Svou cestu popisoval na svém blogu. V prvním vstupu po 750 kilometrech se ozval z chorvatského Malého Lošinju. Poslední připsal 24. října na téma Protiklady v Iránu.

Kalendář pivních břichů.
Od sousedů: V Rakousku přibylo vloupání. kalendář pivních břichů letí

Jel na Split, Bosnu a Černou Horu do albánských hor, do Severní Makedonie a přes Bulharsko do Istanbulu. Tam to měl ze Simbachu na Innu 1782 mil, které zdolával do 15. července. Odtud šlapal týden do Göreme (484 mil průměrem 2,7 mil/h), 1. srpna zamířil na Teherán. Tam dorazil přes Arménii 85. den cesty, 30. září. Cestu Iránem mu stěžovala do Tabrizu vedra přes 30 stupňů i povinnost nosit i na kole dlouhé nohavice. 4. září, podle poznámky v jeho cestovním deníku, musel jet vlakem 300 km kvůli zlomené brzdě bicyklu. 105. den se svezl prámem z Golden Beach do přístavu Bandar Abbas, 26. září opět prámem do Dubaje, aby se vyhnul Pákistánu. Přeletěl do Dillí a 123. den už zase šlapal, 89,2 míle do Chhaty a další den do Agry. (více na www.bavarianwadelnepal.com)

Rozepsáno do detailů

Cestu neuvěřitelně podrobně popisuje na svých stránkách. Celkem urazil 15 922 mil, v pohybu byl 955:39 hodiny. Každý den zachycuje do detailů. Třeba 134. den z Pragatinagaru do Galchci jel 78,6 mil průměrem 10,1 míle za hodinu, nastoupal 4325 stop a sjel 3525 stop, nejvyšší bod úseku byl 1424 stop vysoko a nejnižší 550 stop. Ke každé etapě autor nabízí uložení a tištění kopie trasy, stažení dat GPS, rychlostní průměr v souvislosti s výškovým profilem…

Protestovali v centru...
Od sousedů: Přilepili se na vozidlo v BMW centru

A abychom jeho cestu uzavřeli, tak ještě záznam 135. dne (24. října), z Galchhi do Káthmandú: 33,4 míle, průměr 7,7 míle za hodinu, 4025 stop stoupání, 1150 stop klesání, nejvyšší bod 4875 stop…

Odkázali obecně prospěšným miliony

Dary ze závěti v Rakousku obecně prospěšným organizacím letos poprvé přesáhnou sto milionů eur, píší OÖN. Za deset let se tyto odkazy více než zdvojnásobily. Každé deváté euro z darů letos bude pocházet ze závětí. Zemřelí odkazují obecně prospěšným většinou částky 50 000 až 100 000 eur.

Majetek jim připisují především bezdětní, často organizaci, k níž mají silný osobní vztah, třeba útulkům zvířat. Když chybí závěť a nejsou dědicové ze zákona, připadá majetek zesnulého státu - každoročně několik milionů eur.

Přilepeni pod dinosaura

V berlínském muzeu přírody se dvě aktivistky skupiny Poslední generace ve věku 34 a 42 let přilepily v neděli na podpěry skeletu dinosaura, starého 66 milionů let, napsal Donaukurier.

Protestovali v centru...
Od sousedů: Přilepili se na vozidlo v BMW centru

V prohlášení organizace sdělila: "Stejně jako tehdy dinosaurům nám hrozí změna klimatu, kterou bychom nemohli vydržet. Když nechceme být ohroženi vyhynutím, musíme nyní jednat." Uvedla identitu protestujících matek - Caris Connellová (34) a Solvig Schinkötheová (42). Policie je uvolnila a zadržela.

Zase protest…Zase protest…Zdroj: Deník/Letzte Generation

Ve Staré národní galerii zase v sále impresionistů osoba hodila potřísnila zasklený obraz Clown od Toulouse-Lautreca a sousedící potah zdi umělou krví a přilepila se vedle. Foto: Deník/Letzte Generation

Droga v koblihách

Při kontrole vlaku z Čech celníci v sobotu poblíž Schirndingu našli metamfetamin v koblize, kterou si vezl muž z Norimberka. V místě, kam je obvykle vstřikována marmeláda, byly schovány balíčky drogy. Celníky vedly k rozkrojení pečiva "celkové okolnosti".

Vysázeli 130 000 ovocných stromů

V prvním roce tzv. "bavorského ovocnářského balíčku" bylo v zemi vysazeno podle ministerstva životního prostředí přes 130 000 nových stromků, píše Donaukurier. Nyní je v Bavorsku asi šest milionů sadových stromů. Od roku 1965 jich ubylo 70 procent. Cílem je přidat do roku 2035 další milion. Zemská vláda to podpoří 600 miliony eur.

Co vzkazují vydlabané dýně?

Donaukurier vysvětluje, že zvyk vydlabávat tykve, vyřezávat v nich tváře a osvětlovat je vychází pravděpodobně z irské legendy.

Pro zlobivého podkováře jménem Jack si do hospody přišel ďábel. Jack ho poprosil o poslední pivo. Ďábel souhlasil, ale protože u sebe neměl žádné peníze, proměnil se v minci. Jack ji rychle uložil do sáčku, ve kterém měl také malý křížek. Proto se rohatý nemohl zase proměnit zpátky a Jackovi musel slíbit nechat ho rok na pokoji.

Rok rychle utekl a Jack na to skoro zapomněl, ale satan na něho 31. října čekal na kraji cesty. Jack ho požádal o poslední jablko. Když mu pro ně lezl na strom, vyřízl filuta do kůry bleskově kříž, aby pán pekel už z jabloně nemohl. Musel slíbit, že Jackovu duši nechá na pokoji navždy.

Léta utíkala, Jack zestárnul a zemřel. Protože se ale nikdy nesnažil stát se lepším, nebe ho nechtělo. Šel tedy k pekelné bráně, ale čert mu připomněl svůj starý slib a nepustil ho dál. Protože měl ale soucit, dal Jackovi kousek hořícího uhlí, které nikdy nezhasne. Ten jej vstrčil do vydlabaného tuřínu, aby mu navěky dával světlo a teplo.

Tak teď Jack bloudí za chladných nocí dodnes po světě jako zástupce všech ztracených duší. S podobnými světýlky Irové vzpomínají v chladném ročním období osud starého podkováře, uzavírá svou halloweenskou kapitolku Donaukurier…