Deště střídající oteplení podle specialisty na komáry, doktora Ivana Gelbiče, poskytly bodavému hmyzu ideální podmínky pro rozmnožování. Město Třeboň, tak jako každý rok, provádělo i letos monitoring líhnišť komárů. Přistoupilo i k hubení larev.

Komáři jsou dvoukřídlý hmyz, na území ČR žije přibližně 45 druhů komárů. Mezi nejznámější patří komár pisklavý, tygrovaný, záplavový a obtížný. Jejich přirozeným prostředím jsou stojaté vodní plochy a laguny, zamokření, místa zaplavení, zamokření luk nebo v listnaté lesy. Za bodnutím stojí jen samice, které potřebují dostatek energie na snášení vajíček, kterou získávají právě z krve. Z vajíček kladených přímo na vodní stojaté plochy se líhnou larvy, poté se zakuklí a vyvine se dospělec.

POUŽILI POSTŘIK

Jak přiblížil vedoucí třeboňského odboru životního prostředí Jaroslav Fliegel, monitoringu se věnují již od začátku května. „První květnové srážky se díky dlouhodobému suchu vsákly. Situace se změnila v červnu, kdy po nadprůměrných srážkách došlo k nasycení krajiny vodou. Protože zde vznikly významnější líhniště komářích larev, provedli jsme po konzultaci se správou Chráněné krajinné oblasti Třeboňska asi před třemi týdny postřik přípravkem VectoBac působícím pouze na larvy,“ uvedl s tím, že jde o biologicky šetrnou metodu.

NÁVRAT K NORMÁLU

Výskyt komárů v okolí Třeboně se podle něj zvyšuje, ale stav se pouze vrací k normálu. „Letos je takový normální rok, protože v předchozích letech bylo sucho,“ podotkl, že si lidé zvykli na menší populaci než běžnou.

Ivan Gelbič, který se komárům věnoval během padesátileté praxe, se pohybuje v terénu v okolí Budějovicka. „Zatím jsem komára nepotkal. Lidi jsou zhýčkaní, píchne jeden a už jich vidí dvacet. Pocházím z jižní Moravy, na Lanžhotsku tam bývala mračna komárů,“ popsal s tím, že v Jihočeském kraji se kromě třeboňských rybníků obtížný hmyz vyskytuje v okolí řek Lužnice a Vltavy. „Komár potřebuje k rozmnožování stojaté vody, v tekoucí vodě se totiž utopí, vyhovují mu tůně a klidná slepá ramena,“ upřesnil.

Ve světě komáři podle ředitelky protiepidemického odboru Jitky Luňáčkové představují v některých oblastech významné nebezpečí přenosu závažných infekčních onemocnění jako je malárie, japonská encefalitida, žlutá zimnice, viru Zika nebo západonilské horečky. „U nás komáry považujeme spíše za trapiče. Výskyt infekčního onemocnění po přenosu komárem je v našich podmínkách považován za výjimečný. Na jižní Moravě byly v teplých letních měsících zaznamenány ojedinělé výskyty druhu, který je původcem západonilské horečky,“ osvětlila Luňáčková.

KALAMITA NEHROZÍ

Samičky komára sají krev teplokrevných živočichů. Přitom často přenáší velmi nebezpečné nemoci. Jednotlivé druhy se liší velikostí, ale jen výjimečně měří přes 16 mm.Zdroj: Natures a iStockVýskytem otravného hmyzu ve volné přírodě se podle ředitelky Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích Kvetoslavy Kotrbové zabývají odborníci Parazitologického ústavu Akademie věd ČR. „Obce mají vytipovány oblasti možného přemnožení larev a povodňových komárů. Pokud by došlo k výskytu kalamitní situace, obce spolu s odborem životního prostředí Jihočeského kraje požádají o monitoring výskytu larev a možnosti dalšího řešení problému v těchto lokalitách. Krajský krizový plán také zahrnuje postupy pro řešení kalamity včetně způsobu aplikace biocidního přípravku proti povodňovým komárům,“ naznačila, že zatím takový scénář nikde nehrozí. Před několika lety však dle jejích slov byla po povodních na Třeboňsku použita i letecká aplikace postřiku.

Při zvýšeném výskytu komárů v oblastech zejména podél vodních ploch, v listnatých lesích a blízkosti podmáčených ploch doporučují hygienici osobní ochranu. Nosit dlouhé rukávy a nohavice a chránit si nezakrytá místa, především krk a obličej používáním repelentů s aplikací přímo na kůži nebo na oděv. Aplikaci se doporučuje opakovat a postupovat podle návodu výrobce. Existují i přírodní odpuzovače, komáři nemají rádi afrikány, rozmarýn, levanduli, citronovou trávu, libeček či pelyněk.