Hospodám u sousedů chybí učni

Pasov - Celoněmecký trend ubývání „dorostu" v gastronomii zastihuje i Dolní Bavorsko. Ve školním roce 2007/08 měly restaurace v regionu 1705 učňů, letos už jen 840, píší PNP. Chybějí především kuchaři. Předsedkyně dolnobavorského svazu hotelnictví a gastronomie Rose Marie Wenzelová se obává, že nedostatek mladých kuchařů by mohl mít negativní dopad na znalosti tradiční bavorské kuchyně. „Ve hře je kus kultury, kterou jsme už téměř ztratili," řekla listu.
Připomněla, že branže je spojována s neatraktivní pracovní dobou o večerech a o víkendech. Mnoho mladých proto po absolvování škol odchází do jiných povolání. „Když je něco vzácné, zdraží to. A když budou dražší kuchaři, zdraží i jídlo," říká Wenzelová. Míní, že pro gastronomii by bylo velkou úlevou, kdyby DPH z restaurací byla z 19 procent snížena na sedm. „Každá pizza z mraženého těsta a každé krmivo pro psy má DPH sedm procent, ale když si lidé dají čas na regionální čerstvě připravené jídlo, jsou potrestáni 19 procenty…"
Tvrzení o neatraktivitě povolání pro mladé odmítá Fritz Mayer, majitel pasovského klášterního šenku Sv. Ducha. Připomíná, že učni vydělávají přiměřeně poměrům dobře a mají stejně 40hodinový pracovní týden jako v jiných oborech. Tarifní mzda učně prvním rokem v pohostinství je 713 eur měsíčně, 896 ve třetím roce. Zájem přesto klesá. V minulosti se k učení v jeho podniku hlásilo běžně 20 až 30 lidí, dnes chodí jen výjimečně. Řešení vidí v nabírání mladých ze Španělska (jedna z jeho dívek je na snímku) a potenciál k obsazení volných učňovských míst je prý i v běžencích nedoprovázených dospělými.
Žádné problémy nemají v pětihvězdičkovém hotelu Jagdhof v Röhrnbachu. Ředitel Michael Ritzinger to přičítá zavedenému systému. Každý učeň u nich dostává vlastního vzdělavatele, externí školení, mzda je o něco vyšší než tarif, plně musí učeň pracovat jen jeden víkend v měsíci a za dobré závěrečné vysvědčení mu hotel vyplácí prémie.

Poděkují pomocníkům

V Horních Rakousích se angažuje asi 2800 dobrovolníků v pomoci běžencům. Sociální resort zemské vlády je pozval na 29. srpen ke Dnu díků do Ars Electronica Centra. Od 16 hodin budou informovat experti na azylové právo a zemský hejtman Josef Pühringer se sociální radní Gertraud Jahnovou o ubytování azylantů v zemi. V 18 hodin začne oslava, na níž promluví mj. diecézní biskup Ludwig Schwarz. Od 19.30 naváže open-air koncert Andiho Gabauera a Opusu.

Zvonce nejsou téma

Jak náš deník zaznamenal, v Bavorsku volají ochránci zvířat po zákazu kravských zvonců, což chovatelé a turistické svazy považují za naprostý nesmysl. K nim se přidávají Rakušané. Johann Feßl, zemský předseda sdružení alpských zemědělců, tvrdí, že zvonce mají velký význam a zvířata nezatěžují. Navíc krávy v Horních Rakousích nejsou vybavovány tak velkými zvonci jako v Tyrolsku nebo v Korutanech. „U nás váží v průměru kolem půl kilogramu. Většinou je jím vybavena jen vedoucí kráva, podle níž se ostatní orientují například při hledání přístřeší nebo vody," říká. Kromě jiného je možné krávu se zvoncem snáze najít v mlze nebo za špatného počasí. V extrémních turistických regionech má zvonec podle něho vysokou hodnotu i jako statutární symbol chovatele.
OÖN dodávají, že na horských pastvách je v Horních Rakousích kolem 5000 krav.

E-auta se šíří

V Horních Rakousích jezdí kolem 500 aut s elektrickým pohonem. Zemský rada Rudi Anschober podle listu OÖN počítá se zdvojnásobením počtu přihlašovaných elektromobilů každý rok. „V roce 2020 pak bude mít na silnicích 5000 až 10 000 e-aut," uvádí. K dosažení tohoto cíle vypsal resort životního prostředí zemské vlády jako impuls dva nové časově omezené podpůrčí programy. Zaprvé bude podpořen nákup první stovky těchto vozidel „ve veřejném zájmu" částkou 2000 eur na kus. Takto země přispěje například na taxíky, vozy k pronájmu, auta sociálních a terapeutických služeb atd. Předpokladem je, že budou používat výlučně proud z nosičů elektřiny z obnovitelných zdrojů. Program běží zpětně od 1. ledna 2015.
Zadruhé bude obcím dotováno zřízení nabíjecí stanice. V rozpočtu resortu je na ně 750 000 eur. Podmínkou je, že stanice bude vybudována na frekventovaném centrálním místě.
Do konce roku dostanou bonus i privátní kupci elektromobilu. Kdo má hlavní sídlo v této spolkové zemi, dostane až 2500 eur, maximálně 10 procent pořizovacích nákladů včetně nájmu baterie. I tady je podmínkou „eko"tankování.

Mistr oráč

„Jako jiní ve volném čase sbírají známky, běhají maratony nebo střílejí tetřevy v internetových hrách, Andreas Gstöttenmayr (28) z Alberndorfu v okrese Urfahr-venkov oře," píší OÖN. A to nejen pole na statku svých rodičů, ale i lány svého šéfa, přátel a známých. Žádnému z nich prý ještě neřekl ne, uvádí list. Vypracoval se v jednoho z nejlepších oráčů v zemi. V celostátní soutěži v roce 2008 byl druhý, letos pátý. O víkendu vyhrál tento vyučený automechanik potřetí za sebou mistrovství Horních Rakous, které pořádal svaz venkovské mládeže v Laakirchenu. Zajistil si tak účast v celostátním mistrovství v příštím roce a má prý jediný cíl – tentokrát zvítězit, uvedly OÖN.

Němci k Němcům

Němečtí návštěvníci pivních veleslavností Oktoberfest sedí v pivních stanech podle průzkumu agentury Emnid na zakázku portálu cestovního ruchu momondo.de nejraději vedle svých soukmenovců. Vyjádřilo se tak 23 procent dotazovaných. Za německými sousedy následují v oblibě Italové a Australané s 10 procenty. Nejneoblíbenější jsou u německých stolů na „wiesn" návštěvníci z Anglie a ze Švýcarska (7 %), Francouzi jsou přijatelní dokonce jen pro pět procent domácích. „S věkem se obliba mění," připomíná PNP. „Němečtí hosté do 29 let si jako sousedy u stolu nejvíc přejí Američany (16 %), Australany a Angličany (po 14 %)."

Rezervace jen placená

Zájemci o online-rezervaci místa u stolu v pivním stanu při lidové slavnosti v Riedu, která začne 3. září, musí nově zaplatit 9,60 eura. V Innviertlu to vzbudilo velký rozruch. Provozovatel Patrick Stützner to odůvodňuje tím, že v minulých letech nebylo nakonec až tisíc zdarma rezervovaných míst obsazeno. „Rezervováním si místa ve festivalovém stanu není nikdo povinen nebo nucen," říká Stützner v OÖN. „Každý den také držíme zhruba 600 míst, která nemohou být předem rezervována. Tím chceme zajistit, že také neobjednaní hosté najdou ve stanu ještě volná místa."
V deníku dále vyzdvihuje, že jeho hosté mohou vychutnávat hodnotný hudební program i bez stanovení minimální konzumace. Jejich spokojenost mají zvýšit rozšíření personálu už na 124 lidí a pořízení plně automatické výčepní stolice za 70 000 eur.

Hledání zmizelých i na webu

Od konce světové války objasňuje vyhledávací služba Německého Červeného kříže osudy zmizelých. Teď jí k tomu má pomoci i internet, zaznamenala PNP. Ke svému 70. jubileu služba představila v Mnichově mezinárodní projekt s názvem "trace the face". „Míří především na uprchlíky, kteří ztratili z očí příbuzné nebo přátele. Lidé, kteří předpokládají pobyt některého člena rodiny v nějaké evropské zemi, mohou přes Červený kříž zveřejnit svou fotografii jako hledajících na webu," píše list.
„Při představování projektu byly i dvě sestry, které se v poválečných zmatcích vzájemně ztratily a našly se teprve před třemi roky s pomocí této vyhledávací služby. V Lodži narozená Inge W. věděla, že její matka na útěku zanechala další maličké dítě u cizí rodiny. Obrátila se na službu a ta sestry dala v srpnu 2012 dohromady." (www.drk-suchdienst.de)

Okruh k stání

Nikde v Německu nestojí řidiči tak často v kolonách jako na Středním okruhu v Mnichově, uvedla PNP ze studie poskytovatele dopravních dat Inrix. Podle ní prostojí pendleři na této trase dlouhé 26 kilometrů mezi Lerchenauer Straße a Ifflandstraße kolem 68 hodin za rok. Na dalším úseku mezi mostem Donnersberger a Schlüsselbergstraße kolem 56 hodin. Podle Inrixu je tu nejvíc zácp v celém Německu. Na dalších místech jsou dálnice A1 u Kolína a berlínská Friedrichstraße. Devátý je Norimberk, jemuž studie spočítala průměr 38 hodin „ucpávek", o šest hodin víc než rok předtím.