Úřady želvu zabavily a dodaly do mnichovské záchytné stanice plazů. „Jejího vedoucího Markuse Bauera její příběh očividně dojal: V takové situaci se každý člověk upírá na to málo, co mu ještě zůstalo. Zjevně byla pro tuhle ženu její želva tak důležitá, že ji vzala s sebou na těžký útěk a nenechala ji osudu v Sýrii," cituje ho list.
Veterinář Thomas Türbl po vyšetření želvy uvedl, že přes menší velikost jde o velmi starého samce, pravděpodobně ve věku 50 a více let. Je ve velmi dobrém stavu. Jeho pancíř byl ale pomalován různými barvami a černým lakem. „Proč to majitel dělal, nevíme," řekl dále. Protože je nátěr zdraví škodlivý, byl už odstraněn.
Protože zákonné požadavky na držení želv jsou velmi náročné a tento ilegálně dovezený exemplář neměl doklad o původu, úřady jej zabavily. Po regulérní karanténě bude uvolněn k nabídce zájemcům.

Filharmonici běžencům

Bývalý hostinec v St. Aegydu v Dolních Rakousích má sloužit od příštího roku jako ubytování azylantů. Organizováno a financováno je to vídeňskými filharmoniky, píše deník OÖN. S benefičním koncertem 5. prosince v St. Pöltenu a s účastnickými příspěvky malých společníků, většinou za odměnu vstupenkami, které by měly během 60 dnů přinést celkem přes 75 000 eur, doufají hudebníci v podporu veřejnosti.
Budova má být co nejdříve zakoupena za 250 000 eur a stavebně adaptována, aby se do čtyř bytů mohli uprchlíci brzy nastěhovat. Podle vedoucího projektu Norberta Täubla by to eventuálně bylo možné už v lednu. Zařízení by mělo být provozováno uprchlickou službou diakonie. „Angažmá filharmoniků ale neskončí přinesením peněz na stavbu, má jít o trvalé partnerství," uvedl list. Kromě jiného chtějí v objektu nabízet komorní koncerty a s ubytovanými se osobně setkávat. Občané obce jsou do plánu zasvěcováni od začátku. (http://asylhaus.wienerphilharmoniker.at)

Jak čelit potenciálním teroristům?

Rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová (ÖVP) vyzývá po nových teroristických útocích k otevřené diskusi o opatřeních jako „domácm vězení a elektronických poutech pro potenciální teroristy", píší linecké OÖN. Předseda její strany Reinhold Mitterlehner míní, že je třeba „rozumná míra podchycování dat", tedy návrat k normě, kterou nedávno zrušil ústavní soud.
„Kolem návrhu nového zákona na ochranu státu předkládaného lidovci se rozhořel dokonce i koaliční svár. Mikl-Leitnerová nyní požaduje ještě víc pravomocí pro policii. Vychází z policejního zákona, podle kterého už teď mohou být policejně známí fotbaloví výtržníci před rizikovými zápasy předvoláváni na policii a zadrženi. Tento zákon by mohl upravovat také domácí vězení nebo tzv. elektronická pouta, povinně nošené vysílače zaznamenávající pohyb dotyčného, pro potenciální teroristy," uvádějí OÖN.
„Je vyhlášením války, když někdo útočí se zbraní na nevinné lidi," míní Mitterlehner. „To je útok na svobodnou společnost. A když ta je fyzicky ophrožována, musíme udělat všechno pro to, aby policie nepokulhávala o krok za teroristy."

V týdnu jsou bavorské kostely skoro prázdné.Mše už „netáhnou"?

Před dvěma týdny bylo v katolických kostelích Německa opět sčítání věřících. Koná se dvakrát ročně, o druhé postní neděli a o druhé neděli v listopadu, tedy o „normálních" nedělích církevního roku, jak stanovila Německá biskupská konference. „Výsledek z roku 2014 ukázal, že k nedělním bohoslužbám dochází v SRN jen 10,9 procenta katolíků," píše PNP. Aktuální čísla zatím nejsou k dispozici. „I když konference tvrdí, že mezi lety 2013 a 2014 byl lehký přírůstek, trend je jednoznačný – počty ubývají," pokračuje list. „V uplynulých 25 letech dokonce masivně, jak uvedl loni při kázání v Regenu biskup Stefan Oster. Podle něho se průměrná návštěva kostelů od roku 1990 zmenšila na polovinu." PNP uvádí příklad - na podzim 1990 přišlo ve farnosti Regen na mše 1890 věřících, letos na podzim 830.
Městský farář Regenu Ludwig Limbrunner trend vysvětluje tím, že pominul „sociální tlak k povinné nedělní návštěvě kostela". Pro klesající počty jsou ale podle něho i jiné důvody: „Když byly horší časy, člověk by bez víry nevydržel. Dnes mnozí příliš silně ztratili Ježíše Krista z očí…"

Nebezpečné kolize se zvěří

V okrese Pasov došlo loni ke 5722 dopravním nehodám, což je o málo víc než předloni. „Přírůstek jde především na konto růstu počtu kolizí se zvěří," uvádí PNP. Podle policejního prezidenta Josefa Rückla se zvěř „podepsala" pod téměř každou druhou nehodu v okrese. Pasovský deník k ilustraci připomíná třeba policejní hlášení inspekce ve Vilshofenu z minulého čtvrtka – stalo se u nich jedenáct srážek se zvířaty během 24 hodin. Ke zraněním osob nedošlo, ale škoda je celkem 15 000 eur. Pět zvířat uhynulo.
PNP připomíná, že to jde i jinak. Před pěti lety odstartovali v roce 2010 v Horních Rakousích projekt prevence těchto nehod – nebezpečné úseky jsou vybavovány optickými a akustickými plašícími zařízeními, která zvěř varují blikajícími reflektory a signály pro lidské ucho neslyšitelnými. Podle novin v Schärdingu bylo už 275 kilometrů v patnácti okresech vybaveno více než 18 000 těchto zařízení a každý rok přibývá v průměru dalších 30 kilometrů. Počet kolizí se zvěří poklesl v těchto místech až o sto procent. „Na zemské silnici 515 z Haibachu přes Münzkirchen do Kallingu se letos nestala ani jedna," dodává PNP. „Předtím byl i tento úsek nehodově kritickým."

Salafista Abul Baraa u sousedů.Radikálové za humny?

Islámské centrum v Pasově sleduje orgán Bavorské ochrany ústavy, zaznamenal pasovský list Am Sonntag. Úřady této redakci potvrdily, že mešita v Breslauer Straße je střediskem salafistické scény v Dolním Bavorsku. Už vícekrát v ní kázal sporný kazatel nenávisti Ahmad Abul Baraa (na snímku), který je pokládán za nejdůležitějšího hlasatele salafistů. Je imámem v diskutabilní mešitě „As-Sahaba" v Berlíně-Moabitu, kde byla v začátku roku velká policejní razie.
„Kvůli jeho obzvlášť radikálně konzervativním výkladům islámu ho kritikové nazývají ,kazatelem nenávisti´," pokračuje Am Sonntag. V reportáži o něm nedávno napsal Berliner Morgenpost, že ve svých kázáních dělí svět na dobré muslimy a zlé nevěřící. Boj Al Kajdě blízké fronty Nusra proti vládním jednotkám označuje za „požehnaný džihád", zato Islámský stát odsuzuje – především proto, že „poráží také muslimy, jako by byli ovcemi".
Orgány ochrany ústavy Ahmada Abula Baraa, občanským jménem Ahmad Armih, pravidelně sledují. Od léta cestuje častěji také do Bavorska – byl v Řeznu, ve Schwandorfu a v Mnichově, už podruhé se nyní zastavil v Pasově. Jeho kázáním tady bylo přítomno vždy asi 40 osob, převážně mladých.