Kliknutím zvětšíteJakkoliv je německý pojem v českých poměrech sotva přeložitelný, je tato profese například zcela oficiálně vedena i v seznamu povolání rakouského úřadu práce. Podle něj se venkovské pomocnice starají po dobu zpravidla tří, čtyř týdnů o venkovskou domácnost v případě výpadku „selky“ pro nemoc, těhotenství, pobyt v lázních apod. Chodí nakupovat, vaří, uklízejí, perou a žehlí, pečují o staré nebo nemocné členy rodiny a opatrují děti. Pomáhají rovněž při pracích ve stájích, na zahradě, na poli.
Přesně tak je tomu i v případě paní Hofmannové, „která rodině pomáhá probojovávat se všedním dnem bez maminky“, jak deník píše. „Přitom na ni doma čeká vlastní rodina se dvěma syny a vlastní hospodářství…“ V okrese nyní takto pracuje sedm naplno zaměstnaných těchto „venkovských pomocnic“. Místa jejich nasazení jsou určována společností Maschinenring, která vznikla v roce 1961 v Linci jako sdružení zemědělců k zimní údržbě, ale její portfólio se postupně rozšiřovalo. Společnost dnes pod hlavičkou Katolických venkovských pomocnic a provozních pomocníků (KDBH) s 51procentním podílem svazu zemědělců a 49procentním Caritas je odkázána na dary okresů, obcí a farností. Prosí je o příspěvek 25 centů na občana, ale ne všichni oslovení ji vyslyší.
Organizátoři mohou „dodat“ venkovskou pomocnici na určitou dobu i více rodinám v jednom dnu. Irene Hofmannová v PNP připouští, že pak to může být i stresující, ale pořád je to prý pro ni „zaměstnání snů“ - má ráda změnu, nové, kontakt se zcela rozdílnými lidmi a pocit, že může pomoci. Asi 70 procent nasazení pomocnic je spojeno s klasickou prací v zemědělství. V případě „záskoku“ za nemocnou matku platí pomocnici její zdravotní pojištění. Pokud je matka psychicky „přetížena“ starostmi s dětmi, přispívá i úřad péče o mládež. Podobnou nabídku pomoci, ale bez zemědělského aspektu, zprostředkovává „rodinná pečovatelské stanice“, pro kterou pracuje po pěti ošetřovatelkách z Pasova a Pfarrkirchenu.
Pětileté vzdělávání „venkovských pomocnic“ obnáší mimo jné ošetřování nemocných, psychologii rodiny, práci s dětmi. Adeptky absolvují praktika například ve školkách, v zemědělském provozu, v nemocnici nebo u porodní asistentky. Informace ke vzdělávání jsou na www.kdbh.de a na www.aelf-ph.bayern.de, případně na www.familienpflegewerk.de.
Verschnaufpause für die Mama, Bespaßung für die Kinder: Den Einsatz von Dorfhelferin Irene Hofmann in ihrer Familie haben der drei Monate alte Moritz, die zweijährigen Zwillinge Lina und Marlen und ihr vierjähriger Bruder Anton genossen. − Foto: Jörg Schlegel
Každé čtyři minuty zraněné dítě
Loni mělo nehodu se škodami na zdraví 123 500 rakouských dětí (předloni 124 800), napsaly OÖN. Zahynulo 20 dětí do 14 let, zhruba polovina při dopravních nehodách. Tři utonuly, dvě utrpěly smrtelná zranění po pádech z oken, v srpnu zemřel v Bludenci 19měsíční chlapec v přehřátém autě. Vedle rakovinných onemocnění je úraz nejčastější příčinou úmrtí v této věkové skupině. Podle Kuratoria dopravní bezpečnosti musí být denně lékařsky ošetřeno průměrně 340 dětí.
Obce proti vládě
Jak i náš web uvedl, od letošního roku z rozhodnutí Národní rady nemohou rakouské spolkové země a obce „sahat“ na majetek lidí umístěných v pečovatelských domovech k částečnému pokrytí nákladů péče. Dosud platilo, že potřebný si v nich může ponechat 20 procent důchodu a část pečovatelského příspěvku, zbytek užije stát do dotací. Pokud to nestačilo, mohl být „zapojen“ i majetek dotčených osob, třeba i zpeněžením jejich vlastního bytu. Z odpadnutí této zásady podle odhadu profituje na 40 000 lidí. Už předtím byla zrušena povinnost příspěvku příbuzných, třeba dětí, na péči o rodinné příslušníky.
Protestní rezoluci podepsalo na 1200 obcí, z toho 273 z Horních Rakous. Požadují od státu plné nahrazení tohoto výpadku, který zřejmě stále poroste, protože po odpadnutí „spoluúčasti“ rodiny se okamžitě zvýšil počet žadatelů o lůžka v seniorských útulcích. Obce potřebnou sumu odhadují až na půl miliardy eur, zatím co spolkový rozpočet počítá s příspěvkem kolem 100 milionů.
Prezident Svazu obcí Alfred Riedl varuje před novým zatížením komunálních rozpočtů, které už dlouho nejsou schopny pokrýt náklady péče o děti, opravy a výstavbu komunikací atd. „Obce už mají po krk sloužení republice jako záloha,“ řekl. Chce si o tom promluvit s ministrem financí Hartwigem Lögerem (VP), a kdyby rakouská vláda nechtěla „uhnout“, hodlá ji žalovat u ústavního soudu. Löger prý chce zatím počkat na konkrétní čísla z obcí, aby mohl odhadnout skutečné náklady
Linecký list k tomu poznamenává, že Horní Rakousy už vypočítaly ztrátu obcí a země po odpadnutí spoluúčasti na 71 milionů eur. Státní rozpočet pro ně zatím plánuje 18,7 milionu.
Kolik bude chtít unie?
Debata o příští víceletý rozpočet Evropské unie už běží, i když konkrétní čísla chce Evropská komise předložit až 30. května, píše linecký Volksblatt. Hrubé obrysy už se ale rýsují. „Rakouský čistý příspěvek EU, předloni 0,23 procenta hrubého domácího produktu (HDP - 791,3 milionu eur), by mohl stoupnout,“ uvedl list.
Připomíná složité souvislosti rozpočtování unie a některé milníky. Nejvyšší příspěvky Rakousko platilo v prvních letech svého členství – v roce 1997 například 798 milionů tehdejší měny ECU, což bylo 0,44 procenta HDP, v navazujících letech 0,34 a 0,32 %. V roce 2002, kdy země čerpala ze solidárního fondu EU příspěvky na odstranění následků povodně 2001, odvedla jen 0,10 % HDP. V současném rozpočtovém období Rakousko přispělo unii nanejvýš 0,41 procenta svého HDP.
Pro roky 2021-27 chce komise požadovat od států unie „přiměřené zvýšení“ příspěvků, jak řekl komisař Günther Oettinger. Tím má být kompenzována příjmová „díra“ po odchodu Británie jako třetího největšího čistého plátce ve výši 12-14 miliard eur ročně, a kromě toho chce komise „čerstvé peníze“ na nové úkoly jako ochranu vnějších hranic, migraci a obranu.
Rakousko pak ještě „postihne“ krácení agrární a regionální pomoci. Do jeho zemědělství šlo v roce 2016 především v rámci rozvoje venkova 1,36 miliardy eur. Až daleko zpět zůstaly podpora k posílení konkurenceschopnosti (výzkum, dopravní a energetická infrastruktura) ve výši 378,5 milionu eur a dotace strukturálně slabších regionů 96,9 milionu eur.
Předpokládanému zvýšení příspěvku plátcovských zemí se kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) už předem kategoricky brání.
Za „Zadáno“ chce platit
Matthias Kreutzer, gastronom z Řezna, se ve své restauraci Kreutzers už dva roky ptá hostů, kteří si chtějí rezervovat stůl, na jejich kreditní karty a oznamuje jim, že při neohlášeném nedostavení se bude účtovat 20 eur za osobu, píše PNP. „S tímto ,stornopoplatkem´ chce působit proti ,nemravnosti´ mnoha hostů rezervovat si místo a pak nepřijít,“ uvádí list.
Pasovský list zjistil, že Kreutzer není jediný, koho praxe „No-Shows“, jak branže tento fenomen nazývá, tedy anglicky „neukázání se hosta“, zlobí. Josef Feichtinger z restaurace Oberhaus nad Pasovem vysvětluje, že nejde jen o ztráty obratu, ale i o plánování nákupu a pracovních směn zaměstnanců. I oni už přemýšleli o zavedení stornopoplatků, které podle něho „každý kolega chápe, protože především v malých lokálech je pro zisk rozhodující, jestli jsou vytíženy na sto procent, nebo jen na osmdesát“. Z vlastní zkušenosti uvádí, že se k nim ze šesti objednaných hostů dostavili čtyři a vysvětlovali, že si zadali o dvě židle víc, aby měli u stolu víc místa.
Andrea Venablesová, vedoucí v „domě steaků“ B306 s provozovnami v Inzellu, Bad Endorfu a Bad Reichenhallu, říká, že u nich byla "No-Shows“ velký problém, než před dvěma roky zavedli vlastní rezervační program. Posílají hostům, kteří mají objednaný stůl, SMS se žádostí o potvrzení návštěvy a včasné sdělení změny počtu účastníků.
Že by se ale praxe stornopoplatků prosadila celoplošně, k tomu je prý ještě daleko.
Nepřehánějme to s dusičnany!
Prezident německé společnosti pro pracovní a environmentální medicínu prof. Hans Drexler z Erlangenu varuje před panikařením ve sporu o limitní hranice zatížení emisemi a souvisejících zákazů provozu naftových motorů, píše PNP. „Ani ve 100 mikrogramech oxidu dusičitého ještě nevidíme žádný efekt, který by mohl vyvolat onemocnění,“ řekl. Pasovský list připomíná, že měřicí stanice v Mnichově loni naměřila roční průměrnou hodnotu 78 mikrogramů a v Evropské unii platí jako hraniční pro vnější vzduch 40 mikrogramů.
Drexler kritizoval výroky, podle nichž oxid dusičitý zaviní v Německu ročně 12 860 předčasných úmrtí – tyto závěry jsou podle něho vědecky neseriózní. Za nebezpečný označuje jemný prach, „zabijáka, který zůstává viset v buňkách, škodí plicím a zaviňuje infarkty“. Oxid dusičitý ale není žádným „předjezdcem“ jemného prachu.
Prezidentka s dobře prořízlou pusou
Němčina, jazyk našich sousedů, nám někdy dává lingvistické oříšky. Třeba teď s předáním masopustního řádu „Schlappmaul“ od karnevalové společnosti v dolnofranckém Kitzingenu prezidentce bavorského sněmu Barbaře Stammové (73, CSU). Čím že si jej zasloužila?
S tím „maulem“, tedy „hubou“, je to jednoznačné, ale ono „schlapp“ slovník vykládá dost „nepřeberně“ - jako „ochablý, slabý, mdlý, suchý, nudný“, ale taky jako „nenapnutý, volný, povolený“. Jiná definice říká, že Schlappmaul má, nebo jí je, ten, kdo nemůže udržet jazyk za zuby, a rád říká, co si myslí. Dalším vysvětlením je, že jde o toho, kdo má na všechno svůj názor, kdo disponuje nezastavitelným proudem řeči, pohotovostí, jindy o toho, kdo se vyjadřuje „nevzdělaně“, kdo „nepromyšleně tlachá“… K pochopení zásluh této političky, v zemském zákonodárném sboru od roku 1976, sáhněme proto raději ke stanovám zmíněné společnosti. Ty říkají, že řád je propůjčován osobnostem, „které vešly do povědomí veřejnosti výtečně uvolněným jazykem a úderným slovem“. Bronzová cena je od roku 1989 udělována „pohotovým prominentům“ z politiky a společnosti. K laureátům patří Helmut Kohl, Gregor Gysi a Guido Westerwelle, stejně jako superkuchař Alfons Schuhbeck.
Porota řádu 2018 odůvodnila udělení trofeje Stammové tím, že „jako prezidentka zemského sněmu po léta při nespočetných plenárních zasedáních prokázala, že umí říct úderné slovo“.
Zapátrali jsme tedy po jejích výrocích publikovaných v médiích. Citovány byly třeba obecné výroky jako „Všichni chceme být starší, ale ne staří“, nebo „Přichází k nám stále víc Prusů – Bavorsko totiž přitahuje!“ Řekla také: „Jen penězi nezískáme vědomý souhlas mladých lidí k tomu mít děti.“ Lapidárně se ale vyjádřila ke globalizaci, která dává dobré možnosti a šance i za hranicemi Německa, což platí především pro mladé lidi. „Já to ale formuluji vždycky takto: Náš pánbůh nevybavil přece všechny lidi nezbytným talentem k tomu, aby se mohli vyrovnat s dnešními obrovskými výzvami. Ne všichni mohou držet bez dalšího krok s tím, co technologizace a pokrok přinášejí. Podíl těch, kteří tomu nestačí, je bohužel rok od roku větší. Těm musí samozřejmě patřit naše zcela zvláštní pozornost. Musíme, a to chci zdůraznit, na jedné straně posilovat ty silné, ale musíme stejně podporovat i slabé…“
Našel se ztracený Klimt
„Jeden ze ztracených obrazů, o které se město Linec už léta soudí s dědici jejich zapůjčovatelky, se nyní vynořil,“ začíná úterní deník OÖN senzační zprávu.
Čtenáři našeho listu příběh znají. V roce1951 propůjčila Olga Jägerová, majitelka kresby Dvě ležící od Gustava Klimta a tří obrazů od Egona Schieleho, tato díla Nové Galerii města Lince (nyní Lentos). Jejich převzetí potvrdil Walter Kasten, kustod galerie založené Wolfgangem Gurlittem. Když dědicové Jägerové chtěli v roce 2006 zápůjčku vrátit na základě dokladu nalezeného v pozůstalosti, obrazy se nenašly. Dědicové pak úspěšně zažalovali město o náhradu škody.
V úterý 13. února informoval starosta Lince Klaus Luger na tiskové konferenci o překvapivém zvratu. Kresbu Dvě ležící měla protiprávně držet sekretářka Wolfganga Gurlitta, která odešla v roce 1977 do důchodu. Zemřela loni v prosinci a v poslední vůli rozhodla, aby po její smrti byla kresba vrácena městu, píše list. Prý svého času postřehla, že zápůjčka Nové Galerii není správně zdokumentována, a řekla to Kastenovi. Ten po ní údajně chtěl, aby to nikomu neříkala, a za to jí „daroval“ onoho Klimta…
Podle Lugera žena schovávala dílo ve skříni. V pátek budou Dvě ležící vystaveny na výstavě „1918 – Klimt, Moser, Schiele: shromážděné krásy“ v uměleckém muzeu Lentos a potom předány dědicům proti vrácení odškodného.
Luger řekl, že objevení kresby dává naději na nalezení i tři zbývajících zmizelých obrazů. Za informaci vedoucí k nim dál město nabízí odměnu 5000 eur. Zemská kriminálka znovu zahájila šetření proti neznámému pachateli krádeže.
Fenka „na toulkách“
Devítiletá fenka německého ovčáka jménem Rapunzel z Hösbachu u Aschaffenburgu se zaběhla loni 15. srpna. Po téměř půlroční anabázi ji v pátek 9. února kolem 2.30 hodiny zachránila tísňová služba města Curychu "Schutz & Rettung", informuje PNP. Dva sanitáři ji našli těžce zraněnou a podchlazenou na okraji dálnice A1 v blízkosti Curychu, řekl mluvčí jednotky Roland Portmann. Muži zajistili místo, alarmovali kantonální policii a pokusili se získat důvěru zvířete, kterému podali kyslík a zabalili je do dek. V normální sanitce odvezli Rapunzel na veterinární kliniku curyšské univerzity – alarmovaná zvěrolékařská ambulance by na to potřebovala mnoho času. Fenka měla čip, který umožnil rychle vyrozumět její majitelku Jasmin Ehret-Väthovou, a ta Rapunzel navštívila už o víkendu. „Byla úplně omámená tišícími léky, ale hned mne poznala,“ řekla. Personál potvrdil, že fence opakovaně operovali zlomeniny a vnitřní krvácení. Ještě prý není „za horou“, ale má dobrou šanci na přežití.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
