Kam s nimi?

Na otázku, co se stane, když Romové v létě znovu přijedou, říká, že na rozumné řešení je málo času. „Situace bude složitější, protože zákaz je tlačí do ilegality. Kempují nadivoko a to vyvolává zlobné ohlasy v tisku, které škodí všem. I představitelé města připouštějí, že zdaleka ne všechny romské skupiny dělají problémy.  Také mnozí Rakušané se v hotelích na dovolené přece nechovají bezproblémově…," uvádí.

List jí připomněl, že na podzim napadli mladiství v Bischofshofenu konvoj romských karavanů a musela zasahovat policie. Může se to stát i ve Welsu? ptá se deník. Seviková na to říká: „To nevím, čím víc je nenávist rozdmýchávána, tím rychleji se něco může stát. V hospodářsky nelehké situaci není těžké proti Romům hecovat. Jezdí velkými soupravami,  to snadno vyvolá nenávistnou náladu…" K původu tohoto majetku vysvětluje: „Ti lidé jsou obchodníky, podnikají. Jejich karavany jsou pečlivě udržované, co nejméně opotřebovávané,  nevaří se v nich, ale v předstanech, a po roce, po dvou je prodávají."

Ketani usiluje o zřízení regulérního tábořiště pro své lidi ve Welsu. Seviková přibližuje, že by mělo mít elektrickou a vodovodní přípojku s podružnými měřeními spotřeby, sanitární zařízení, výhodou by byly pračky. Na poznámku, že takové kempy jsou kočujícím k dispozici v Linci a v Braunau, poznamenává, že obě tato tábořiště jsou kompletně vytížená. Ne každá skupina si pobyt rezervuje, a tak už teď dochází k problémům s místem.

List jí připomíná, že se občané města zlobí na Romy kvůli konání potřeby v parku, přestože jsou v místě toalety. Seviková uvádí, že tomu hněvu rozumí, ale má pocit, že mnozí na to přímo čekají. Třeba po rockovém koncertu by se prý nad takovými stopami nejspíš řeklo: Byla to bezvadná slavnost…

Situaci ve Welsu podle ní ztěžuje právě rozhodnutí rady o zákazu kempování na výstavišti. „Wels není jiný než ostatní města, kam skupiny zajíždějí.. Romové sem jezdí, protože to tu znají, cítí se tu dobře a většinou to tady dobře fungovalo. Možná že výstaviště není tím úplně správným areálem. Je ale třeba mít alternativy, než se jedno místo zavře.  Rozhodnutí o zákazu je politika vymisťování, která nikomu nepomáhá – ani Romům, ani městu. A nemám bohužel ani e-mailové adresy, abych všem skupinám po celé Evropě mohla napsat, že ve Welsu je teď zákaz táboření," říká.

Na snímku jsou zleva Nicole Seviková, zemská radní Gertraud Jahnová, Sevikové matka  Gitta Martlová a předseda spolku Ketani Renaldo Horvarth.

Dvakrát ročně do kina?

Průměrný Bavor nebyl za loňský rok ani dvakrát v kině. Počet návštěv na obyvatele byl 1,83, a tím lehce nad spolkovým průměrem 1,61. Kina v Bavorsku navštívilo celkem 23 milionů diváků, obrat přesáhl 180 milionů eur. Oproti loňsku stoupla průměrná cena vstupenky ze 7,51 na 7,89 eura. V celoněmeckém průměru byla za 7,65 eura. Na jedno místo v německém kině připadá 104 obyvatel, „obsednost" (vytíženost) jednoho křesla byla 172 diváků za rok.

Drahé parkování

Norimberská policie oznámila ke správnímu řízení 37letou řidičku, která ve čtvrtek postavila na parkovišti zdejšího letiště své auto na místo vyhrazené invalidům. Za sklo umístila průkaz své tělesně postižené dcery. Jak se ale ukázalo, ta vůbec tehdy necestovala, řidička pouze přijela vyzvednout manžela. „Naposledy poslal úřední soud za stejný delikt na letištním parkovišti řidičce trestní příkaz na 1000 eur," dodala policie.

Žihadlo jako pracovní úraz

Zaměstnanec bavorské malířské firmy sestavoval v areálu podniku lešení, dostal žihadlo od vosy a zemřel na anafylaktický šok. Jeho dcera zažalovala o sirotčí rentu. Soud prvního stupně se ztotožnil s názorem pojišťovny, že u žihadla nejde o úraz. Odvolací instance ale měla jiný názor a rentu žalobkyni přiznala. Nyní rozsudek potvrdil nejvyšší soud. „Vosí žihadlo je časově ohraničenou událostí, která vede k poškození zdraví a naplňuje tak pojmový znak nehody," řekl. „Jejímu uznání za pracovní úraz nebrání, že k bodnutí hmyzem může dojít kdykoliv a kdekoliv. Uznání nároku z pojištění nebrání ani to, že poškozený trpěl alergií na žihadla."

Doplatila na kandidaturu?

V Dolním Bavorsku se mluví o rozhodnutí Raiffeisenbanky přeložit pokladní z příhraniční filiálky v Haidmühle Margot Fenzlové do centrály v Neureichenau. Někteří míní, že se tak stalo kvůli její kandidatuře na post starostky v obci. Předseda představenstva „raifky" Erich Mertl na dotaz PNP odmítl, že by šlo o „sankční" opatření, prý naopak. „Chceme banku vyloučit z volebního boje. Paní Fenzlová by byla u přepážky automaticky konfrontována s příznivci a odpůrci. Přeložení je pro ni ochranou, aby se o ní v budoucnu neříkalo, že svého postavení využila. Naše rozhodnutí nemá nic společného s její osobou, není žádným potrestáním."  Pro PNP se kandidátka nechtěla vyjádřit a poprosila o porozumění pro to, že se nebude veřejně vyjadřovat k otázkám jejího služebního poměru.