Tři pětičlenné týmy mužů utáhly osm tun těžké vozidlo na vzdálenost asi dvaceti metrů za 26 až 39 sekund, ale desetičlenný výběr žen fitnesscentra Unique Body z Prackenbachu to v prvním kole zvládl za 22, ve druhém na 23 sekund! „Tím si dámy zajistily nejen deset litrů piva zdarma hned po vyhlášení vítězů, ale ještě půlhektolitrový sud na ,dotažnou´,“ dodal list.

Česko rekordmanem v atomu

Produkce elektřiny z jádra stoupla od roku 1990 do 2016 v Evropské unii o 5,6 procenta, napsal linecký Volksblatt. Největší přírůstek zaznamenala podle Eurostatu Česká republika, a to 91,5 procenta. Následují Francie 28,4 a Slovinsko 23,6 %. Největší pokles byl v Německu, o 44,5 %. Snížila se i výroba ve Švédsku (-7,6 %). Jaderné elektrárny má v provozu polovina z 28 členských států unie. V roce 2016 vyprodukovalo 81,1 % celkové jaderné produkce EU pět států – Francie 48 procent, Německo 10, Británie 8,5, Švédsko 7,5 a Španělsko 7 %.

Ošidí děti?

Rakousko trvá na indexaci rodinných přídavků lidem zaměstnaným v Rakousku, jejichž 132 000 dětí žije jinde v EU. Od začátku roku 2019 mají být podle návrhu, který kritizuje Evropská komise, dávky vyměřeny ze životních nákladů v jednotlivých zemích.

Unie zakazuje jakoukoliv diskriminaci pracujících kvůli národnosti. To rakouská ministryně pro rodinu Juliane Bogner-Straußová odmítá s tím, že příspěvek není součástí mzdy ani sociálního pojištění. Rakouská vláda od opatření očekává úsporu 100 milionů z dosavadních 272 milionů. Ty pak prý užije „pro naše děti v Rakousku“, jak řekla Straußová. Stát vydává na podporu rodin příspěvky a daňovými odpisy ročně 4,4 miliardy eur.

Největší skupinou dotčenou krácením by bylo 39 000 dětí maďarských rodičů zaměstnaných v Rakousku (dále 30 600 dětí slovenských, 18 300 polských, 15 500 rumunských a 10 700 slovinských). Nově narození by nyní v Maďarsku měli brát místo 175,5 eura jenom 83,61 eura měsíčně. V Řecku by podpora klesla ze 172,4 na 136,54 eura, naopak v Belgii by na děti dostali pracující v Rakousku 175,5 eura místo dnešních 172,4.

Opatření má za nepřiměřené rakouský prezident Alexander Van der Bellen, jak řekl na návštěvě Slovenska. „Upozornil při tom na asi 40 000 zdravotních sester a především pečovatelek, které z této země do Rakouska pendlují a pracují tu. V anketě zprostředkovatelské agentury AIW loni uvedlo 40 procent pečovatelek, že by činnost v Rakousku ukončily, kdyby jim byly rodinné přídavky kráceny nebo rušeny,“ napsaly OÖN.

Zapáleni do vlaků

„Chytrý cestuje vlakem“, toto motto švýcarských spolkových drah (SBB) berou občané této země doslova, píší OÖN. Najezdí ročně průměrně 2277 drážních kilometrů a ze 8,4 milionu lidí cestuje denně průměrně více než milion.

Podle lineckého listu má přitažlivost železnice ve Švýcarsku víc důvodů. SBB jsou důležitým identifikačním faktorem obyvatelstva a jezdí atraktivně, v propojení, s dobrými přípoji, spolehlivě a přesně, s motivovaným personálem, moderními soupravami a přehlednými tarify, chválí sousedy linecký list. Dodává, že úspěšnost představuje také enormní zátěž - vlaky jsou na mnoha tratích v dobách špiček tak plné, že další cestujících se už nevejdou, respektive nenechají je nastoupit. Gregor Saladin, mluvčí spolkového úřadu pro dopravu, poznamenává, že si definovali půl čtverečního metru na pasažéra, „ale jestli to stačí při dlouhé cestě, je otázkou“. Zvlášť na trati Curych – Bern. I když tu jezdí rychlíky každou půlhodinu, v hlavních dopravních časech každých patnáct minut. K tomu tu ovšem křižují nákladní vlaky a zrychlení osobní spoje.

Za dané situace je nevyhnutelná další výstavba infrastruktury. Podle prognóz spolkového úřadu vzroste osobní doprava do roku 2040 o 41 procent, nákladní o 45 procent. Do projektu „Výstavba 2035“ země vloží 35 miliard franků, tedy 29,6 miliardy eur.

Oktoberfest zdraží

Bavorské pivní slavnosti budou letos dražší, informuje PNP. Město chce značně zvýšit nájemné zavedené teprve loni kvůli zajištění bezpečnosti akce, a pro hospodské to prý bude dramatické zatížení, jak řekl jejich mluvčí Peter Inselkammer. Už oznámili, že zvýšení nákladů promítnou do cen piva a jídel. I tak už se stejně očekává, že tuplák bude poprvé za víc než jedenáct eur – loni byl za až 10,95, a zpravidla roste cena ročně o asi 25 centů. Dosud „bezpečnostní“ dávka představovala u velkých stanů 5,1 procenta čistého obratu, nově má být 7,8 procenta, u menších stanů se odvod zvýší o procento na 6,1.

V Bavorsku už bylo 7,5 milionu hostů

V prvních třech měsících přijelo do Bavorska 7,5 milionu hostů, o sedm procent víc než loni. Největší přírůstek měly Mnichov a Norimberk. Loni Bavorsko navštívilo 37 milionů turistů, kteří tu utratili 37 miliard eur. V branži je zaměstnáno 560 000 lidí.

Pluhovali na suchu

Sypaři soutěžili na suchu.

V hornofranckém Marktredwitzu v neděli soutěžily sněžné pluhy - v parkúru museli řidiči zvládat spletité situace podobně jako v zimě, kdy musejí uklízet sníh a sypat, píše PNP. V letním počasí závodilo sedm týmů před 3000 diváky. Vyhráli lokální matadoři před cestáři obce Nagel, třetí byli borci z Waldershofu. „Že se mistrovství koná na jaře, bez sněhu a náledí, má jednoduchý důvod, jak řekla mluvčí radnice Claudia Hiergeistová: V zimě jsou přece osádky zaměstnány!“ uvedl list. Nadšení soutěžících a diváků bylo tak veliké, že se závody uskuteční i v příštím roce.

Naděje pro dysplatiky?

Rodina.

Dvacet až třicet dětí se v Německu narodí za rok s dosud neléčitelným genovým defektem, ectodermální dysplasií. Protože nemoc je tak vzácná, nemá farmaprůmysl žádný zájem na vývoj léku proti ní, napsala PNP. Lékařský tým z dětské kliniky univerzitní nemocnice ve franckém Erlangenu našel podle listu v rámci předporodních postupů možnou terapii a chce v příštím roce s pomocí obecně prospěšné nadace provést klinickou studii.

Před porodem vstřikují určitou bílkovinu do plodové vody nastávající matky, aby nahradili normálně se v těle nacházející protein Ektodysplasin A1 (EDA1), který se stará o vytváření vlasů, zubů a potních žláz. Chybí-li, děti se nemohou potit a chladit tím tělíčka, takže jim hrozí přehřátí – především do dvou let věku je to životu nebezpečné. Kromě toho malí dysplatici skoro nemají vlasy, jejich kůže je suchá, chybějí jim zuby nebo jsou neobvykle špičaté. „Vypadají jako malí vampíři,“ řekl Holm Schneider, vrchní lékař dětské kliniky a mluvčí centra ectodermální dysplasie v Erlangenu. U dvojčat 40leté matky a u dalšího dítěte bylo ošetření zmíněnou bílkovinou úspěšné, ale chybějí širší studie, vysvětluje list.

Lékaři z Erlangenu možná našli cestu.

Popisuje, že EDA1 v plodové vodě fétus polyká a určitý receptor ve střevech se stará o jeho přenos do krevního oběhu. „Toho by šlo možná v budoucnu využít i u jiných defektů jako třeba čelistního rozštěpu,“ řekli vědci. Dosavadní výsledky zveřejnili v "New England Journal of Medicine".

Popsanou úspěšnou léčbu prodělala Corinna T. z blízkosti Brém. Sama měla genový defekt a předala jej svému prvnímu synovi Joshuovi (5) – pravděpodobnost toho je padesát na padesát. Podle ní syn neplakal žádné slzy, ve dvou letech neměl zuby a často byl horký. Genový test jim tristní situaci potvrdil. Když byla znovu těhotná, tentokrát s dvojčaty, rozhodli se s manželem Tobiasem pro léčebný pokus o diagnózu už v děloze. Ultrazvuk ukázal vadu. Chtěli dětem pomoci a když přes organizaci svépomoci vešli do kontaktu s experty z Erlangenu, začátkem roku 2016 matka podstoupila ve 26. a 31. týdnu těhotenství vstřik 28 a 15 mililitrů proteinu do plodového vaku.

„Dnes se dvouletí Linus a Maarten mohou normálně potit. Na jejich chodidlech a dlaních lékaři mikroskopem zjistili, že mají stejně potniček, které se vytvářejí mezi 20. a 30. týdnem těhotenství, jako stejně stará kontrolní osoba,“ cituje PNP doktora Schneidera. Metodu aplikovali i u další matky, ale jen jednorázově, protože náhradní protein už neměli k dispozici. Tento chlapec má o něco menší potní schopnost než dvojčata, ale „v našich zeměpisných šířkách dostatečnou“…

Na snímcích jsou rodina a lékaři, kteří možná našli cestu. Foto: Deník/repro Uni-Klinikum Erlangen

Cyklista jel moc rychle

Bloček doličný.

Fotografa Lukase Becka zastavila v neděli 6. května v Argentinské ulici ve Vídni policie – protože, jak ukázal radar, šlapal na kole z kopce rychlostí 19 km/h v místě, kde směl jet jen „desítkou“, napsaly OÖN. Jak hlídka vysvětlila, k neřízeným cyklistickým přejezdům se cyklisté smějí přibližovat maximálně rychlostí 10 km/h. Delikvent zaplatil 30 eur pokuty a na sociální síť ke bločku (foto) připsal: Naštěstí jsem měl průkaz totožnosti a hotovost, jinak bych byl přestupkově stíhán… Dodal ještě: „Protože v posledních desetiletích téměř všechny nehody s mrtvými v dopravě zavivili kolaři, shledávám samozřejmě zcela správným, že jsou teď našimi přáteli a pomocníky loveni…“