Na Velký pátek kolem čtvrté hodiny ráno „unesla“ asi třicetičlenná skupinka mladých z Pollenfeldu pod ochranou tmy 35 metrů dlouhý kmen určený ke vztyčení, uložený na místním statku, a odvezla jej traktorem. Vlastník stromu, národopisný spolek, a zjevně velmi zkušení „zloději“ se nemohli shodnout na výkupném, došlo i k výhrůžkám a urážkám. V komplikovaném sporu jde podle pasovského listu o to, že nebude-li nová májka včas před prvním májem vrácena na gaimersheimské náměstí, budou muset místní znovu ozdobit a vztyčit tu již snesenou starou z loňska.

Mluvčí únosců Moritz Markert (22) ujišťuje, že májku chtějí dopravit k sousedům v příštích dnech – za pár beden piva, uvedl list. Na začátku vyjednávání ale požadovali dvacet beden a svačinku. Šéf domácích Anton Fichtner by byl svolný jen se dvěma bednami, a po Velikonocích podal v Ingolstadtu na Markerta trestní oznámení pro krádež. „Když někdo sebere kmen, který ještě vůbec nevypadá jako májka, tak to není správné,“ míní. Statný strom, který jeho družina po Vánocích porazila, totiž nebyl do odcizení opracován – oloupán, modrobíle natřen a podobně. Markert naopak tvrdí, že „jakmile májka leží ve vsi, může být ukradena“.

Jak to dopadne, uvidíme…

Vlci hrozí?

S rychlým rozmnožením vlků v Horních Rakousích počítá zemský myslivecký svaz a argumentuje 33 zjištěními o jejich výskytu v posledních dvou letech, píší OÖN. V Německu po usídlení prvního páru z Polska v roce 2000 jejich počet už překročil 500, přibývá jich tedy 30 procent ročně a lze prý jen odhadovat, kdy tyto šelmy „dobudou kulturní krajinu“ i v Rakousku. Svaz požaduje definování území, kde vlci budou moci žít, a kde ne. V zemské vládě se zatím přou o to, v čí kompetenci by něco takového bylo. Za ochranu přírody odpovědný zástupce hejtmana Manfred Haimbuchner říká, že problém vlků připadá podle zákona o myslivosti zemskému radovi pro zemědělství Maxu Hiegelsbergerovi. K němu by se prý dostal až při přemnožení dravce v nějaké konkrétní oblasti…

„Skleněné“ jatky?

Biořeznictví Sonnberg v Unterweißenbachu (okr. Freistadt) je s 80 zaměstnanci a ročním obratem 20 milionů eur údajně největším čistě bioprovozem branže v celém Rakousku. Při stoupající poptávce chce majitel Manfred Huber investovat v příštích dvou letech do rozšíření produkční plochy na dvojnásobek 8,5 milionu eur, píší OÖN.

Tyto jatky porážejí ročně 5000 mladých krav, 10 000 prasat a po 600 jehňatech a telatech z biochovů. Do budoucna chce Sonnberg porážku separovat podle druhů – jednak z kapacitních důvodů, jednak prý pro zlepšení „blaha“ zvířat. „Je prokázáno, že to úzce souvisí s kvalitou masa,“ tvrdí šéf a odkazuje na poradní a školicí institut ochrany zvířat při transportu a porážce (www.bsi-schwarzenbek.de). Tvrdí, že se krávy nerady zdržují v blízkosti prasat, která je stresuje. Stavební opatření v novém odděleném provozu prý „uspokojí přirozenou zvědavost dobytčat“ a přispějí k jejich bezstresovému přemístění z přepravních vozidel do prostoru pro jejich omráčení bez nasazení poháněcích prostředků. Samotný transport z asi 800 zemědělských podniků po celém Rakousku převezme speciálně proškolený personál.

Takto „uvědomělý“ biořezník si chce v budoucnu nechat „dívat na prsty“ i zákazníky a zájemce, pokračuje list. Provoz porážky je koncipován jako „skleněné jatky“, návštěvníci mají mít možnost sledovat celý děj za sklem. Huber upřesňuje, že „od shromaždiště k omráčení“ bude postup přenášen videokamerami, protože by „přítomnost diváků“ (i za sklem) vyvolávala u zvířat neklid, což by bylo proti podnikové filozofii. „Zásadně ale chceme otevřeně prezentovat celý průběh, za to nám důvěra klientů stojí,“ dodává.

Práce v Unterweitersdorfu už začaly, na podzim příštího roku mají skončit. Obrat Sonnbergu se pak má zvýšit na 30 milionů eur ročně.

Míň žáků, víc učitelů

Podle deníku Volksblatt poklesl počet školáků v Rakousku od roku 1990 o asi 14 000, tedy o jedno procento. Ve stejném období přibylo více než 15 000 učitelů, tedy 13 procent, na 127 900, uvedl Statistik Austria.

Na národních školách se počet žáků snížil o asi 36 000 na 335 854, tedy o deset procent. Učitelů přibylo včetně záskoků za mateřskou 5700 na 35 120 (+19 procent). Na základních školách poklesly oba ukazatele, ale u žáků o dvanáct, u učitelů jen o sedm procent. Do statistické matematiky se promítá i rostoucí zaměstnávání kantorů na částečný úvazek (v uplynulém ročníku pětina mužů a třetina žen), dodává list.

Rozvážejí jídlo na kolech

Stále víc lidí si objednává dodávku jídel domů. Dováží jim je stále víc cyklistů různých firem v různých zemích, a ti podle odborového svazu Vida mají jedno společné – ne moc dobré platy a sociální pojištění, napsal Volksblatt. V Rakousku se to má šlapajícím poslíčkům zlepšit do konce roku kolektivními smlouvami se zaměstnavateli.

Ve Vídni jezdí s obědy jen u firmy Foodora 500 až 600 kolařů. Z nich je 70 zaměstnáno, ostatní jsou takzvanými „nezávislými profesionály“, kteří nemají nárok na zákonnou minimální mzdu včetně 13. a 14. platu. Ti teď založili radu pracujících a Vida se jich ujala. „Chceme pryč od volných smluv, chceme víc smluvní jistoty a sociálního zajištění pro všechny poslíčky na kolech,“ řekl šéf svazu Roman Hebenstreit při setkání zaměstnanců Foodory ze zemí, kde firma působí. „Volní“ dostávají čtyři eura za hodinu a dvě eura za jedno rozvezené jídlo, „zaměstnaní“ (i při částečných úvazcích) 7,59 eura za hodinu a 60 centů za porci.

Vida se chce starat i o zlepšení pracovní výstroje. Jak řekl jeden z cyklistů Foodory k vlně chladu v únoru a v březnu, tři měsíce předtím žádali o rukavice. Nedočkali se jich stejně jako obličejových masek a příplatků na mráz. Zato dostali reklamní bundy. Odborářská diskuse by se měla týkat i možností servisu a oprav bicyklů či podpoře „nezávislých“ při nemoci nebo příliš malých objednávkách.

V Německu protestovali poslíčkové proti podobné praxi v tomto týdnu. Firmě Deliveroo vytýkali mimo jiné, že brání založení rady pracujících cíleným snižováním počtu k tomu potřebných zaměstnanců a tlačí kurýry ke zdánlivé samostatnosti, mimo jiné povinností užívat vlastních kol. Odborový svaz zaměstnanců výživy a gastronomie vznesl podobné výtky i vůči Foodoře. Její „mateřské firmě“ Delivery Hero už berlínský soud nařídil obsadit dozorčí radu stejným počtem akcionářů a zaměstnanců.

Nejsou městem jezevčíků?!

Ilustrační foto.Zdroj: Deník/Pavel Korelus

Dva týdny po otevření prvního německého Muzea jezevčíků v Pasově (náš web informoval) si proti němu zaprotestoval bývalý bavorský generální konzervátor bavorského úřadu památkové péče Egon Greipl, který prý má starost o vzhled svého rodného města. PNP ho cituje. „Pasov není žádné město jezevčíků, ti v žádném případě nepatří k jeho identitě.“ Sám prý zmíněné muzeum nehodlá navštívit.

Podle spoluzakladatele muzea o 80 metrech čtverečních Olivera Scholze k nim chodí ale asi sto jiných hostů denně, mnozí i se čtyřnohým doprovodem. Nejsou jen z okolí, ale z celého Německa, i také například z Maďarska či ze Švédska. „Byla tady i rodina z Filipín, která trávila dovolenou v Londýně, jen kvůli našemu muzeu odtud letěla do Mnichova a odtud přijela taxíkem,“ řekl Scholz.

Muzeum sídlí proti biskupské rezidenci. (www.dackelmuseum.de) Ilustrační foto: Deník/Pavel Korelus

To bude lékařů!

K přijímacím testům na rakouských vysokých školách medicíny jednotně 6. července se letos přihlásilo 15 880 zájemců. Zatím co ve Vídni a ve Štýrském Hradci bylo uchazečů meně, v Linci zaznamenali opravdový útok, píší OÖN. Chce sem téměř dvakrát víc lidí než loni, i proto, že počet studijních míst se tu zvýšil ze 120 na 180.

Do rozhodného 30. března linecká fakulta registrovala 1694 zájemců – 997 žen a 697 mužů. Loni jich bylo celkem 932. Do Vídně chce na 740 míst 7451 lidí (loni 8030), do Hradce se 360 místy 2969 (loni 3359). V Innsbrucku (400 míst) byl zájem skoro stejný (loni 3670, letos 3766).

Na všech fakultách je 75 procent míst vyhrazeno kandidátům s rakouskou maturitou, 20 procent pro absolventy středních škol jiných států Evropské unie a pět procent pro uchazeče ze třetích zemí. V přecházejcích letech se k testům zpoplatněným 110 eury dostavilo kolem 80 procent přihlášených.

Nepovýšili ho

O žalobách bývalého komořího Viechtachu Erharda Englmeiera (65) na město jako zaměstnavatele náš web psal. Někdejší dlouholetý úředník byl špatně hodnocen, podle názoru rady města kvůli chybám a malé výkonnosti, od roku 1990 nebyl „povyšován“ do vyšší mzdové třídy a nakonec byl v roce 2014 jednomyslným rozhodnutím rady „odeslán“ proti své vůli do důchodu. U soudu vyhrál – město mu muselo doplatit „zamrzlé“ mzdy ve výši desítek tisíc eur a korigovat jeho hodnocení kvůli formálním chybám, píše PNP. Podle právního zástupce žalobce Josefa Oswalda měl spor zásadní právní význam, protože „normálně následuje povýšení úředníka během osmi až dvanácti let“. Exkomoří, který spravoval finance města více než tři desetiletí, ale musel od roku 1990 setrvávat ve mzdové třídě A12, zatím co jeho kolegové v obdobné pozici v jiných městech dosáhli na vrcholový stupeň „vyšší služby“ A13. Při jednání u soudu řekl úřední lékař, že v dané době Englmeier neměl kvůli zdravotnímu stavu žádnou šanci na další zaměstnávání, ani žádné vyhlídky na uzdravení v dohledné době. V úvahu prý nepřicházelo ani jeho jiné zařazeníí na úřadě, kromě jiného také proto, že to sám poškozený nechtěl.

Ten nyní zažaloval o dodatečné povýšení a o doplacení plné mzdy ve vyšší kategorii, s odškodněním celkem o 17 000 eur. Žaloval také o odpovídající zvýšení důchodu. Správní soud v Řeznu jeho žalobu o povýšení zamítl, čímž muž předběžně ztratil i šance na zmíněné doplatky. Žalobce se ještě může dovolat k bavorskému Nejvyššímu správnímu soudu.

Laureáti

Měsíček lékařský se jménem Luggi je podle poroty odborníků Bavorskou rostlinou roku, robustní koktejlové rajče Romeo, pěstovatelné i v květináčích, Bavorskou zeleninou roku, píše PNP. Deset kandidátů na každé z ocenění v užším výběru bylo po řadu měsíců testováno na pokusném políčku, řekl Kurt Scherdi z bavorského zahradnického svazu. Uvedenými jmény byly vítězné rostliny poctěny dopoledne 14. dubna v Hilpoltsteinu (okr. Roth). Také v ostatních bavorských správních okresech proběhnou slavnostní křty, než bude 21. dubna oficiálně zahájena „záhonková a balkonová“ sezóna.

Důvěrné porody

V Bavorsku dosud přišlo na svět přinejmenším 39 dětí při takzvaných důvěrných porodech, napsala PNP ze zprávy ministerstva sociálních věcí. Jen loni jich bylo čtrnáct, o tři víc než předloni a téměř dvakrát víc než v roce 2015. „Možnost, aby při porodu mohla matka zprvu zůstat v anonymitě, byla v Německu zavedena před čtyřmi roky. Míří především na ženy, které těhotenství chtějí v tísni utajit, třeba z obav z reakcí okolí. Na rozdíl od ilegálních, ale trpěných anonymních porodů souhlasí matka při porodu důvěrném, že dítě se v šestnácti letech dozví její identitu,“ pokračuje list.

Opatření vítá jako dobrou střední cestu zemský svaz porodních asistentek. Zda novinka ovlivňuje počet ilegálních porodů, se nedá říci, protože statistika je neodlišuje od dětí odložených do babyboxů. Poradenské středisko pro přerušení těhotenství organizace Donum Vitae v Ambergu radí nastávajícím matkám hledajícím to či ono řešení, tedy důvěrný porod či zcela anonymní. Řada z nich se rozhoduje až po porodu.

Přes přibývání důvěrných porodů zůstává Bavorsko výrazně pod spolkovým průměrem. V období 2014-16 tu jejich podíl představoval 0,08 promile a byl tedy zhruba poloviční oproti celostátnímu.

Špatně nahlížení heterosexuálové?

„Homosexuální muže ,duch času´ jaksi zušlechťuje,“ napsala kněžna Gloria von Thurn und Taxis (58) z Řezna, trojnásobná matka, ve své rubrice v týdeníku „Neue Bildpost“ a v „Katholischen Sonntagszeitungu“. Jsou prý bráni jako „hip, pokrokoví a moderní“. Na heterosexuální, „normální“ muže je podle ní naopak pohlíženo „svrchu“, jako na relikt dávno minulých časů. Už prý nemají žádné společenské postavení. Zřejmě v návaznosti na debaty MeToo uvádí, že třeba jimi jen tak „plácnutý“ nějaký „návrh“ může být žalován a „ukradená pusa“ stíhána jako ublížení na zdraví. Ptá se, zda by ženy neměly konečně zase začít bránit své muže. Nejde prý o to znovuoživit „macho“, ale o to vrátit muži čest, kterou si zaslouží. Z článku citovala PNP.