Neleží tu totiž žádný mrtvý, nekladou se tu žádné věnce a netruchlí se. Na zalesněném pahorku se ale tyčí asi 60 hrobových křížů. Od poloviny šedesátých let je sem snesl místní kameník a kovář Hans Guggenberger a vytvořil z nich muzeum hřbitova. Dnes je vlastníkem sbírky asi tisícovky křížů a pamětních tabulek třeba z míst neštěstí, zhotovených většinou v 18. a 19. století téměř vesměs v alpském prostoru – v Bavorsku, Tyrolsku, Solnohradsku a jižním Tyrolsku. Ujišťuje, že všechno jsou originály, které prý někdy i nákladně restauroval. Zřizovatel muzea je snášel jako zvláštní ukázky kovářského umění.

Muzeum-skanzen bylo otevřeno v roce 1965. Každým rokem do něj zavítá na 200 000 návštěvníků. „Přitom většinu nenadchne drahocenná kovářská práce, ale především skurilní a často málo pietní nápisy, verše, z nichž nezřídka tryská černý humor,“ píše list. Rozvíjí: „Jak černě tento druh humoru vypadá, jsou nápisy na druhé straně také dokladem, jak lidé v dávno minulých časech, kdy očekávaná délka jejich života byla významně kratší, zkoušeli ,obejít´ ztrátu milého člena rodiny. Mnozí sotva uměli číst a psát. Z toho se etablovala speciální profesní skupina. Malíři tabulí se pokoušeli do málo řádků a často v rýmech vybrat to nejpodstatnější ze života nebožtíka či příčinu jeho smrti. Vyšly jim z toho oduševnělé, vtipné, ale i otřásající výroky rozloučení, které ještě dnes nechávají dělat závěry o charakteru zesnulého.“

Německé veršovánky by se sotva daly do češtiny překládat, tak jen namátkou ve volné parafrázi: Tady leží ctná panna, jediným synem oplakávaná… Některé tabulky stvrzovaly nejspíš už veřejně známá „tajemství“: Zde leží Rosalind, zrozený jako nežádoucí dítě; jeho neznámý „fáter“ byl kapucínský páter… Jiné nápisy budí pobavení a soucit zároveň: Zde odpočívá v Pánu Adam Lentsch – šest let žil jako „menš“ (člověk) a 37 let jako manžel… Další říkanka na rozloučenou má happyend: „Zde odpočívá Franz, který se upil k smrti. Pane, dej mu věčný klid a sklenku kořalky k tomu…

Muzeum v Hagau 82, Kramsach, je otevřeno vždy v úterý od 10 do 17 hodin. „Vstup volný, dary vítány,“ říká informace. Více na museumsfriedhof.info.

Zachránili českého horolezce

Cesta málem osudná…

V lezecké cestě Mahdlgupf na Attersee si zcela vyčerpaný český horolezec (34) v sobotu ještě před nejobtížnějšími pasážemi přivolal pomoc. Vysvobozen byl pomocí závěsu pod vrtulníkem, napsaly OÖN.

Den předtím místní záchranáři pomohli 31leté ženě ze Slovenska, lezoucí se třemi krajany. Před koncem stezky dostala křeče do rukou a nemohla dál. V 19.30 kolegové vyslali nouzový signál. Protože při počínající tmě nebylo možné použít vrtulník, členové záchranné služby ze Steinbachu-Weyreggu vyšli na vrcholek normální cestou a vyčerpanou horolezkyni pomocí kladky přetáhli přes závěrečnou stěnu. Občerstvili „trosečníky“ nápoji a doprovodili je do údolí. Nasazení ukončili v jednu hodinu v noci.

2285 bubnovalo – světový rekord!

Až se bubínky prohýbaly…

Ve stanu v městském parku ve Vöcklabrucku bubnovalo najednou na djembe, trychtýřovité bubínky, po dobu jedné hodiny 2285 lidí. Tím překonali světový rekord, který před třemi roky vytvořilo 1828 bubeníků v Londýně. Pokus dal dohromady učitel hudby a perkusní profesionál Pepi Kramer ze Salcburku k 50. výročí organizace sociální pomoci Lebenshilfe, která byla založena v tomto městě. Záběr z rekordu pořídil pro OÖN Klein.

Půl dne poběží pozpátku

O další světový rekord se chce pokusit 12. října ve Vídeňském Novém Městě Martin Trimmel z Großhöfleinu v Burgenlandsku. Chce běžet dvanáct hodin na dráze pozpátku, a to pro dobrý účel – výnos z akce připadne mobilní péči o nemocné děti, napsaly OÖN.

Auta – vraky na silnici

Celospolková kontrolní akce v Německu zaměřená na nákladní automobily překontrolovala ve čtvrtek jen v Bavorsku 5712 vozidel a zjistila 1425 případů porušení předpisů, píše PNP. 92 řidičům byla zakázána další jízda, sedm čeká delší stop. List dodává, že loni došlo v Bavorsku ke 18 206 dopravním nehodám za účasti náklaďáků, při nichž zemřelo 134 lidí a 5380 bylo zraněno.

Provoz roste především na A3 v oblasti Pasova. Na dálniční křižovatce u Deggendorfu napočítali loni denně v průměru 9561 kamionů v obou směrech, v roce 2015 jich bylo o 500 méně. V roce 2010 podle údajů ministerstva dokonce „jen“ 8337. U Pasova projíždělo loni denně průměrně 9848 nákladních aut, v roce 2015 jenom 9091, roku 2010 pouze 6991.