Spisovatelka Anna Mitgutschová (71) byla za literární životní dílo oceněna Cenou Adalberta Stiftera dotovanou 11 000 eury. Zemské kulturní ceny s prémiemi 7500 eur patří sochařce ze dřeva Auguste Kronheimové (82), za kategorii interdisciplinárních forem Tatianě Lecomteové a spisovatelce Sabine Schollové. Jediným mužem mezi oceněnými je ředitel lineckého městského archivu Walter Schuster.

Vláda dále podpořila deset talentů částkami po 5400 eurech. I mezi nimi mají převahu ženy – je jich šest. Ceny budou předány 20. prosince v lineckém Landhausu.

Jak redukovat odpad?

Kolem rakouských silnic leží spousta odpadu. Jen u hornorakouských dálnic jej posbírali v roce 2017 zaměstnanci společnosti Asfinag 250 tun, a množství se stále zvyšuje, píší OÖN. Jedno z opatření proti tomu společně chystají Agrární komora a zemský svaz odpadového hospodářství. Požadují zavedení záloh na umělohmotné nádoby. Zatím co v roce 1995 se jich se zálohou prodávalo 80 procent, loni jen osmnáct, a vývoj je patrný i na krajích silnic – asi 75 procent vyhozených věcí jsou láhve na jedno použití. Zálohu si vedení obou organizací představuje ve výši padesáti centů až jednoho eura za kus. „Jen tak by se mohlo podařit splnit recyklační cíl Evropské unie - 90 procent odevzdaných PET lahví do roku 2030,“ uzavírá list.

Jak jsme (někteří) bohatí

Jmění lidstva se loni zvýšilo o 2,6 procenta na 360 bilionů dolarů, uvedla švýcarská velkobanka Credit Suisse ve svém Global Wealth Reportu. V polovině letošního roku bylo na světě 46,8 milionu dolarových milionářů, o 1,1 milionu víc než v roce 2018. V Rakousku má toto jmění 313 000 osob. Průměrné jmění dospělého dosáhlo letos rekordu 70 850 dolarů, což je asi 1,2 procenta nad úroveň z poloviny loňského roku.

Na druhé straně disponovalo v polovině 2019 na světě odhadem 2,9 miliardy lidí – 57 procent všech dospělých – méně než 10 000 dolary (8973,44 eura). Ze 360 bilionů připadá 114,6 bilionu na Severní Ameriku, kde průměrný majetek dospělého činí 417 694 dolarů. Na druhém místě je Evropa se 90,8 bilionu dolarů (průměr na dospělého 153 973). Číňané mají 63,8 bilionu, na osobu 58 544. Průměrný Ind má 14 569 dolarů, Afričan 6488 dolarů.

Tělocvik bez šátků

S novým školním rocem začal v Rakousku platit zákaz nošení šátků dětmi do 10 let, a dopadá to i na tělesnou výchovu, uvádí Volksblatt. Ministerstvo školství nepřipouští náboženské zahalování ani v oblasti „pohybu a sportu“, například nošení tzv. burkin, celotělových ženských plavek, které zakrývají vše kromě konce končetin a obličeje, při plavání. S dovršením 10 let je to povoleno, ale například při gymnastice musí být z důvodu prevence zranění zabezpečeno, že vlasy nebudou fixovány hřebeny, vlásenkami a podobně, a pokrývka hlavy nebude spojena s krkem. „Generelně maií učitelé pohybovými, pedagogickými a hygienickými argumenty věcně a citlivě zapůsobit na to, aby žákyně a žáci z vlastního rozhodnutí nenosili při cvičení pokrývky hlavy,“ rozvádí list. Osvobození od tělocviku nadále není možné ani z náboženských důvodů, také plavání je bez výjimky povinné.

Salcburk hodný cestování

Podle specializovaného vydavatelství Lonely Planet je Salcburk pro příští rok „nejlepším městem k návštěvě“, píše Volksblat. V ročence “Lonely Planets Best in Travel 2020” vede před Washingtonem DC, Káhirou, irským Galway a Beethovenovým městem Bonnem. Žebříček zemí vede Bhútán, top-regionem je Hedvábná cesta ve Střední Asii.

Teplotní rekordy v Rakousku

Silný föhn přinesl do některých regionů Rakouska teplotní rekordy, píše Volksblatt. V Leibnitzu naměřili v pondělí 27,8 stupně, ve Feldbachu 27,5, ve Štýrském Hradci 27,4, ve Fürstenfeldu 27,0 stupně. V Korutanech je novým rekordem 26,5 ze St. Andrä/Lavanttalu, v Burgenlandsku 26,5 v Kleinzickenu. Podle ústavu meteorologie a geodynamiky jsou nyní teploty v Rakousku o 10 až 15 stupňů vyšší, než by bylo typické pro toto období.

Mrtvice řádí

Mozková mrtvice je druhou nejčastější příčinou smrti v Rakousku. Za život stihne tato příhoda každého čtvrtého, každý šestý ze 24 000 zasažených zemře. Škody, které mrtvice působí ročně, jsou asi 1,1 miliardy eur – z poloviny za náklady na ošetřování, z poloviny ztráty z pracovní neschopnosti, invalidity a péče.

Zkusil vraždit na Filipínách

Devět a půl roku za úmyslné ublížení na zdraví v souběhu s pokusem vraždy dostal 30letý muž z Altdorfu (okres Landshut). Musí se také podrobit odvykací léčbě a poškozené zaplatit bolestné 7500 eur.

Muž téměř zabil v říjnu 2014 svou tehdejší filipínskou partnerku (dnes 55). Soud jí uvěřil, že tehdy po společné návštěvě baru v Angeles City na Filipínách došlo na ulici mezi ním a kolemjedoucím řidičem k hádce. Místní policie pak párek odvezla domů. Protože si podnapilý muž myslel, že ho parnerka „shodila“, chtěl se jí pomstít. Doma ji svázal, vstrčil jí do úst nějakou tabletu, bil ji, škrtil a šlapal jí na krk. Ačkoliv ho opakovaně prosila, přestal, až když se tvářila mrtvou. Hrůznou akci poslal skypem do Německa kamarádovi a ten informoval policii.

Slova obžalovaného v telefonátu po skypu, že ji zabije, aby se mu nemohla mstít, označil žalobce za úmysl usmrtit a požadoval deset let odnětí svobody za pokus vraždy. Obhájce chtěl naopak klienta zprostit a tvrdil, že svědkyně poškozená očividně lhala, ale senát uvěřil jádru její výpovědi.

Zavraždila umírajícího

53letou ženu, která loni v dubnu svému umírajícímu manželovi vyňala ve vídeňské nemocnici dýchací trubici, žaludeční sondu a centrální dializační katetr, byla v úterý senátem vídeňského zemského soudu poměrem hlasů 7:1 uznána vinnou vraždou. S přiznáním mimořádných polehčujících okolností dosud netrestané obviněné uložil tři roky odnětí svobody, z toho jeden rok nepodmíněně, informují OÖN. Neuvěřil jí, že šlo o usmrcení na vyžádání. Rozsudek není pravomocný.

Podle žalobce žena neposkytovala pomoc v umírání, ale jednala v alkoholickém opojení, šlo o absurdní vraždu. Obhájce naopak mínil, že pro jeho mandantku to byla otázka cti, jednala z lásky. 70letému partnerovi s těžce nemocným a operovaným srdcem, chronickou obstruční plicní nemocí a dvěma transplantacemi ledvin slíbila, že ho zbaví utrpení, až půjde ke konci. Když v nemocnici uložen na intenzivku a oddělení zavolalo ženě, aby se přišla rozloučit, slib vyplnila, líčil obhájce.

Znalec z oboru intenzivní medicíny uvedl, že v momentu vytažení dýchací trubice už pacient dlouho nebyl při vědomí, proces umírání běžel. Byl by zemřel i bez tohoto zásahu – v nemocnici byl udržován tišícími a spacími prostředky, jen aby rodinní příslušníci se s ním mohli rozloučit. Kdyby byly léky odebrány, byl by okamžitě zemřel, řekl znalec. A žalobce uzavřel, že mu obviněná odebrala dvě hodiny života – prý nesmyslně…