Vladimír Fuka se narodil 25. května 1920 v Dačicích v řemeslnické rodině. U Fuků bylo známé štukatérství a kamnářství. Otec František byl jedním z prvních absolventů keramické školy v Bechyni. Rodiče neměli hudební vzdělání, ale hudbu měli rádi a syna v jeho hudebním vzdělávání podporovali. Již v šesti letech se začal Vladimír učit hře na housle u Františka Obsta v Dačicích – ředitele kůru a hudební školy. Ten ho později učil i hře na klavír a klapkový trombon a zároveň ho zasvěcoval do harmonie a hudebních forem. První písničky začal skládat již ve čtrnácti letech.

Další vzdělání pro svou dráhu učitele získal na Učitelském ústavu ve Znojmě, kde maturoval v r. 1939. V době studií ve Znojmě se dále učil hře na housle, hrál zde ve znojemské filharmonii, komponoval skladby. Po maturitě nastoupil na brněnskou konzervatoř, ale studium nedokončil. Od r. 1942 do r. 1945 byl totálně nasazen v Německu. Hrál ve Farkašově orchestru v Nordhausenu (v Německu vznikla v r. 1943 jeho známá polka Dva šátečky).

V září 1945 nastoupil jako učitel do obce Písečné nad Dyjí. Vojnu absolvoval v roce 1947 jako člen orchestru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Od r. 1948 učil ve Slavonicích, kde se o rok později oženil s Ludmilou Bednaříkovou, která ho provázela celým životem nejen jako manželka, ale i jako zpěvačka jeho písniček ve všech jeho kapelách. V září r. 1955 se vrátil do rodných Dačic, kde začal učit na jedenáctileté střední škole, později na devítileté základní škole.

K prvním skladbám využíval Vladimír Fuka texty dačického holiče, lidového muzikanta, redaktora Časopejska Karla Pfeifra. Do tohoto období patří i báseň Šlejferna, kterou zhudebnil v 16 letech jako waltz a upravil pro dačickou kapelu Jazz bratří Tománků. (Sám v této populární kapele hrál již od 14 let na housle a harmoniku). Byla to také první skladba zábavné hudby, která mu vyšla tiskem v r. 1939 v brněnském nakladatelství Jaroslava Stožického. Tehdy také vznikla dlouholetá autorova spolupráce s mnoha textaři.

Vladimír Fuka se věnoval po celá desetiletí především lidové dechové hudbě a vzorem mu byl v tomto hudebním žánru již od mládí Karel Vacek. Psal i hudbu k operetám. Spolupracoval s Karlem Kosinou, který jeho operety uváděl v brněnském divadle a na zájezdových scénách. Zároveň spolupracoval řadu let s rozhlasem, Gramofonovými závody a televizí, kde se účastnil řady pořadů o lidové dechové hudbě. Jeho písně jsou vydávány a interpretovány nejen u nás, ale i v zahraničí.
Vladimír Fuka však nepůsobil „pouze“ jako hudební skladatel a aranžér. Celý život se zároveň věnoval profesi učitele hudební výchovy, češtiny a němčiny. V rodných Dačicích byl dlouhá léta duší hudebního života. Od r. 1955 řídil celých třicet let Dačický dětský pěvecký sbor, který byl známý svými koncerty nejen v Dačicích, ale v celém kraji. Zároveň řídil soubor dačických učitelů a pěvecký sbor při OÚNZ Dačice. Do povědomí obyvatel Dačicka, okresu i kraje se zapsal také Fukův estrádní soubor. Nejúspěšnějším pořadem byl program „Padesát let písničce“ (70 repríz). Založil a řídil kapelu osvětové besedy v Dačicích (Dačičanka). Stál u zrodu prvních Festivalů mládežnických dechových hudeb v Dačicích (od r. 1979), jejichž tradice pokračuje ve městě dodnes.

Z jeho nejznámějších písniček uveďme: Slavonická polka (1953), Dačická polka, Hospůdka pod Landštejnem, Krajem zní trumpety, Budvarka, Bítovská romance, Rodná hrouda a mnohé další. Z toho Slavonická polka se stala jednou z nejpopulárnějších a nejhranějších polek (vedle Vejvodovy Škoda lásky) v zahraničí a má nespočet nahrávek.

Vladimír Fuka odešel do muzikantského nebe 22. listopadu 1996. Jeho písničky nám však zůstávají a přinášejí dál radost a potěšení. Hrají se u nás i v zahraničí. Setkáváme se s nimi v podání jak Dačické devítky a Městského dechového orchestru v Dačicích, tak Telčské dechovky i jiných hudebních těles. Pravidelně se s nimi setkáváme na dačickém Festbandu. Naposledy vyšly písničky Vladimíra Fuky na CD v roce 2004 v podání Telčské dechovky.

Na jeho rodném domě v Dačicích, Antonínská ulice č. 10 mu byla 21. května roku 2000 odhalena pamětní deska.

V neděli 23. května 2010 otevřelo Městské muzeum a galerie Dačice stálou expozici věnovanou Vladimíru Fukovi s názvem: „Svět písniček Vladimíra Fuky“.

Muzeum můžete navštívit denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin a skladatelovy lidové písničky si můžete odnést i domů v podobě CD. (redakčně kráceno)

Marie Kučerová