V tu dobu totiž čeledíni a děvečky na statcích často měnili místa – i ti mládenci, kteří košťata dobře vázali. Proto jejich aktuální zaměstnavatel dbal na to, aby tuto práci pro něho dokončili.

V Kumpfmühle tradice pletení košťat pokračuje. Pozdě na podzim jsou sklízeny proutky bříz a v zimě z nich na usedlostech splétají košťata, která slouží celý rok. Jak Pflanzl říká, nyní to je snazší díky kleštím, které větévky tisknou k sobě, a vázány jsou dráty na rozdíl od dřívějších povřísel. Ročně jich udělá kolem čtyřiceti – pár jich přece rozdá…

Bavoři kupují zlato

BayernLB (zemská banka) dosáhla loni rekordního obratu v prodeji zlata. Zájemci nakoupili zhruba 50 tun, o 2,5 tuny víc než předloni. Důvodem zvýšeného zájmu byly podle banky trvale nízké úroky. Zájem o zlato stoupá už několik let. Drahých kovů celkem banka loni zobchodovala na 600 tun, z toho 550 tun připadlo na stříbro. V roce 2015 jej banka prodala téměř 720 tun, v roce 2014 naopak jen 300 tun a rok předtím 430 tun.

Přestáváme psát

Prezidentka Bavorského svazu učitelů Simone Fleischmannová označila rukopis za významnou součást „naší techniky kultury". Je podle ní kusem osobnosti a nesmí zaniknout ani v časech tabletů a smartphonů. Uvedla to na okraj „Dne rukopisu", který se každoročně koná 23. ledna. Kromě jiného je dokázáno, že ručně napsané texty se lépe pamatují. Vědci stále upozorňují na souhru funkcí mozku a jemných motorických pohybů.

Dětem na základní škole je podle Fleischmannové stále těžší psát rukou plynule a čitelně. Postupující ztráta této základní kulturní hodnoty nikoho nesmí nechat lhostejným. V učebních plánech je výuka rukopisu pevně zakotvena, proto také musí být cílem, aby si co možná nejvíc dětí tuto schopnost za čtyři leta docházky do školy osvojilo. Proto musí být vytvořeny rámcové podmínky pro učitele. K tomu patří dostatek času, dostatek personálu a možností děti obecné školy psaní trénovat bez tlaku. Měly by smět prožívat učení se psaní rukou jako proces, při němž rostou a zrají, říká Fleischmannová.