Kliknutím zvětšíteSedlmeier, tiskař dílen města Mnichova, na cestě oslaví 54. narozeniny. Loni byl členem expedice traktorů od firmy Eicher do Indie, kde projel i himalájské pasy ve výšce až 5600 metrů, popisuje list. Teď se vydá s Georgem Preussem (46) a mechanikem zemědělských strojů Christianem Grossem (46) opačným směrem. „Sedlají“ zase Eichery – jeden čtyřválcový, vzduchem chlazený, 52 koní, jeden dvouválcový, také vzduchem chlazený, 28 koní, a tříválcový Ford Dextram, chlazený vodou, 35 koní. Všechny stroje jsou 55-60 let staré.
„Kvůli maximálním rychlostem asi 38 km/h jsou pro ně samozřejmě dálnice tabu,“ rozepisuje se deník. O to složitější byl výběr trasy po vedlejších cestách. Vezou s sebou všechny osobní potřeby a některé opravárenské nářadí, jídlo a nápoje si budou pořizovat cestou. Táhnou také dva karavany, čímž uspoří za hotely a budou prý flexibilnější. „Levné to ale stejně nebude, protože traktory spotřebují denně nádrž nafty a trajekty jsou drahé,“ uvádí Volksblatt. Počítají, že pojedou v konvoni, denně kolem 300 kilometrů, tedy asi deset hodin. „Jedeme samozřejmě v kožených kalhotách a s bavorskou vlajkou,“ zdůrazňuje Sedlmeier.
Zamíří na Traunstein, Kifstein, přes Brenner a Bolzano do janovského přístavu. Odtud pojedou trajektem do Barcelony, pak 1200 kilometrů Španělskem po pobřeží do Valencie, Sevilly a Cadizu. Tam se nalodí na další trajekt ke 45hodinové cestě do Las Palmas. Po 70 kilometrech po ostrově chtějí 25. června dorazit na Playa del Inglés, Pláž Angličanů. 30. června se znovu nalodí k cestě zpátky. V Prienbachu chtějí být 15. července.
Na snímku jsou zleva Peter Sedlmeier, Christian Gross a Georg Preuss.
Čtyřdenní režim na hotelu
Management hotelu Aviva (okr. Rohrbach) zavedl čtyřdenní pracovní týden při 40hodinovém penzu a při zachování plné mzdy. Pak má osazenstvo tři dny volno. Kdo ze skoro 50 zaměstnanců bude chtít, od 1. června bude mít možnost, píší OÖN. Vedení podniku tak rozhodlo na přání personálu volajícího po větší pružnosti. Od začátku měsíce platí nové model pro všechny zaměstnance recepce, správy, techniků a pracovníků marketingu. Kromě jiného méně cest do zaměstnání a zpět lidem šetří náklady.
Mrtvé dítě za 2-3 týdny
Kolem 123 500 dětí v Rakousku má za rok nehodu, každé čtyři minuty jedno, každé dva až tři týdny jedno umírá, napsal Volksblatt. Upozornilo na to Kuratorium pro bezpečnost v dopravě v pátek u příležitosti Dne bezpečnosti dětí. V letních měsících stoupá riziko při koupání: lod roku 2007 do 2017 utonulo více než 40 osob mladších patnácti let, loni tři. Podle vídeňské školské rady neumí zhruba polovina třeťáků plavat, roku 1989 to byla jen čtvrtina. Dvě třetiny utonulých dětí byly mladší pěti let. List dodává, že k jejich utopení stačí deset centimetrů hluboká voda, a že děti tonou tiše…
V Německu se stane ročně asi pět milionů nehod dětí s následky, z toho 80 procent v domácnosti.
Svátek otců
V Rakousku je 10. června Den otců. "Nepřikládá se mu taková váha jako Dnu matek, ale na 60 procent mužů může k tomuto svátku očekávat nějaký dárek," uvádí Volksblatt. Podle průzkumu agentury market.com obdarovává 39 % žen vlastní otce, 21 % partnera, a něco pro taťku má také každý třetí muž. V četnosti vedou sladkosti, ale deset procent nadílek už představují poukázky. Následují fotografie a víno, pak kořalky a pivo (7 %).
Teplá jídla od charity
Nedávno dokončili Přátelé charity Horní Rakousy projekt jezdecké terapie postižených dětí ve středisku St. Isidor díky sbírkám, které vynesly 76 000 eur, a nyní připravují pomoc při stravování školních dětí ve východní Evropě, napsal Volksblatt. "Nejméně 48 000 eur je třeba k tomu, aby 800 dětí nejchudších rodin v Rumunsku, Rusku, Srbsku a Bělorusku dostávalo tři měsíce jednou denně teplé jídlo ve škole nebo na faře," uvádí list. Rozpočet počítá se 20 eury měsíčně na dítě.
„Záhada“ - smolné kameny
V Mühlviertlu, například při trase Janovy poutní cesty kolem St. Leonhardu, narážejí pocestní na četné podivné velké kameny, do jejichž hladkého povrchu jsou vysekány jakoby struktury listů. Co to je, čemu to sloužilo, to pro linecké OÖN zjišťoval reportér Manfred Wolf, a měl štěstí - „dopadl při činu“ muže sedícího u jednoho z takových kamenů, na němž stál miniaturní „milíř“ a z něj se kouřilo. Byl to Fritz Frühwirt ze St. Leonhardu.
Řekl, že „pálí smolný olej“. Pro Deník to „dopovídá“ nejjednodušeji Wikipedie: „Tyto kameny byly původně plotny, na nichž se získával smolný olej.z borovicových větví s vysokým obsahem pryskyřice. Milíř z nich byl pečlivě zakryt smrkovými větvičkami a utěsněn drny a zeminou. Dřevěná hranice neshořela kvůli nedostatku kyslíku, nýbrž pomalu vydoutnala. Horkem se pryskyřice měnila na smolný olej. Jeho kapky stékaly kanálkem ke konci kamene, kde byla přistavena sběrná nádoba…“
Kolegův „demonstrátor“ Fritz ke svému produktu dodává, že je léčivý. Vysvětluje, že dříve lidé neměli k dispozici žádné lékaře, tak si holt museli pomoci sami. Když ho, nebo jeho vola, v zemědělství velice důležitého pomocníka, někde něco „skříplo“, namazal to právě smolným olejem.
Podel Fritze trvalo až týden, než se ze smolného dřeva vydestiloval smolný olej. A byla to prý čistě chlapská práce… „Sám pálí na malém kameni – nepotřebuje prý oleje tolik, a když, tak si prý může vypálit nový,“ píší OÖN. Dělá to prý hlavně kolem slunovratu, ale ne z mystických důvodů, nýbrž protože tehdy jsou kameny dostatečně teplé. Pokud by byly příliš chladné, smůla by ve vysekaných drážkách tuhla a nestékala k odkapávání. Pak by se prý „to léčivé“ spálilo, protože v milíři je až 800 stupňů. Kámen musí být teplý alespoň 20 stupňů, a proto jsou směrovány ke slunci. Důležité je také, jak je milíř postaven. Třísky musejí být naštípány a naskládány velice natěsno, protože čím méně vzduchu je mezi nimi, tím lépe milíř funguje. Zakrývá se větvičkami smrků, které brání tomu, aby z drnů naskládaných na milíř propadávala do smůly zem. Posouváním drnů se také reguluje přívod vzduchu do „topeniště“…
K pálení Fritz vybírá cíleně borovice nebo modřín, protože na rozdíl od jiných stromů nevylučují smůlu z poškozených míst, ale chrání s ní „rány“ zevnitř. Právě tato místa „palič“ Fritz vybírá k výrobě oleje.
Z drážek v kameni začíná nejprve kapat voda, kterou Fritz nevylévá, protože prý dělá olej trvanlivějším. Následuje už smolný olej pro lidi, po něm tmavší pro zvířata. Nakonec vytéká „řemenná smůla“, správně lepivá, s přidáním mastku mazací. Dříve prý smolný olej pomáhal proti prasečímu moru – natírala se jím prkna v chlévě, a při slintavce se zvířatům nechávala žvýkat sláma namočená v tomto oleji…
Fritz pálí smolný olej už dobře padesát let a je optimistou i do budoucna – jednak proto, že toto pálení je nemateriálním kulturním dědictvím UNESCO, jednak proto, že se o ně zajímá řada mladých lidí. Jeho sousedé ze smolného oleje dokonce pálí kořalku…
Při sčítání z roku 1939 bylo v Mühlviertlu a na Českokrumlovsku registrováno 128 „smolných kamenů“, z toho 93 v okrese Freistadt, dodávají OÖN.
Na snímku štípou Mario Theuerböck vlevo a Karl Kern dřevo na milíř.
Mraky na doma
Komu by se stýskalo po pořádném nečase, může si koupit knížku Bastiana Wernera „Lovec bouří“. Jeho „vyznáním“ jsou fenomeny počasí a meteorologie. Cestuje za nimi po celém Německu a fotografuje je – také v Bavorsku, v Alpách, na venkově, podél Dunaje. Tento obrázek „low precipitation supercelly“ pořídil v Pasově. Fotokniha stojí 39,99 eura.
Superjeřáb v akci
Těžký jeřáb „propíchl“ nákladní automobil ve čtvrtek na B12 u Eringu (okr. Rottal-Inn) krátce před nájezdem na A94. „Zraněn nebyl nikdo, škody jsou ale enormní, podle prvních odhadů téměř za 900 000 eur,“ napsala PNP. Rozšiřuje, že autojeřáb s přípustnou vahou 60 tun řízený 21letým Rakušanem přijížděl od Simbachu a chtěl odbočit z A94 doleva na Malching. Proto se zařadil do levého odbočovacího pruhu. Za ním jedoucí 29letý Čech s návěsem se pokusil odbočující jeřáb předjet ve vysoké rychlosti vpravo, ale tečoval výložník jeřábu. Ten se vytrhl ze zakotvení a pronikl oběma hliníkovými bočními stěnami kolemjedoucího auta, naštěstí až za kabinou řidiče. Výložník pak zablokoval jízdní dráhu ve směru Simbach. „K vyprošťování obou těžce poškozených kolosů byly povolány dva jeřáby, provoz na spolkové silnici byl masivně omezen po čtyři hodiny, po které v úmorném vedru řídili dopravu hasiči z Malchingu. Škoda na jeřábu je asi 800 000 eur, na návěsu kolem 80 000,“ dodává PNP ze zprávy policie.
12
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
