Jackie Chan a Owen Wilson jeli na ples na hlubocký zámek

O tom, že zámek v Hluboké nad Vltavou poutá svou fotogeničností pozornost filmových štábů, není pochyb. V našem projektu Jihočeské filmování jsme už psali o slavné pohádce Pyšná princezna, dvou epizodách o Panu Tau nebo o televizním seriálu Hotel Herbich.

Novogotický skvost si několikráte vyhlédly i produkce amerických velkofilmů. Před  třinácti lety tu hvězdní Jackie Chan a Owen Wilson natáčeli  malou část ztřeštěného dobrodružného snímku Rytíře ze Šanghaje. Filmaři využili typickou windsorskou architekturu zámku a přenesli sem kousek děje odehrávajícího se v Anglii.

Kastelán zámku Miroslav Pavlíček tehdy v čele správy hlubockého zámku nestál (přišel v roce 2003 z Červené Lhoty), ale o natáčení řekl Deníku řadu informací. „Filmaři třeba umístili do záhonů před zámkem ohňostroje 
a plameny. To se muselo dávat velký pozor, aby se něco nepoškodilo," uvedl kastelán.

Před zámkem filmoví architekti nechali vytvořit umělou řeku s umělým mostem, po němž přijíždí do brány kočár 
s oběma hlavními hrdiny. Povoz  jede na nádvoří, kde Chan s Wilsonem vystoupí a odeberou se přes halu po schodišti do prvního patra. „Pak vstoupí do nádherného sálu, ale ten už je natáčený někde jinde," podotkl Miroslav Pavlíček.

Podle něho je zámek dobře poznat, i když je potemnělý a venkovní scéna je celá ve stínu. Včetně příprav se filmaři na zámku zdrželi čtrnáct dní až tři týdny. A jak to chodí? „Nejprve přijede na průzkum fotograf, který snímky předkládá režisérovi. Pokud si štáb zámek vybere, vrátí se. Pak se domlouvají podrobnosti a podmínky natáčení," vysvětlil hlubocký kastelán.

Ze zámeckého personálu 
v komparzu nikdo nehrál, pouze pomáhal štábu něco přinést, odnést nebo zabezpečit. Podle kastelána Miroslava Pavlíčka jsou filmaři na zámku vždy vítáni, záleží vždy na domluvě a kompromisech.

Dívky si navzájem pomáhaly přidržovat šaty

V jedné scéně se ocitla vedle hollywoodských hvězd Jackieho Chana a Owena Wilsona. 
I když na plátně se asi pozná jen ona sama. Šárka Zdařilová, která pochází z Lomnice nad Lužnicí a před třinácti lety studovala v Českých Budějovicích, se jako komparzistka zúčastnila natáčení filmu Rytíři ze Šanghaje. Dodnes ráda vzpomíná na to, jak se americká produkce o všechny zúčastněné vzorně starala.

Roli v komparzu získala díky náboru. „Kamarádka našla v novinách inzerát. Říkala jsem si, že to bude prima zkušenost a že si můžeme přivydělat nějaké peníze," vzpomíná.

Na casting v Budějovicích tehdy dorazily stovky lidí. Všichni se museli nechat vyfotografovat a vyplnit dotazník, v němž byly mimo jiné otázky na piercing a tetování.  Během týdne se pak produkce ozvala těm, které si vybrala. Bylo mezi nimi asi deset žen.

Šárka Zdařilová strávila
 s filmaři na Hluboké dva dny. „Téměř všechny scény vznikaly na nádvoří. Natáčeli jsme příchod na ples, kdy jsme vystupovali z kočáru a pak procházeli nádvořím. Poslední záběr jsme točili v sále na zámku. Vcházeli jsme do vstupní haly a tam předstírali, že se ohromně bavíme," popisuje.

K tomu všemu pochopitelně patřily honosné kostýmy. „Byly krásné, se spoustou našitých korálků a volánů. Vypadali jsme opravdu jako z plesu té doby. K tomu jsme navíc dostali pěkné šperky a maskérky nám udělaly úžasné účesy,"  dodává Šárka Zdařilová.

Přiznává však, že příliš pohodlné toto oblečení nebylo. „To ale nebyla ani tak vada kostýmu jako spíše to, že šaty měly reprezentovat baroko. Takže jsem měla korzet a vycpávky na zadek. Vždycky jsme s ostatními dívkami dopředu plánovaly, kdy půjdeme na toaletu, protože jsme si potřebovaly navzájem pomáhat s držením šatů," říká.

Na natáčení dodnes ráda vzpomíná. Mezi komparzisty vládla dobrá nálada, utvořili partu, takže se během čekání na jednotlivé scény rozhodně nenudili. Americká produkce se navíc o všechny skvěle starala. „Natáčelo se někdy začátkem listopadu, tak nám zařídili obrovský vyhřívaný stan. Když byla pauza a znovu se aranžovala scéna, přikrývali nás dekou, aby nám nebyla zima a každou chvíli se někdo ptal, jestli něco nepotřebuji, jestli nechci povolit korzet a podobně. Všichni lidé z produkce a kostymérky s námi zacházeli jako bychom my byli ty hvězdy a ne jen komparz," vypráví.

K tomu měli jihočeští účastníci zařízený přesun z Českých Budějovic a zpět, dostávali dobré jídlo a  mohli si vzít cokoliv k pití. „Kdybych měla takovou příležitost znovu, neváhala bych," připomíná Šárka Zdařilová.

V jednom záběru se ocitla přímo vedle Jackieho Chana 
a Owena Wilsona, ve výsledném filmu si jí však nejspíš všimne málokdo. „Jsem tam, ale to vím jen já, protože vím, kde jsem stála a co jsem měla na sobě. Ve scéně, kdy jdou hlavní hrdinové na ples na zámek, jdu těsně před nimi. Takže je tam na mě záběr asi tři sekundy 
a poněkud zezadu," vypráví.

Za dva dny v komparzu si vydělala tři tisíce korun. Už si ale nepamatuje, co si za ně pořídila. „Doufám, že ne nějakou ptákovinu," uzavírá s úsměvem.

Bojovalo se i se zbraněmi z ratanu

Produkce Rytířů ze Šanghaje využila šikovnosti a umu českých šermířů a zbrojířů. Petr Nůsek z Tábora, majitel agentury A.R.G.O a „středověkého" Housova mlýna, spoluvytvářel designy zbraní pro bojové scény a především pro tým Jackieho Chana.

Nůsek si vznik filmu snadno vybavuje, protože krátce před ním měl autonehodu a pak asi rok chodil o berlích. Příprava zbraní byla náročná. „Zbraně se vyráběly 
z různých materiálů: železné v tupé a ostré podobě, duralové, s těmi se pak na place pracovalo nejvíce, plastové v tvrdé a měkké podobě. To vše v několika kusech. Jackie Chan navíc chtěl asi osmdesát kusů zbraní z ratanu," řekl Petr Nůsek.

Pod rukama Nůskových spolupracovníků vznikly indoanglické šavle, renesanční rapíry pro Jackieho Chana, šavle zvané dao pro čínské zabijáky. Nůsek vzpomíná, jak v barrandovských ateliérech vznikly kulisy Londýna (Big Ben a další památky). Také zámek Hluboká měl ateliérovou podobu. „S Jackiem Chanem jsem se na Hluboké setkal, ale bylo to jen v ateliéru," směje se Petr Nůsek.

Část zbraní pro film Nůskova agentura posléze odkoupila, dokonce je má podepsané od Jackieho Chana. „Když jsme se spolu loučili, věnoval jsem mu nůž z damaškové ocele. Řekl mi, že pro něho bude problém nůž letecky dostat domů," svěřil se Petr Nůsek.

Mezi Nůskem a Chanem vzniklo přátelství umocněné o to, že se do sebe zakoukali jejich psi. „Moje černá doga se zamilovala do jeho pouštního kojota. Tak jsme se hodně seznámili. Vím o něm, že pil jen ovocné šťávy a často si nechával dělat akupresuru," doplnil Petr Nůsek, který se slavným hercem strávil zhruba tři čtvrtě roku. „Bylo to pro mě velmi inspirativní setkání. Zajímalo mě, jak pracuje," dodal.

Nůsek přidal ještě jednu historku. „Zkoušeli jsme jeden šermířský grif. Jackie na nás luskl a ten grif zopakoval a trochu dodesignoval. Ve filmu ho pak použil. Na to jsem skutečně hodně hrdý."