Ve třídě smí být maximálně18 dětí, všechny početnější se musí rozdělit na dvě stejně velké skupiny. Ministerstvo doporučuje, aby jedna chodila od pondělka do středy a druhá ve čtvrtek a v pátek, další týden obráceně. Nejsou vyloučeny ani jiné modely, které by nepřinášely rodinám organizační potíže například při docházce jejich dětí do různých škol. Je třeba dodržovat jednometrový odstup mezi žáky. Odpadá tělocvik (s výjimkou sportovních tříd), hudební výchova může pokračovat bez zpěvu a tanců (s výjimkou hudebních škol). Tyto formy nejsou přípustné ani při náboženství. Zkoušky a testy mohou být jen výjimečně, například na přání žáků. Propadání na národních školách má být ve výjimečných případech přece povoleno – s více nedostatečnými z rozhodnutí konference.

V národních školách skončí vyučování ve 12 hodin, na základních mohou začít poslední hodiny ve 14. Ve vyšších třídách tzv. nové školy se může učit i odpoledne, případně i v sobotu.

Zaplatí rodiče školky?

Hornorakouský kontrolní dvůr (LRH) konstatoval 1,5 miliardy eur dluhů Lince (podle lidovců tedy ve dvojnásobné výši, než bylo dosud uváděno), asi 3700 eur na jednoho jeho občana, což je ve srovnání s jinými zemskými hlavními městy velice mnoho. Ke konsolidaci rozpočtů zejména v době dopadů koronakrize radí LRH také zvýšení příspěvku rodičů na opatrování dětí, napsal Volksblatt. Dosavadní subvence města se od roku 2014 do 2018 zvýšily ročně ze 23,7 na 29,9 milionu eur. Doporučení z roku 2016 snížit výdaje například zkrácením provozu v letních měsících nebo srovnáním tarifů se zemským modelem nebylo akceptováno. Nově by mělo město zvážit sociální diferenciaci příspěvků na stravování (předloni „zemsky neobvyklá“ dotace od města 2,6 milionu).

Linec se návrhům brání poukazem na „přívětivost svého modelu k rodinám“ - nechce prý bránit žádnému dítěti v přístupu ke vzdělávacím zařízením kvůli nedostatku finančních prostředků. Volksblatt doplňuje, že v únoru 2018 země za silných protestů zrušila odpolední provoz školek zdarma a rodiče za ně platí 42-110 eur. Linec zvolil vlastní řešení s daleko mírnějšími cenami, pro četné sociálně slabší rodiny dál zdarma.

Starosta Klaus Luger v OÖN míní, že město trpí příliš vysokými odvody do zemského rozpočtu v objemu asi 770 milionů, do něhož je se 134 miliony ročně největším plátcem. „Kdybychom mohli platit jen polovinu, byli bychom za dvanáct, třináct let bez dluhů,“ říká. Připomíná, že i svaz hornorakouských měst požaduje novou úpravu těchto narovnání mezi zemí, městy a obcemi. Potřebné to bude zejména teď po „koroně“. Na okraj starosta dodává, že kdyby hornorakouské obce stejně jako ve Štýrsku nemusely přispívat spolkové zemi na zdravotnická zařízení, „nikdo v Linci by nediskutoval o finančních problémech“…

Bez pásů pro smrt

Od roku 2012 přišlo v Rakousku o život při dopravních nehodách 504 lidí, kteří nebyli při cestě připoutáni bezpečnostními pásy. Je to 29 procent usmrcených osádek. Při nehodách s alkoholem zahynulo za stejnou dobu „jen“ 250 osob. Loni se stalo v Rakousku 2536 dopravních nehod se zraněními a 416 mrtvými, při nichž hrál roli alkohol u řidiče nebo chodce. Bylo to 7,1 procenta všech karambolů, nejvyšší podíl v posledních deseti letech. Zemřelo při nich 32 osob, napsal Volksblatt. Dodal, že nyní je v Rakousku za jízdu bez pásů pokuta od 35 eur.

Roste kriminalita

Loni bylo v Rakousku zjištěno 488 912 trestných činů, píše Volksblatt. Je to o 3,4 procenta víc než předloni, ale pořád druhé nejlepší číslo posledních deseti let. Objasněnost je 52,2 procenta, u internetových deliktů skoro 36 %. Nejvíc přibylo kybernetové kriminality – na 28 439 skutků (+45 %). O čtvrtinu víc bylo hospodářských zločinů (71 112). Násilných činů bylo 73 079 (+5,3 %), druhý nejvyšší počet za deset let, s objasněností 85 %. Došlo ke 65 vraždám (+5), dvě zůstávají neobjasněny. Vloupání do bytů bylo 8835, nejméně za desetiletí, odcizeno bylo 2194 motorových vozidel, zhruba dvakrát méně než před deseti lety.

V Horních Rakousích po předloňském roce s nejmenší kriminalitou od roku 2009 loni zločinnost zase stoupla, a to o 4,7 procenta na 64 779 skutků, napsaly OÖN. Exekutiva jich objasnila 38 913, tedy 60,1 procenta, druhé největší číslo v historii. Opět stoupl podíl pachatelů cizinců – na 34,5 %. Tři vraždy včetně dvojité ve Wullowitzu byly vyřešeny. Počet případů násilné kriminality stoupl ze 9334 na 9822 s objasněností 87,1 %. Noži útočili pachatelé ve 361 deliktech. 22,8 % ubylo vloupání (1020), o víc než padesát procent poklesly krádeže „z kabelek“, krádeží motorových vozidel přibylo ze 216 na 263.

Metro opět jen „vyvoleným“

Od 19. března je dvanáct rakouských velkoprodejen obchodního řetězce Metro (s paralelou našeho Makra) otevřeno „jako kritická infrastruktura“ i pro „konečné spotřebitele“ bez zákaznických kart. Od 18. května budou sloužit opět jen pro hlavní „podnikající nebo institucionální velkoodběratele“, píší OÖN. Jak řekl šéf řetězce Xavier Plotitza, po otevření provozoven hlavních zákazníků, gastronomie a hotelnictví, 15., resp. 29. května věnuje firma veškerou pozornost opět jim. Od 18. května bude prodejní doba Metra opět od pondělí do pátku od šesti hodin.