Je hrdý na to, že je pastevcem – i na poznávací značce auta má nářečně „Hoiter". Na horských lukách právě prožil své jedenácté léto.  Byla tu s ním manželka Lotte (61); oslovuje ji „hoiterin" a ona jeho „hoiter", uvádí deník OÖN. Jejich salaš je poslední ze sedláckých chatrčí, která tu zbyla ze čtyřicátých let. Do údolí odtud scházejí jen ve čtvrtek.

Letos pásl přes 80 kusů. Místo počítače k jejich evidenci si zapsal jejich čísla na pastýřskou hůl a když některé něco je, udělá si k nim značku, a hned má přehled.  Letos se do domovské stáje v údolí nevrátila jen jedna - čtrnáct dnů před honěním zpátky spadla z 200metrového srázu. Její pán tak letos nedostane věnec, jak je tradicí. „Když se majiteli vrátí všechna zvířata zdravá, uviju mu věnec, který si pak pověsí na dveře stáje. Čas od času se ale stane smůla – každou krávu holt není možné vodit na šňůře," říká Zusser. Letošní sezona prý mizerně začala, vyháněli 25. května a krátce poté napadlo čtvrt metru sněhu, ale končila nádherným počasím.

Právo horské pastvy má 25 sedláků  společenství Königsberg-Ost; podmínky takového pasení se odvíjejí až od Marie Terezie. Pastýř za práci dostává skromný plat. Do svého horského království se bude občas vracet i přes zimu, aby dohlédl, zda je všechno v pořádku…

Agresivní bezdomovci

Z linecké ohřívárny.V ohřívárně charity pro lidi v nouzi v Linci s kapacitou pro 60 osob se v uplynulých týdnech tlačilo až 200 lidí. Je jedna z mála v hlavní městě, kterou potřební mohou užívat přes den. Na vstupu se sice zapisují jménem a zemí původu, ale pravost informace nikdo nekontroluje. Počet klientů stále stoupá, a podle vedoucí Alexandry Riegler-Klingerové i jejich agresivita. Policie tu dříve musela zasahovat jednou, dvakrát za měsíc, od letošního srpna až třikrát týdně. Jednou tak po hádce zaútočila skupina Rumunů na dva Maďary židlemi. Od pátku sem proto personál nevpouští návštěvníky, které zná jako agresivní. „Často jde o skupiny žebráků pohybující se po Landstrasse. Většinou přicházejí z východních členských zemí EU," píše deník OÖN.

Parádnice

Půldruhé miliardy eur vydali Rakušané loni za kosmetiku – o jedno procento víc než v roce 2011. Jen do voňavek, deodorantů a přípravků po holení šlo 240 milionů, na zubní pasty 160 milionů. Přitom ji prý používá denně jen šest z deseti Rakušanů. Do mýdel, přídavků do koupelí a sprchových gelů šlo 210 milionů. V průměru zůstává náš soused 30 minut denně v koupelně. Na péči o pleť vynaloží Rakušané 300 milionů eur za rok. Obličejové krémy používají tři čtvrtiny žen a čtvrtina mužů. Ti ale v kosmetice silně dohánějí – loni jejich nákupy těchto produktů stouply o deset procent. Za tzv. dekorativní kosmetiku (makeup, oční stíny, rtěnky a laky na nehty) daly ženy 200 milionů.  Každá druhá žena kupuje kosmetiku i svým partnerům, kolem 40 procent svým dětem. Narovnání a zmenšení ňader stoupí u sousedů od 3000 eur, odsání tuku v břiše zhruba také tolik, úprava víček 1500.

Za draho neparkují

Tři z deseti obvyklých klientů se začali vyhýbat zónám krátkodobého parkování v lineckém vnitřním městě. Příjmy města z nich od ledna do září výrazně poklesly i přes zdvojnásobení ceny parkovného, napsal deník Volksblatt. Proti očekávaným 6,4 milionu eur daly poplatky jen 4,5 milionu. Například jen v září byly příjmy 482 000 eur o 32 procent nižší než byl plán. „Rudo-zelený experiment se zdražením způsobil městu velkou škodu," říká radní pro hospodářství Susanne Wegscheiderová. „Nejlepší by bylo kompletní zpětvzetí rozhodnutí o zdražení."