Za noční nóbl-tábor si vyhlédli třeba stromy v Düsseldorfu. Na Rýnské promenádě v Kölnu se stali turistickou atrakcí: Lidé se tu cítí jako v amazonském pralese, říká Horst Bertram, šéf místního svazu ochrany přírody. V Heidelbergu obsadilo stromy k nocování kolem jedné z největších křižovatek asi tisíc exemplářů, ve Stuttgartu hledají potravu ve vnitroměstském parku Rosenstein.

"Ve městech je ještě tepleji než v okolí," shrnuje Braun. Fenomen není omezen jen na Německo, papoušci jsou momentálně doma i v jiných středoevropských zemích a v jižní Evropě. Alexandři původem z Indie se rozšířili do jihovýchodní Asie, do Jižní Ameriky a jsou nejčastěji se vyskytujícími papoušky na celém světě, říká Bertram. Jsou prý jakýmisi novými vrabci…

"Původ německé populace leží desítky let zpátky," píše DK. Bertram mluví o "papouščí hypce" v 60. a 70. letech. Držení papoušků bylo tehdy rozšířeným hobby. Ptáci uniklí ze zajetí vytvořili základnu dnešních stavů.

Biolog Braun říká, že se papoušci moc nerozšiřují, zůstávají věrní svému místu. Neodlétají ani na zimu, nízké teploty mohou tropické ptáky posílit, a i když mnohdy s omrzlinami drápů. Nejsou invazivním druhem, který by vytlačoval domácí zvířata. Konkurují jen kavkám, datlům a holubům při hledání dutin k hnízdění ve starých stromech.

Obtěžují jen lidi. V Heidelbergu hnízdili v zateplení domova seniorů, než problém vyřešily budky. V Kölnu, kde je papoušků asi 3000, si lidé stěžovali na jejich trus a hluk, provozovateli pivní zahrádky ptáci znečisťovali markýzy. Ti se pak před uklidili 50 metrů dál na stromy před hotelem, jehož hosté se teď těší pestrým životem sousedů. Úřední pověřenec tak nemusel na papoušky vyrukovat hlukem, osvětlením a atrapami dravců… V Düsseldorfu už bylo dokonce navrhováno vyhánět andulky nasazením sokolů.

Ukrajinští školáci v Německu

Na německých školách bylo do minulého týdne registrováno 134 704 ukrajinských žáků. Za týden jich přibylo 1243. V Bavorsku jich je 24 791, v Severním Porýní-Vestfálsku 23 639, v Bádensku-Württembersku 18 052. Podle ministryně vnitra Nancy Faeserové bylo v SRN v úterý registrováno přes 850 000 uprchlíků z Ukrajiny, mnozí se už ale mezitím vrátili.

Podivná smrt husky

Po vyhrabání ostatků dvanácti tažných psů z pozemku v Dobelu vydal úřední soud v Calwu trestní příkaz 47leté držitelce smečky v rozsahu 150 denních sazeb.

"Žena, která husky vlastní řadu let, ví, že jejich držení pouze v transportních boxech není přípustné. Přesto svých 26 psů loni v červencové noci umístila do 18 přepravek ve zcela uzavřeném transportním voze. Teploty tehdy po horkém dnu ani v noci neklesly pod 17 stupňů. Dvanáct psů uhynulo. Přes více znaleckých posudků nebyla příčina jejich smrti jednoznačně objasněna. Státní zastupitelství ale vychází z toho, že to bylo udušení a přehřátí," uvedl list. Svaz německých musherů naopak tvrdí, že majitelka psy umístila do boxů předpisově, a míní, že mohli být otráveni.

Nacismus v archeologii

Archeologické pracovní společenství Východní Bavorsko, jižní Čechy a Horní Rakousy organizuje 30. setkání. Ozvlášťňuje je téma - Archeologie a terénní památky v napětí mezi dokumenty a výzkumem. 22. až 24. června usedne 50 expertů v pamětním místě koncentračního tábora Flossenbürg k výměně zkušeností na toto téma, zvou sousedi. Besedovat bude také doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., vedoucí archeologického oddělení Jihočeského muzea.

"S narůstajícím časovým odstupem je tmavá epocha národního socialismu stále častěji předmětem archeologických vykopávek," píší organizátoři. "Po roce 1945 byla místa se vztahem ke druhé světové válce nebo ke zločinům nacistického režimu, jako vedlejší tábory koncentráků, částečně vytlačena z veřejného vědomí. Nové stavební projekty je nyní vynořují ze zapomnění a vynášejí tuto relativně mladou dobu dějin do hledáčku archeologů, kteří tato místa šetří a dokumentují. Ptají se při tom, jakou cenu mají tyto nálezy jako historické prameny, a jaký význam mají pro oběti a jejich pozůstalé? - To jsou nové otázky, na které mají najít odpovědi archeologové," uvádí archeologická společnost. Zve k tiskovým rozhovorům na tato témata. Přihlásit se je možné do večera 21. června na presse@blfd.bayern.de. Na stejné adrese je možné se přihlásit i k jednotlivým přednáškám setkání.

Na snímku jsou nálezy věcí z kůže z Obersalzbergu, restaurované dílnou Bavorského památkového úřadu. 

Z nálezů.Z nálezů.Zdroj: Deník/BLfD