Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi oživují bavorský trh práce

Pasov - „V posledních nejméně pěti letech proudí stále víc Čechů na trh práce v Dolním Bavorsku – ke štěstí mnoha firem,“ uvedla PNP. „Ty už strachují, jak dlouho ještě budou sousedé moci kompenzovat jejich aktuální nedostatek odborných sil…“

3.8.2017
SDÍLEJ:

Otec a syn Skaličtí.Foto: Deník/repro PNP

Pasovský list uvedl některé příklady. V roce 2004 si Brunnhölzl GmbH z Hohenau (okr. Freyung-Grafenau) postěžovala, že pro logistický podnik nemá nejlepší umístění – jsme na kraji Evropy, říkal šéf Rudolf Brunnhölzl. „Po vstupu zemí střední Evropy do Evropské unie jsme rázem ve středu. To už nám některé jiné firmy závidějí,“ hodnotí situaci dnes. Díky blízkosti hranic nachází ještě dost řidičů pro svou spedici – v Čechách, uvádí pasovský list. „Asi polovina z jeho 60 zaměstnanců je dnes ze sousední země. Prvního z nich přijal před čtyřmi lety. ,Bez nich bych nikdy nemohl pokrýt mou potřebu řidičů a musel bych nejspíš některá vozidla nechat stát,´“ cituje šéfa deník.

Rozebírá situaci dál konstatováním, že většina českých zaměstnanců bavorských řemeslných, průmyslových a gastronomických firem je ve věku 35 až 45 let. Podle Průmyslové a hospodářské komory (IHK) chybí v regionu asi 8000 kvalifikovaných pracovních sil. Christine Reitbergerová, jedna ze dvou dolnobavorských zaměstnankyň Evropského servisu zaměstnanosti, dává v pasovské agentuře práce od roku 2010 dohromady české uchazeče a domácí zájemce. „Každý měsíc zprostředkuje nyní asi pět zaměstnanců do regionu,“ uvádí PNP. „Od začátku mé práce se zájem o tato místa výrazně zvýšil,“ říká Reitbergerová.

Stavitel Matthias Bauer z Hauzenbergu pořád přesně ví, kdy s Čechy začal – 13. května 1991, pokračuje list. Zedník z Vimperka se tehdy dozvěděl od českého přítele v Hauzenbergu, že jeho firma hledá pracovníky. Párkrát se se šéfem sešli a smlouva byla hotova. Zpočátku Stanislav Skalický v Hauzenbergu bydlel, první dva roky u rodin. „To mi hodně dalo, dobře jsem se naučil německy,“ říká dnes 61letý muž. Když se jim narodili synové, rozhodl se za prací v Bavorsku pendlovat 70 kilometrů.

Matthias Bauer říká v PNP, že 20 Čechů, kteří u něho pracují, je zřejmě maximum – nový personál je těžší sehnat než v devadesátých letech, protože v Čechách je teď mnoho volných míst. Skalického syna se mu ale podařilo získat, pokračuje list. Martin (30) je už třetím rokem v pasovské pobočce a kreslí na počítači plány. „Po studiu přišel k firmě jako stavbyvedoucí. Stejně jako jeho otec jezdí téměř každý den domů za přáteli a svými hobby. Přes vzdálenost mu prý bylo už během studia jasné, že chce do Německa,“ uzavírá PNP.

Stanislav Skalický (großes Bild, r.) hat seine Söhne Radke und Martin (kl. Bild) zur Arbeit nach Deutschland geholt. − Fotos: privat/Pfingstl

Hospodě je 430 let

Zum Goldberg v roce 1936.

V neděli 6. srpna oslaví hostinec Zum Goldberg v Hundingu 430 let trvání, píše PNP. „Letopis“ se odvíjí od prvního označení této nemovitosti jako „taverna“ - v urbáři panství Saldenburg z roku 1587. Obhospodařováno bylo toto pohostinství tehdy jistým Stephanem Weberem.

Nemovitost ale v tu dobu patřila k tomuto panství už nejméně sto let, jak je zmíněno v saldenburské klášterní knize v roce 1472. Jasněji už je v novodobých kronikách – v roce 1717 začal v „Goldbergu“ čas dynastie Wieningerů, která v celém Bavorském lese provozovala hostince. Joseph Wieninger, narozený v roce 1686 v Grattersdorfu jako syn hostinského, se 16. října 1717 oženil v dcerou hospodského v Hundingu Marií Nigglovou a převzal s ní tento rodinný podnik.

Saldenburský památkář Norbert Schrüfer bádal v dějinách panství Saldenburg a našel také záznamy vztahující se k hostinci v Hundingu – do příjmů vrchnosti mířily také peněžité pokuty udělené tomuto pohostinství za rvačky s ublíženími na zdraví. „Nebylo ani divu, v Hundingu byla po staletí důlní činnost a původní vchod do štoly byl v bezprostřední blízkosti hospody,“ uvádí PNP. „Horníci v ní nejspíš zanechávali část své těžce vydělané mzdy…“ Panství si také nechalo zaplatit „poklesek“ dcery hostinského Corony – povila v roce 1749 nemanželské dítě a dostala za to pokutu. Jinak se rodina vždycky starala o vhodného partnera – a s nimi získávala další hospody a pivovary.

Nová silnice mimo obec, dnes B533, odvedla v roce 1871 hostinci část klientely a v roce 1886 byla nemovitost z držení Wieningerů převedena další osobě. Rok poté ji koupili Josef a Franziska Weberovi a po nich často měnila majitele, kteří v ní dál provozovali hospodu. V roce 1925 ji koupil Xaver Ranzinger a od té doby je ve vlastnictví této rodiny. Roku 1932 dům totálně vyhořel, ale už dva měsíce poté znovu otevíral. Později si jej pronajal Reinhold Wandinger a během krátké doby přivedl Zum Goldberg znovu k lesku, když jeho snahu podporovala obec.

Nedělní oslava jubilea začne v 9.45 procesím a bohoslužbou od 10 hodin ke dnu hasičů. V jeho programu bude odpoledne i sraz traktorů-oldtimerů. Na čtrnáctou hodinu očekávají organizátoři příjezd bavorské ministryně hospodářství Ilse Aignerové.

Na snímku je hostinec Zum Goldberg v roce 1936.

„Zahraniční“ Němci

Ještě nikdy nemělo tolik lidí v Německu zahraniční kořeny. Počet obyvatel s migračním původem, tedy cizinců, navrátilců, přistěhovalců a dětí, které se jim narodily v Německu, loni popáté za sebou dosáhl rekordní výše, uvedla PNP. Je jich 18,5 milionu, tedy 22,5 procenta – skoro každý pátý. Loni jich přibylo 8,5 procenta, nejvíc od roku 2005. Více než polovina z nich (52 %) už má německé občanství, většina od narození.

„Ryzích“ cizinců žije v Německu kolem 8,9 milionu. S odstupem nejvíc přišlo z Turecka, ale dnes už je tu také 2,3 milionu lidí z Blízkého a Středního Východu. To je o téměř 51 % víc než před pěti lety. Počet Afričanů vzrostl za stejnou dobu o 46 % na asi 740 000 .

Nejvíc lidí s migračním původem žije v nejpočetnější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko (téměř 4,9 milionu). Druhé je Bádensko-Württembersko (3,3), třetí Bavorsko (3). Nejméně jich je v Mecklenbursku-Předpomořansku (102 000) a v Durynsku (131 000).

Za humny chybějí číšníci

Paní Moserová v neděli taky zavírá…

Právě o víkendech zůstává stále víc restaurací v Horních Rakousích zavřeno, protože nemohou sehnat personál, píší OÖN. Tak zastavila nedělní provoz i Hannelore Moserová (na snímku) v tradičním hostinci "Bader" v centru Laakirchenu (okr. Gmunden). Podle lineckého listu je jednou z mnoha. „V celých Horních Rakousích je nyní vypsáno 1459 volných míst v cizineckém ruchu.To je o 380 víc než loni,“ říká zemský ředitel úřadu práce Gerhard Strasser.

Lidi hledá pravidelně i Robert Seeber, který v Linci provozuje kromě jiných i Promenadenhof. „Ať kuchaře, nebo číšníky – odborný personál se hledá velmi těžko ve všech regionech,“ říká tento předseda zemské rady pro turistiku a spolkový radní za lidovou stranu. V OÖN uvádí jednoduchý důvod: „Sociální dávky od státu jsou příliš vysoké. Když někdo dostane skoro tisíc eur za nicnedělání, nechopí se žádné činnosti, při které by si snad vydělal 1300 eur čistého.“ Podle něho ale i když zaměstnavatel nabídne výrazně víc, sotva někoho sežene – lidé často pracují přesně šest měsíců a dají výpověď, aby se znovu stali čekateli na podporu v nezaměstnanosti…

Téměř dvě třetiny zaměstnanců v turistice momentálně přicházejí z ciziny – nejvíc z Maďarska, Bulharska, Itálie, Slovenska a bývalé NDR. Jen Chorvati, prý bohužel, nedostanou pracovní povolení – pro ně bude rakouský trh práce přístupný až v červnu 2020.

V Horních Rakousích se podařilo zaměstnat v tzv. nedostatkových povoláních 220 míst i azylanty, což je absolutně nejvíc v celém Rakousku. Z těchto lidí pracuje 90 v gastronomii.

Je málo brambor

Podle lineckého Volksblattu je prognóza letošní úrody brambor všechno jiné než dobrá. Oproti minulému roku má být nižší o čtvrtinu a oproti desetiletému průměru o 20 procent. Konkrétně producenti očekávají, že sklidí 559 200 tun. Loni to bylo 767 262 tun. Přitom letos byly brambory vysázeny na ploše o osm procent větší, na 22 990 hektarech. V „bramborářských“ Dolních Rakousích bude výnos z hektaru průměrně o 37 % nižší, v Burgenlandsku o 23 %, v Horních Rakousích o pět procent. V Horních Rakousích očekávají na 1354 hektarech sklizeň 37 511 tun, tedy 28 tun na hektar.

Volksblatt dodává, že v Rakousku je ke stravování spotřebováno za rok na hlavu průměrně 50 kilogramů brambor. Loni bylo do země dovezeno 267 980 tun brambor a bramborových produktů, export činil jen necelou polovinu tohoto množství – 120 732 tun.

Za mrtvé český řidič nemohl

Z místa nehody.

K jedné z nejtěžších letošních dopravních nehod v okrese Altötting došlo ve středu večer na státní silnici mezi Mehringem a Burgkirchenem, napsala PNP. Krátce před 20. hodinou vyjel VW Passat po projetí dlouhé pravotočivé zatáčky ze zatím neznámých příčin do protisměru a narazil ho levé čelní strany tahače s cisternou. Náraz osobní vozidlo s erlangenskou značkou, v němž jeli čtyři muži, odrazil doprava, načež zádí narazilo do náspu. Zastavilo až po padesáti metrech, uvedl list.

Čtyřicetiletý český řidič se podle policie pokoušel střetu zabránit a vedl své vozidlo na samý pravý kraj silnice, na svodidla, ale při tom ztratil kontrolu nad soupravou, která sjela vlevo z vozovky a spadla do příkopu.

Český řidič podle PNP utrpěl lehké zranění, 32letý řidič VW a 26letý pasažér sedící za ním byli zraněni těžce a z vozu je museli vyřezat hasiči. Řidiče přepravil vrtulník do nemocnice v Traunsteinu, bulharský spolucestující podlehl zraněním ještě na místě. Další zraněné odvezli do nemocnic v Altöttingu a Salcburku. Škodu na autech odhadla policie na 85 000 eur. Vozidla byla zajištěna státním zástupcem a ke zjištění příčiny nehody byl přibrán znalec.

Autor: Vladimír Majer

3.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Opilec zpřelámal čtyřmetrovou lísku

Ilustrační foto.

Třeboňští házenkáři vyhráli derby v Sezimově Ústí

VÍME PRVNÍ / AKTUALIZUJEME

Černá středa na silnicích Strakonicka, již zemřeli tři lidé

Strakonicko - Čelní střet osobního vozidla s kamionem u obce Přechovice ve směru na Volyni si ve středu odpoledne vyžádal dva lidské životy. Další život vyhasl dopoledne nedaleko obce Litochovice u Volyně.

Hokejbalisté Olympu na západě Čech plně bodovali

Třemošná, Plzeň - Čtyři zápasy v řadě na hřištích soupeřů dokázali vyhrát prvoligoví hokejbalisté jindřichohradeckého Olympu, díky čemuž se rázem vyhoupli až na 7. místo tabulky.

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Jižní Čechy - Letošní rok byl oproti loňsku velice příznivý pro růst dýní.

Zmizela smrková kulatina za padesát tisíc

Českovelenicko - Policisté pátrají po zloději, který si ke konci léta přilepšil smrkovým dřevem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení