K sousedům nastupuje nový biskup

Nedělní uvítání v televizi

Linec - Do úřadu biskupa v Linci bude v neděli uveden 60letý Manfred Scheuer. Vyrostl v Haibachu na Dunaji (okr. Eferding) a od roku 2003 byl biskupem v Innsbrucku. V Linci střídá Ludwiga Schwarze (75), který již v pátek přesídlil do domu sester Dona Bosca ve Vöcklabrucku, kde bude jako důchodce vypomáhat s řádovou a duchovní službou.
Po uvítání kardinálem Christophem Schönbornem a dalšími vysokými duchovními v neděli v 15 hodin u brány lineckého dómu ukáže Scheuer jmenovací dekret od papeže. Políbí nabídnutý kříž a převezme svěcenou vodu, kterou pokropí sám sebe a věřící v okolí. Po vstupu do katedrály bude jmenovací dekret přečten a biskup usedne na biskupský stolec. Převezme zvlášť navrženou biskupskou hůl, popisuje deník OÖN. Ke slavnosti je pozváno na 5000 hostů, mezi nimi 20 dalších biskupů a zemští hejtmani Horních Rakous a Tyrolska. Dění bude přenášeno na dvě velkoplošné obrazovky a tři monitory. Prostor kolem dómu bude uzavřen.
Slavnostní fanfáru k obřadu zkomponoval varhaník dómu Wolfgang Kreuzhuber. Biskupskou hůl navrhl Herbert Friedl z Mühlviertlu, autorkou znaku nového biskupa je Karin Natterová z Vorarlbergu. Je na něm i snopek odvozený od pekařství rodiny Scheuerových.
Obřad budou od 14.35 vysílat pro celé Horní Rakousy televize ORF 2 a ORF 3.

Rušná Botanická zahrada

Linecká Botanická zahrada, o jejíchž akcích pravidelně informujeme i naše čtenáře, nepatří se 42 000 metry čtverečními k nejrozsáhlejším, ale s 10 000 druhy rostlin je jednou z největších v Evropě. Pověstná je především svou sbírkou kaktusů. „Nyní je toto zařízení města na nejlepší cestě stát se pojmem také pro asijské turisty," píší OÖN. „Na čínské turistické platformě lianorg.com se totiž zahrada objevila mezi pěti obzvlášť pozoruhodnými místy města - vedle muzea umění Lentos, AEC, Zámeckého muzea a Mariánského dómu."

Deník dodává, že zahrada přitahuje nejen milovníky flóry, ale láká i množstvím populárně naučných akcí. Letos jich bude 113. Začnou nadcházející pondělí přednáškou o zemi kakaa na severu Namíbie a zahrnují třeba i prezentaci školy bonzají z Mühlviertlu (11. června až 2. října), různé umělecké instalace, ukázky zahradnické praxe 2. únorem počínaje a tvůrčí i oddychové projekty. Tak 9. července přijde na řadu kurs sečení kosou, 2. září botanicko-kulinářský večer na téma káva a kakao. 22. června si tu zařádí drsní Alpenvoodoo, chystá se řada koncertů a pěveckých vystoupení atd. (www.linz.at/botanischergarten)

Na snímku vpravo je ředitel zahrady Friedrich Schwarz.

Azylant je, když…

OÖN zveřejnily poznámku svého stálého spolupracovníka Romana Sandgrubera, emeritního profesora sociálních a hospodářských dějin Keplerovy univerzity v Linci, k fenomenu běženectví.
Konstatuje, že tři čtvrtiny nyní hledajících azyl jsou muži a mladší 30 let. „To je něco zcela nového v dějinách uprchlických vln," píše.
Poznamenává, že pojem Flüchtling je rodu mužského - jako všechna slova končící na „ing", třeba Häuptling, Lehrling, Zögling, Häftling, Günstling, atd. „Většina má lehce negativní příchuť a nenechá se ,genderovat´, tedy ,zženšťovat´ . To platí i pro Flüchtlinga," míní.
Rozvádí, že klasickými politickými migranty 18.-20. století byli právě muži, protože i politika byla čistě mužskou záležitostí. Následující „pracovní migrace" naopak mohla nabýt co do pohlaví běženců různých podob. Zatím co někdejší tovaryšské putování se týkalo prakticky jen mužů a také při velkých stěhováních do zámoří v 19. století muži se dvěma třetinami výrazně převažovali, byla „vnitřní" migrace do měst až do 20. století daleko více ženská. To podle prof. Sandgrubera vedlo v centrech k přebytku žen a mnoho z nich situace donutila k prostituci a sexuální závislosti.
Velké uprchlické a vyhnanecké vlny 20. století, od první a druhé světové války přes maďarskou krizi 1956 po balkánmské války v devadesátých letech, jevily rovnováhu pohlaví či lehkou převahu žen. „Vyháněny byly celé rodiny a prchat museli všichni slabí," vysvětluje expert. „Zcela jinak je tomu v aktuální uprchlické krizi. Běženci a azyl hledající roku 2015 jsou z více než 70 procent mladší 30 let. To je něco zcela nového v dějinách uprchlických vln a vyhánění a také co do internacionality tohoto jevu i podle OSN jedinečné."
Důsledky této převahy mladých mužů na pohybu jsou zřetelně rozpoznatelné, uvádí profesor. „Podpůrné organizace sice mohou s nasazením všech sil zajistit běžencům základní zaopatření, výživu, připravit nouzové ubytování, podporovat výuku jazyka a snad i řešit problémy se zaměstnaností. Sexuální rovnováhu a zásobování partnerkami jim ale zajistit nemohou," uzavírá prof. Sandgruber v OÖN.

I Morava chce spojení

Výstavba Severní dálnice A5 a dráhy Františka Josefa byly hlavními body setkání dolnorakouského hejtmana Erwina Prölla a českého ministra dopravy Dana Ťoka v pátek v St. Pöltenu, zaznamenaly linecké OÖN.
Pröll při té příležitosti řekl, že cílem je zprovoznění Severní dálnice až k hranicím v roce 2018. Česká strana se nyní soustřeďuje na obchvat Mikulova, kde jsou podle ministra stále ještě otevřeny otázky ochrany životního prostředí. Napojení na dálnici Brno-Praha se v celoevropském výhledu předpokládá v roce 2030. „Ťok se chce zasadit o to, aby navazující spojení bylo hotovo dřív," uvádějí OÖN.
V Rakousku má být úsek až do Poysdorfu uvolněn v příštím roce, začít se má rovněž s pracemi na pokračování trati do Drasenhofenu. Podle Asfinagu by měl být tento úsek předán veřejnosti do konce roku 2018. Plné dokončení profilu dálnice je závislé na postupu navazujícího projektu české dálnice R 52.
K projektu rozvoje železnice Františka Josefa hejtman Pröll dodal, že doba jízdy mezi Gmündem a Vídní se má zkrátit na méně než dvě hodiny. K tomu je třeba především přestaveb tří úseků, z toho dvou mezi Gmündem a Hornem. Zájem je také o výstavbu železnice z Českých Velenic do Budějovic, přičemž Rakousko prý čeká ještě kus práce při přesvědčování české strany, uvedl hejtman. Podle něho by obyvatelé severního Mühlviertlu mohli z tohoto spojení profitovat vzhledem k výstavbě letiště v Budějovicích.

Azylanti nezlobí?

Žadatelé o azyl umístění v Deggendorfu loni nespáchali mimo své ubytovny žádný závažnější trestný čin, napsala PNP. Jak řekl vedoucí inspekce Stephan Seiler, do začátku listopadu jejich přijímacím střediskem prošlo 59 000 osob. „Za celý minulý rok jsme zaznamenali 28 krádeží v obchodech, kterých se tito lidé dopustili, z toho za listopad a prosinec nedošlo ani jednomu případu," uvedl. Kromě těchto 28 věcí řešila policie jedenáct krádeží a rovněž jedenáct ublížení na zdraví vzájemně mezi ubytovaným. Ve veřejném prostoru nedošlo k žádnému napadení, vyhrožování apod.