spadl nad Českem v roce 1997, zvaný Karlštejnská ohnivá koule, se pohyboval na dráze podobné Halleyově kometě. A meteor MORP 441 z roku 1979 měl rovněž dráhu podobnou kometě.
Dráhy dosud identifikovaných návštěvníků z Oortova oblaku kolem Slunce trvají stovky až desítky milionů let, mají náhodný sklon a jsou vysoce eliptické.
Rané okamžiky Sluneční soustavy
Vědci nyní plánují zjistit, jak a proč tyto objekty zůstaly kamenné, a pak skončily na Zemi. „Chceme vysvětlit, díky čemu i poslední pozorovaný kamenný meteoroid skončil tak daleko, protože chceme pochopit náš vlastní původ. Čím lépe porozumíme podmínkám, za kterých vznikla Sluneční soustava, tím lépe pochopíme, co bylo nutné k zažehnutí života,“ okomentoval úmysly týmu Vida.
Odborníci chtějí co nejpřesněji vykreslit obraz raných okamžiků Sluneční soustavy, které podle nich byly zásadní pro vše, co se dělo později.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
