Počet sňatků na jihu Čech.Zdroj: Deník/ Miroslava JindrováJako místo, kde svůj vztah stvrdili, si přitom vybrali hráz rybníka v Dobrkovské Lhotce nedaleko Trhových Svinů. To by možná pro některé tak zvláštní nebylo, kdyby manželé nebyli až z Ústí nad Labem. „Na tohle místo jezdíme celá rodina na dovolenou už deset let. Chtěli jsme svatbu v přírodě, a jelikož to tu máme rádi, tak to byla jasná volba,“ shodli se manželé, kteří sňatek uzavřeli jen den po tříletém výročí vztahu.

Zvláštní svatbu zažila před rokem i Tereza Davidová, když si v kupecké osadě Krumbenowe v Českém Krumlově při keltské svatbě brala za manžela Radka Vaisochera. „Hlavní postavou, která řídila obřad, byl druid,“ poukázala Tereza Davidová na odlišnosti takové s tím, že chybělo tradiční vyměňování prstýnků. Namísto toho bylo svazování rukou.

Vybočit ze zajetých kolejí se nebojí ani na Písecku. Hana Lívancová, místostarostka Orlíku, už oddávala v parku u stromu, kde se snoubenci poznali, za sebou má i svatbu na parníku. „Tam je to ale složitější, protože loď nesmí opustit katastr naší obce,“ vzpomínala se smíchem.

Sobotní městské slavnosti zasvětili Vltavotýnští známému loutkáři Matěji Kopeckému, který byl ve městě pohřben.
Vltavotýnští slavili v průvodu, na trhu i pod pódiem

Vyšlapat schody na rozhlednu na Libíně na Prachaticku musejí občas jak novomanželé, tak i oddávající a matrikářka. „Svatby tu jsou ale krásné,“ uvedla prachatická matrikářka Eva Matysová. Nejvíce oblíbený je teď dle jejích slov hospicový park v Prachaticích. "Vloni jsme ale měli i krásnou svatbu v lese,“ doplnila.

Poutavým místem k uzavření sňatku je také zřícenina Choustník na Táborsku. Se svatbami v areálu tady nemají žádný problém, což potvrzuje i místostarosta obce Radim Jindra. „Za minulý rok jsme měli na hradě tři obřady, oddávat se dá i v nedalekém skalním městě. Ono je v podstatě jedno, kam se s tím stolečkem postavíte,“ usmíval se choustnický místostarosta a připomněl dva roky starou příhodu. „V srpnu 2015, kdy panovala úmorná vedra, si novomanželé přáli oddat na hradní věži. Byla to malá svatba, takže jsem v tom neviděl žádný problém. Uprostřed obřadu se ale z původně malého mráčku na obzoru strhla obrovská průtrž mračen.
Déšť mi totálně rozmočil papír s proslovem, nevěstě zničil líčení a ze všech crčela voda,“ vyprávěl. 

Ilustrační foto
Vodáky od zákazu dělí i půl centimetru

Novomanželé Zavoralovi si řekli své ano na hrázi rybníka v Dobrkovské Lhotce u Trhových Svinů.  Zdroj: Deník/ Klára SkálováTaké v Českých Budějovicích se zájem o to mít svatbu mimo radnici zvyšuje. Jak uvedl Petr Podhola, náměstek primátora, svatba se tu konala nejen na ochozu Černé věže, rozkvetlém sadu, hrázi rybníka, či přístavu v Českém Vrbném, Stromovce i náměstí Přemysla Otakara II., kde kdysi byla svatba motorkářů. "Na radnici byla také svatba v historických kostýmech a v roce 2007 se dokonce vůbec poprvé tady objevil snoubenecký pár, tvořený půvabnou Češkou a pravým Indiánem jménem Langford z kmene Ojibwe," vyprávěl náměstek primátora. Jednou z těch nejmilejších svateb pro něj ale byla ta ze srpnu roku 2014. To se na českobudějovické radnici konala svatba kamenná. „Manželé Ludmila a Zdeněk Nuskovi se seznámili při ochotnickém divadle. Tehdy je zřejmě ani ve snu nenapadlo, že jejich láska vydrží dlouhých pětašedesát let společného soužití,“ poznamenal náměstek primátora Petr Podhola, který se ujal role oddávajícího. "Slavností projev jsem si tak připravoval s velkou pokorou, protože jsem předstupoval před lidi zkušené a života znalé. Samozřejmě jsem jim také přál, aby se ve zdraví dočkali platinové a nejlépe i korunovační svatby,“ dodal.

Vizualizace centra Písku po revitalizaci.
Písek pozastavil přípravy nového náměstí

Svatby mimo určená místa (radniční obřadní síň, muzejní refektář, kaple či zámecký salon) nefrčí příliš na Jindřichohradecku.

Novomanželé Zavoralovi si řekli své ano na hrázi rybníka v Dobrkovské Lhotce u Trhových Svinů.  Zdroj: Deník/ Klára SkálováPotvrdila to Radka Svitáková z hradecké matriky: „Požadavky na svatby mimo určená místa by se za jeden rok daly spočítat na prstech jedné ruky.“ Podle jejích slov v takových případech budoucí novomanželé touží především po prostorách venkovních restaurací na okrajích města. „Pokud se týká netradičních přání, která lidé mají v souvislosti přímo s obřadem, jmenovala bych například to, že prstýnky k oltáři přinesou družičky či to, že si nevěsta nepřeje být viděna až do samotného zahájení obřadu, a to nejen svým nastávajícím, ale všemi svatebčany, a přichází tak na místo obřadu jako úplně poslední účastník,“ uvedla Radka Svitáková.

Žádost o ruku přišla čtrnáct dnů před svatbou

Poklidná atmosféra panovala v úterý po poledni v Dobrkovské Lhotce nedaleko Trhových Svinů. Ale to bylo jen na oko. V domě číslo 38 totiž začaly ty pravé předsvatební přípravy. Z prvního patra tak bylo slyšet bzučení fénu, když si budoucí nevěsta sušila vlasy, ve vedlejším pokoji se zase nejen ty malé slečny měnily v princezny, v dolním patře se pro změnu ženich převlékal do pečlivě vyžehlené košile a kalhot. Už ve dvě to totiž mělo všechno vypuknout. Z Kamily Zavoralové a Martina Baláže se měli stát prostě a jednoduše manželé Zavoralovi. Novomanželé Zavoralovi si řekli své ano na hrázi rybníka v Dobrkovské Lhotce u Trhových Svinů.  Zdroj: Deník/ Jaroslav Sýbek

„S Kamilou jsme se seznámili před třemi lety,“ vyprávěl Martin Baláž, teď už Zavoral a pokračoval: „O tom, že si ji chci vzít, jsem věděl od první chvíle,“ dodal s úsměvem. Na svatbu si ale počkal ještě o tři roky a jeden den déle. Nejmenší družičkou jim přitom byla jejich rok a půl stará dcerka Terezka. „My jsme se původně chtěli vzít 24. července, na výročí našeho vztahu, na úřadě ale měli až od pěti odpoledne,“ řekla Kamila s tím, že se jim to moc nehodilo. „A dobře jsme udělali,“ poukazovala na propršený den.

Své ano si tak snoubenci řekli o den déle, 25. července, krátce po půl třetí odpoledne na hrázi rybníka v Dobrkovské Lhotce, v kruhu těch nejbližších. To by možná tak zvláštní nebylo, kdyby kvůli svatbě nejeli 236 kilometrů. Sem na jih totiž přijeli až z Ústí nad Labem. „Na tohle místo jezdíme celá rodina na dovolenou už deset let. Chtěli jsme svatbu v přírodě, a jelikož to tu máme rádi, tak to byla jasná volba,“ shodli se manželé. Ještě úsměvnější je možná skutečnost, že samotná žádost o ruku přišla teprve před čtrnácti dny. „Je to tou dobou, i dítě se nám narodilo dřív,“ smál se ženich. 


V rodině Zavoralových přitom o takové kousky nemají nouzi. Už před několika lety jim překvapení připravil syn Lukáš. „Jeli jsme tehdy na dovolenou do kempu na Strakonicku. V kempu bylo jedenáct chatek, z toho osm zabírala naše rodina,“ vyprávěl tatínek nevěsty Libor Zavoral a pokračoval: „My jsme si vymysleli, že si 27. července uděláme Štědrý den. Ten jsme si také udělali a bylo tam všechno, na co si vzpomenete, stromeček, řízky, salát i dárky. Když jsme si předali dárky, tak Lukáš přišel s tím, že nám zapomněl dát dárky od něj a všem nám začal rozdávat obálky. Říkal jsem si, že peníze tam asi nebudou. Jediné, co tam připadalo v úvahu, bylo svatební oznámení. Obálku jsem otevřel, svatební oznámení tam skutečně byla, ale jako datum byl uveden následující de,“ smál se Libor Zavoral. Doplnil, že druhý syn Michal se ženil v zahraničí, celá rodina se spolu sešla u oslavy.
Novomanželé Zavoralovi si řekli své ano na hrázi rybníka v Dobrkovské Lhotce u Trhových Svinů.  Zdroj: Deník/ Jaroslav Sýbek