„Vztah mezi Rakouskem a Českem nebyl nikdy tak dobrý jako dnes," cituje linecký list jeho slova. Kohout očekával, že po otevření hranic zaujme Rakousko významné postavení v jeho vlasti a také v Maďarsku, „ protože také mnoho Čechů tehdy vidělo v Rakousku jako zakladateli monarchie pořád ještě ,babičku´ své země". Z jeho pohledu se to ale bohužel nestalo kvůli problémům jako Temelín nebo Benešovy dekrety. „To je škoda, protože nás minulost stále ještě spojuje víc, než si myslíme," říká.

Včera Pavel Kohout četl v lineckém casinu ze své jednoaktovky „Válka ve třetím patře", v níž zpracovává vlastní zkušenosti se studenou válkou a socialistickým režimem. „Jeho pravděpodobně nejdůležitější hru, cirkusovou satiru August, August, August, budou od čtvrtka uvádět v zámku Traun," uvádějí OÖN.

Kam s utečenci?

V Rakousku stoupá napětí kolem rozmisťování azylantů. Starosta Traiskirchenu Andreas Babler přilil oleje do ohně, když upozornil, že přes dohodu z roku 2012, že do zdejšího utečeneckého tábora přijde maximálně 480 běženců, jich tam je kolem 1300. Označil za porušení smlouvy, že jednotlivé spolkové země nedodržují jim stanovené kvóty pro ubytování uprchlíků (Deník informoval).

Ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová nyní zvýšila na země tlak. Pokud určené počty nezajistí, ministerstvo najde azylantům ubytování v příslušných zemích samo – v privátních objektech, ale třeba také v prázdných kasárnách apod.

Týká se to i Horních Rakous, kde je nyní umístěno 3413 běženců, o 173 méně, než stanovila předloňská dohoda, a radní Gertraud Jahnová, která má záležitost na starost, považuje za nemožné dluh dorovnat do konce července, jak ultimátum ministryně stanovuje. Přitom jen letos má země zajistit 230 dodatečných lůžek. Zmiňovaná prázdná kasárna nemá, linecký Ebelsberg by měl být vyklizen až v příštím roce, a sehnat privátní objekty je stále těžší i proto, že nájmy stoupají a náhrady, které zemím proplácí stát, byly za posledních deset let jen jednou zvýšeny…

Zemědělský „Boeing"

Včera jsme informovali o záhadném nálezu kola Boeingu 747 v lese u Steyreggu. Linecké OÖN nově uvedly, že pneumatika s diskem pochází ze zemědělského vyklápěče! „Před lety našel podnikatel v Geinbergu mezeru na trhu a importoval z Itálie staré vyřazené letecké pneumatiky, aby je montoval na své návěsy," píše list.

Doris Morawetzová, dcera tohoto dovozce, který svůj podnik zavřel v roce 2004, v rakouské televizi uvedla, že otec stavěl zemědělské stroje, mezi nimi těžké vyklápěče. Byl jedním z pionýrů této techniky, když začal dovážet kola letadel ze severní Itálie. „To byla v té době soutěžní výhoda, protože měla nadměrnou nosnost. Byla montována na největší vyklápěče. Šlo o zcela nová kola letadel," říká Morawetzová.

Ozval se také zemědělec z Innviertlu s tím, že taková kola má také, dodává list.

Zahradnická výstava je v plném proudu.Poločas na výstavě

V úterý večer dospěla v 82. dnu trvání do poločasu zemská zahradnická výstava v Deggendorfu. „Předpokládaný cíl 700 000 návštěvníků by mohl být výrazně překonán – podle odhadu až na 750 000," píše PNP. Deggendorfský starosta Christian Moser přivítal 350 000. návštěvnici už minulý pátek a od té doby prošlo branami výstaviště dalších 20 000 lidí.

Přitom organizátoři neměli vždy štěstí na počasí – ředitelka Waltraud Tannerbauerová napočítala od zahájení 25. dubna 45 slunečných dnů, ale také 37 deštivých, včetně Dne matek, Dne otců a velká neděle dechovek v začátku června. Letnicový víkend s festivalem lidové hudby byl zase příliš horký…  Největší návštěva přišla v neděli 25. května – 14 000 lidí. Jeden den sem přijelo 112 autobusů.

Mýto budí odpor

Hornorakouská vláda v pondělí rozhodla, že nepřinesou-li probíhající rozhovory s německou vládou v otázce mýta v osobní dopravě pro cizince úspěch, Horní Rakousy se připojí k žalobě ostatních států na SRN.  Hejtman Josef Pühringer to napsal ministru dopravy SRN Alexanderu  Dobrindtovi a bavorskému premiérovi Horstu Seehoferovi.  „V Evropě Německo sousedí s nejvíce zeměmi. Tyto státy a regiony jsou nejen sousedy, ale i evropskými partnery SRN. Nyní představená koncepce infrastrukurálního odvodu pro vozidla do 3,5 tuny, která užívají veřejné silniční sítě v Německu, nás jako sousedy a partnery diskriminuje," stojí v dopise.

Podle Pühringera je mýto dodatečnou zátěží pro občany Rakouska, kteří by chtěli v Německu pracovat, ale i pro firmy, které by tam měly zakázky. „Rozumím jejich nevoli. Horní Rakousy nebudou proto těmto plánům nečinně přihlížet. Také proto, že odporují dlouholetým snahám o odstranění hranic v Evropě a zavádějí na německých silnicích dvě třídy společnosti účastníků dopravy," uvedl.

Pasovskému deníku PNP dodal, že věří v dobré řešení problému. „Sázíme na jednání a rozhovory teprve začínají," řekl. Podle něho je nepředstavitelné, že by taková rozhodnutí mohla být přijata pod společnou evropskou střechou. To by automaticky vedlo k tomu, že dotčené země zavedou stejná opatření.

List poznamenal, že v Rakousku sílí hlasy požadující na oplátku zavedení mýta pro cizince i v této zemi. „Proč bychom my Rakušané neměli zhodnotit naši centrální polohu v Evropě?" říká například Gerhard Deimek, mluvčí strany Svobodných pro dopravu. Ministryně dopravy Buresová takové opatření ale odmítá jako „odplácení faulem".

PNP dále k věci citují rakouského experta na ústavní právo Theo Öhlingera, podle něhož diskriminace cizinců mýtem není tak jednoznačná. „Každý stát může mýto zavést a každý může snížit svou automobilní daň. V tomto případě je ovšem kritické, že se tak děje současně…"