Za relativně krátkou dobu své činnosti se muzeum stává známým i v Evropě.
Jindřichohradecká jezuitská kolej byla po celou dobu své existence důležitým pedagogickým ústavem. Zrušení řádu v roce 1773 znamenalo pro Jindřichův Hradec a okolí ztrátu významné duchovní, kulturní a společenské organizace.
Něco z historie
Kolej v Jindřichově Hradci založili jezuité v roce 1594. Po areálu hradu a zámku je jezuitská kolej druhým největším stavebním komplexem ve městě. Až do svého nuceného zániku byla významným duchovním centrem. Po zrušení řádu v roce 1773 byla kolej vystěhována a v letech 1776 až 1779 pod vedením pražského stavitele Filipa Hegera přebudována pro vojenské účely. Po dokončení přestavby se do budov nastěhoval 3. dělostřelecký pluk. Od této chvíle až do roku 1995 sloužila kolej armádním potřebám.
Kaple sv. Maří Magdaleny
Po odchodu vojenské posádky převzalo kolej město Jindřichův Hradec a postupně se započalo s rekonstrukcí areálu. Jako první byla zrenovována kaple svaté Maří Magdaleny. Její prostory se nyní využívají ke slavnostním obřadům a pro svou výjimečnou akustiku i ke koncertům.
Co dál?
„Kolem jezuitské koleje jsem již jako malý chlapec chodil do školy. Byla to pro mne velmi tajemná budova u jejíž brány strážil voják tehdejší „Kasárny 9. května“. Proč, kdy a za jakým účelem byla postavena jsem tehdy vůbec neměl tušení. Až na gymnáziu nám profesor Muk vysvětlil, že v budově, postavené v 17. století, se vzdělávali studenti a působily významné osobnosti jako například historik Bohuslav Balbín, hudební skladatel Adam Michna a další,“ řekl starosta města Jindřichův Hradec Karel Matoušek.
V roce 1995 opustili budovy vojáci a ve zpustošeném stavu je předali městu.
„Za tři roky nato jsem se na problematiku okolo koleje již díval z pozice starosty města. Bývalé skladiště vojenské výzbroje se díky řemeslníkům a restaurátorům změnilo na nádherné komorní prostory vyzdobené freskami a štuky. Od té doby slouží kaple svaté Maří Magdaleny reprezentativním a společenským účelům. Zbývalo však ještě dát do původní podoby přes padesát dalších místností, opravit klenby, dlouhé chodby a restaurovat fresky. Od roku 1999 jsem těmito prostorami prováděl mnoho zájemců, kteří zde chtěli vybudovat jednou hotel, podruhé galerii, knihovnu, soud nebo například kongresové centrum. Nikdo se však neozval,“ řekl Matoušek.
Svitla naděje
Na podzim roku 2001 se na zámku v Jindřichově Hradci konalo sympozium Komory fotografických živností. Na něm starosta Matoušek při představování města zmínil i jezuitskou kolej, pro kterou město hledá využití.
„Brzy poté došlo k prvnímu jednání se členy občanského sdružení Muzeum fotografie. Přišli se zajímavou myšlenkou vybudovat v jezuitské koleji národní fotografické muzeum. Zastupitelstvo města projekt podpořilo a přivítalo. Byla zvolena koncepce muzea, vypracoval se stavební záměr a vybraly se firmy, které budou rekonstrukci provádět,“ dodal na závěr Matoušek.
Postupně se tak bývalá jezuitská kolej počala měnit v krásnou impozantní budovu, která opět začala sloužit kultuře a vzdělání.
Základní deska
Když se před pěti lety umístila na zeď budovy základní deska muzea fotografie, málokdo věřil, že se podaří alespoň během deseti let zprovoznit byť jen část rozsáhlých prostor. Slavnostního aktu se zúčastnil za jihočeský kraj jeho hejtman Jan Zahradník, starosta města Karel Matoušek spolu se zastupiteli a zástupci občanského sdružení Muzea fotografie. Přítomno bylo i mnoho fotografů z celé republiky a také občané města.
Všichni využili příležitosti prohlédnout si alespoň část zdevastovaných prostor, ve kterých se většině přítomných zdálo nemožné v krátkém časovém úseku vybudovat důstojný stánek pro českou fotografii.
Zázraky se nedějí
Na místo ředitele Národního muzea fotografie byl zvolen bývalý kastelán Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci Miloslav Paulík.
Ten se osvědčil již při svém působení na vodním zámku Červená Lhota a i v Jindřichově Hradci se významnou měrou podílel na vytvoření důstojného kulturně památkového objektu. Bylo mu jasné, že uskutečnit záměr, který si občanské sdružení vytýčilo, nebude snadné. Začala etapa shánění peněz a finančních dotací, bez kterých by nebylo možné přistoupit ke stavebním úpravám.
Projekt získal podporu města Jindřichův Hradec, Jihočeského kraje a Ministerstva kultury ČR. Finanční prostředky plynuly i z Evropské unie a ze státního rozpočtu.
„Již z předchozího působiště jsem věděl, že zázraky se samy nedějí. Byla zde zajímavá myšlenka vytvořit v republice ojedinělé pracoviště, které by pomohlo české fotografii a zároveň zviditelnilo tento druh umění i za hranicemi státu. Krůček po krůčku jsme postupně měnili tvář tohoto objektu. Do současné doby byla budova zhodnocena investicemi ve výši zhruba 80 milionů korun,“ informoval ředitel Národního muzea fotografie Miloslav Paulík.
O velký krok dál
Dnes se završuje další etapa proměny jezuitské koleje. Návštěvníci poprvé spatří nově vydlážděné nádvoří a prosklené arkády po jeho obvodu, které kdysi armáda zazdila.
„Novou výstavní sezonu a páté výročí založení muzea fotografie zahájíme dnes vernisáží fotografií Ostře sledovaný Hrabal. Připomínáme si tak 10. výročí úmrtí tohoto našeho vynikajícího spisovatele. Průběžně bude výstava doplňována unikátními filmovými snímky, vzpomínkovými besedami pamětníků, divadelními a hudebními vystoupeními,“ řekl Paulík
Něco o činnosti
Již dříve se uskutečnily akce v rámci Regionálního centra fotografie na kterých spolupracovali fotografové z Čech a Rakouska na společném projektu. Na závěr této více než roční spolupráce byla uspořádána v muzeu fotografie výstava, která nyní putuje po výstavních síních v Rakousku a Čechách.
Spolupráce nadále pokračuje. Zítra se zde koná vernisáž fotovýstavy uspořádané na závěr soutěže Šumava – Böhmerwald. Začíná v 15 hodin. Národní muzeum fotografie prezentuje jak zahraniční autory, výstava Magic moments nebo zatím poslední akce, expozice amerického krajináře Clyda Butchera, tak i českou produkci, jako například fotografie Jindřicha Vaňka.
Přijďte pobejt
Návštěvník si zde může zakoupit fotografické publikace, občerstvit se v kavárně Kamel, nebo jenom strávit příjemné chvíle na upraveném nádvoří a prosklenými arkádami zhlédnout část expozice fotografií instalovaných na chodbách. Do budoucna se v prostorách nádvoří mají konat například i koncerty a malá divadelní vystoupení.
Slavnostního umisťování základní desky Národního muzea fotografie se zúčastnilo i mnoho významných fotografů. Na snímku je vpravo starosta Karel Matoušek s Jaroslavem Krejčím.
Po odkrytí čtyřiceti osmi vrstev přemaleb se objevily nádherné nástropní kresby pocházející ze 17 století. Na snímku je část fresky, která se nachází v bývalém refektáři.
Slavnostního otevření kavárny Kamel se zúčastnil i český fotograf žijící v New Yorku Antonín Kratochvíl (vpravo). Na snímku je s ředitelem Národního muzea fotografie Miloslavem Paulíkem.
Snímky: Deník/ Josef Böhm