Záběry na raketoplán Buran:
V TEXTU NAJDETE
Slavný raketoplán Buran. Kosmická loď, do níž Sověti vložili v přepočtu 30 miliard dolarů a obří úsilí, aby se vyrovnali Američanům. Dopadlo to však o poznání hůře, než si mysleli. Původně měl Buran odstartovat už 29. října 1988, ale odpočítávání bylo přerušeno počítačem 51 vteřin před startem. Dne 15. listopadu 1988 už ovšem vše proběhlo hladce a raketoplán začal plnit naplánované úkoly mise. Po dvou obletech Země ve výšce 252 až 256 kilometrů a třech a půl hodinách letu úspěšně přistál. Let byl bez lidské posádky. Vše se odehrálo na tehdy novém kosmodromu Bajkonur v nynějším Kazachstánu.
„Bylo to vyvrcholení úsilí více než šesti stovek sovětských institucí, které od roku 1976 tajně pracovaly na tomto největším sovětském vesmírném projektu,“ připomenul britský zpravodajský web BBC.
Dostat raketoplán do vesmíru bylo totiž pro Rusy velkou výzvou. Američanům se to totiž podařilo už v dubnu 1981, kdy vyletěl do kosmu raketoplán Columbia.
„Po triumfálním přistání kosmické lodi sovětské noviny slibovaly novou éru v průzkumu vesmíru. Málokdo tehdy mohl předvídat, že to bude jediná Buranova mise,“ doplnil BBC.
Drahý a nejspíše ukradený projekt
Projekt Buran vyšel na deset miliard amerických dolarů, což z něj udělal vůbec nejdražší projekt sovětské kosmonautiky. Navíc nese punc krádeže.
„Podle námi získaných dokumentů to byla KGB, která v 70. a 80. letech ukradla návrh amerického raketoplánu. Tato krádež dovolila Sovětskému svazu vybudovat si vlastní kopii stroje, čímž však neúmyslně položila základy kompatibility mezi americkými a ruskými systémy,“ uvedl například web velké americké televizní stanice NBC.
Dostupná základní technická data Buranu:
- Délka - 36 metrů
- Výška - 16 metrů
- Průměr trupu - 5,6 metru
- Rozpětí křídel - 24 metrů
- Plocha křídel - 250 metrů čtverečních
- Plocha brzdících padáků - 75 metrů čtverečních
- Hmotnost při prvním startu - 79, 4 tuny
- Hmotnost - při přistání 82 tun
- Objem kabiny - 73 metrů krychlových
- Plánovaná posádka - 2- až 4- členná
- Cestující - až 6 osob
- Délka možného letu - od 7 do 30 dnů
- Přistávací rychlost - 312 km/h (maximální 360 km/h)
- Délka dojezdu 1100 až 2000 m
- Plánovaná životnost - 100 startů
- Počet destiček tepelné ochrany 38 800 kusů
Česká stopa raketoplánu Buran
Není bez zajímavosti, že sovětský kosmický program do svých plánů zahrnul i tehdejší Československo. „V případě příliš špatného počasí (v Bajkonuru) byla v Československu připravena záložní dráha, kde mohl raketoplán dosednout. Ta se nacházela ve vojenském prostoru Ralsko. Dráha byla pro tento účel rozšířena na osmdesát metrů a prodloužena na 2 400 metrů,“ uvedl web vsetínské hvězdárny.
Druhá česká stopa je pak ještě o něco zajímavější. Buran totiž bylo možné transportovat na hřbetě obřího letadla Antonov An-225 Mrija. Sověti se této skutečnosti rozhodli využít k tomu, aby ho v polovině roku 1989 ukázali na letecké přehlídce v Paříži.
Nahrává se anketa ...
„Během zpáteční cesty kvůli závadě na hydraulice Antonov An-225 Mrija neplánovaně přistál na letišti v Praze, kde si oba letouny mohli zájemci prohlédnout,“ připomenul server České astronomické společnosti Astro.cz.
Byl u toho i otec pana Jana Čejky, který Deníku ochotně poskytl snímky z této události a zveřejnil je také na zájmové facebookové stránce Sledování letů a letadel na Flightradar24.com. A hned se našlo i několik dalších pamětníků.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, MISTR SGT. DAVE CASEY, veřejná doména
zoom_in
Letoun Antonov An-225 Mrija s Buranem na hřbetě na 38. pařížského mezinárodního leteckého a kosmického veletrhu na letišti Le Bourget.
„Tenkrát to bylo nouzové přistání. Přestal fungovat jeden motor a vypadla jim hydraulika. Uvnitř pod plachtou byly trosky zřícený letoun Mig - 29,“ uvedl fanoušek skupiny Jan Slabý.
„Úžasný zážitek, tehdy to stálo jen volně a bylo přístupné každému,“ doplnil Ivan Petroušek.
Buran politické změny nepřežil
Přestože sovětský projekt skutečných letů do kosmu prostřednictvím raketoplánů lze označit za velmi nadějný, skončil vlastně dříve, než skutečně začal. První let do vesmíru z roku 1988 byl totiž nakonec jediným, který se uskutečnil. Politické změny na přelomu 80. a 90. let a s tím související rozpad Sovětského svazu zapříčinil i rozpad celého raketoplánového programu.
Zhroucení jakoby ilustrovala i tragédie Buranu z roku 2002. „Tehdy se propadla střecha hangáru a svými troskami zavalila a zničila nosnou raketu i raketoplán. Navíc při tomto neštěstí zahynulo osm dělníků, kteří se právě pohybovali na střeše a pracovali na její opravě,“ připomenul server České astronomické společnosti Astro.cz.
Podobných strojů, jako je Buran, bylo v různých fázích dokončení vyrobeno více. „Nejméně jedna obnovitelná kosmická loď typu v současnosti leží ve skladu na kosmodromu Bajkonur, vzdáleném aktivním kosmodromu asi čtyři tisíce kilometrů jihovýchodně od Moskvy,“ napsal před dvěma lety známý britský web CNN.
Smutný konec má i nosný letoun Antonov An-225 Mrija. Toho loni na kyjevském letišti Hostomel zničilo ruské ostřelování.
