Objekty – až na západní křídlo, jež patří okresnímu soudu – v roce 2014 převzalo město od armády. Teď řeší jejich další podobu.

PŘES MILIARDU

Jednou z možných variant využití rozsáhlého prostoru bylo vytvoření zázemí pro některé odbory českobudějovického magistrátu a městskou policii, které se sem měly přestěhovat. To je ale dle slov Iva Moravce, náměstka primátora, v současné době nerealizovatelné. „Plán na dům pro úředníky je sice pěkný, ale finančně náročný,“ zmínil s tím, že by byla potřeba částka 1,83 miliardy korun. „Tolik peněz město k dispozici nemá, muselo by tak jít o vícezdrojové financování,“ dodal další z primátorových náměstků Tomáš Bouzek.

VEŘEJNÝ PROSTOR

Současně ale doplnil, že by se zdejší kasárna mohla po vzoru depa Plzeň či kasáren Karlín změnit ve veřejný prostor s kavárnami, sály pro kulturu nebo umělecké ateliéry. „ I do toho se ale musí investovat peníze. Také v těch prvních letech to asi bude město něco stát, protože si to na sebe hned nevydělá,“ shodovali se Tomáš Bouzek s Ivo Moravcem.

Objekt by prozatím mohl sloužit jako zázemí Budějovickému majálesu. Konat by se tu mohla část programu. „Týká se to už letoška, takže abychom neváhali,“ řekl Tomáš Bouzek. Dodal, že celá věc je v jednání.

Lázně i vězení V prostoru mezi Žižkovou třídou, Dvořákovou ulicí a Kasárenskou ulicí stál dvůr zvaný Bauhof. Ten od roku 1786 sloužil jako skladiště vojenského materiálu, dřeva a řemeslnické dílny. Na jeho místě postavili v letech 1890—1892 pražští stavitelé Antonín Dvořák a Karel Fischer Kasárny císaře Františka Josefa pro ubytování pěšího pluku č. 28.

Název pro kasárny zvolil městský výbor 24. října 1888 u příležitosti 40. výročí vlády Františka Josefa I. Náklady ve výši 321 911 zlatých a 92 krejcarů hradila městská obec.

Kasárny tvoří čtyři dvoupatrové budovy, jejichž novorenesanční fasády byly původně zdobeny štukovými reliéfy připomínajícími císaře a habsburskou monarchii. Budova na západní straně areálu a dvě budovy podél Žižkovy třídy sloužily k ubytování mužstva, v budově ve Dvořákově ulici v sousedství nádraží sídlil štáb.

Kromě toho byla v areálu kuchyně, prádelna, lázeň, skladiště, vězení a tři další objekty pro mužstvo, jezdecká škola a budova určená k pořádání hudebních produkcí.
Zdroj: Encyklopedie města České Budějovice