„Jakou má jejich lanýž hodnotu, je mu šumafuk – pro nadšeného amatérského kuchaře je vzácná houba především vítaným zpestřením jídelníčku," píše deník. „O víkendu k nim přijedou bratr a jejich děti. Připraví jim prý lanýžové nudle a lanýžové máslo…"
Zkoumají 3000 let starý prach
V roce 2001 byly ve starém solném dole v Hallstattu vykopány nejstarší zachovalé dřevěné schody na světě – z roku 1344 před naším letopočtem. Sůl je dokonale zakonzervovala.Vědci z nich už vyčetli mnoho o předhistorickém hornictví, ale nález zkoumají dál – konkrétně vrstvy „špíny" na stupních a ve spojích. „Až 15 milimetrů mocné nánosy jsou jakýmisi miniarchivy vypovídajícími o starých pracovních postupech, o tom, co se na schodech odehrálo, ale i o všedním dne starých horníků," píše deník OÖN.
Vlákna ze schodů analyzuje pod řádkovacím elektronovým mikroskopem specialistka ze Švýcarska. Tak se našla řada vlněných vláken, která pocházejí buď z oděvů horníků, nebo z vlněných pytlů používaných k přepravě vytěžené soli. Nálezy hovězích chlupů potvrzují předpoklady o průběhu prací v dole – mohly by být z transportních vaků z nezpracované hověziny: pět takových odolalo času a jsou v muzeích v Hallstattu a ve Vídni. Některé pocházely pravděpodobně také ze speciálních rukavic, rovněž z nevyčiněné kůže, kterými byla držena lana při spouštění výdřevy, nástrojů atd. do šachty. Rostlinná vlákna mohla odpadnout ze silných tažných lan vyráběných v minulosti z vnitřních částí lipové kůry.
Nejasné nadále je, proč bylo nalezeno množství slaměných částí. Buď sloužily podobně jako u „muže z ledovce Ötziho" k vypolstrování bot, nebo k podložení řemenů vaků, nebo z nich byla pletena lana.
Pyly se do dolu dostaly buď s čerstvým vzduchem, nebo na oblecích horníků. Jejich analýza ještě neskončila. Přinejmenším odpoví na otázku, v jakém ročním období byly schody zasypány.
V nánosech byly prakticky s jistotou zakonzervovány molekuly kůže horníků. Analýza jejich DNA by jistě přinesla mnoho poznatků, ale jde o buňky mnoha lidí a s dnešní technikou by bylo sotva možné stanovit z nich individuální genetický otisk jednotlivce, uvádějí OÖN. Jak říká vedoucí výzkumu Hans Reschreiter, věda je ale proces, nálezy byly uloženy a snad prý bude možné za 20, 50 nebo 100 let příslušné DNA rozklíčovat…
Jak linecký list dodává, schody se už po prozkoumání do Hallstattu vrátily a lze je vidět za ochrannými fóliemi ve velké vitrině.