Ve čtvrtek 17. května byla převezena do Vídně, odkud má přímo odletět do Číny. „Tělo pandy bylo po její smrti hluboce zmrazeno a převezeno do Tyrolska,“ rozepisuje list a cituje ředitele muzeí Wolfganga Meighörnera: „Pro nás bylo velkou ctí, že schönbrunnská zoo pověřila preparací naše pracoviště. Naši experti odvedli vynikající práci.“ Preparátor Peter Morass řekl, že se mu splnil velký sen. „Doufám velice, že jsem v díle uchoval i typickou přátelskost Long Hua.“ Volksblatt popisuje, že Morass kůži medvídka vyčinil a vytáhl ji přes umělý trup z polyuretanové pěny. Protože žádná vlastní forma pro pandí těla není, přemodelovali tu, kterou užívají pro medvědy černé. Postoj zformovali do typické pózy sezení, jak ji znají i návštěvníci zoo. Kosti byly zbaveny masa a tkání, vyběleny a rozčleněny, ale nebyly sesazeny do kostry. Do Číny poputují s preparátem samostatně.

Medvídek Long Hui se narodil 26. září 2000 ve stanici pand Wolong. S partnerkou Yang Yang přesídlili 14. března 2003 jako zápůjčka ČLR do zoo v Schönbrunnu. Vytvořili jediný párek, který v evropské zoo přirozeně nakryl.

Ukrajinci na zkušené

Natáčeli chov prasat.Zdroj: Deník/repro

Zemědělce Aloise a Anitu Gstöttenmayrovy v Leopoldschlagu (okr. Freistadt) navštívil televizní tým z Ukrajiny, aby si udělal obrázek o chovu prasat v Mühlviertlu, napsal linecký Volksblatt. Zájem vyvolal před více než deseti lety zemědělec ze St. Florianu, který na Ukrajině vybudoval chov, aby využil tamních snadno získatelných, rozsáhlých a úrodných ploch. Zatím co domácí chovatelé z důvodu nižší kvality trvale bojovali s nízkými cenami, jemu obchody běžely dobře. Ukrajinci se proto zajímali o „tajemství“ jeho úspěchu. Řekl jim, že chovné prasnice a kanci pocházejí z provozu Gstöttenmayrových, a televize se tam jela podívat.

Paní Anita je přesvědčila, že celý jejich stav je naprosto zdravý, a to „odjakživa“, bez trvalého nasazení antibiotik – dodržují jen očkování předepsané rakouským veterinárním dohledem. „Tým byl překvapen, že celou práci na dvoře zvládají jen dva lidé. Paní Anita k tomu řekla, že na Ukrajině by bylo nepředstavitelné, že šéf provozu sám myje vysokotlakým čističem kotce, že jeho žena pracuje ve stáji a vyřizuje papíry,“ popisuje list.

Ke statku Gstöttenmayrových uvádí, že drží kolem 90 prasnic, obhospodařuje 45 hektarů polí, sedm hektarů luk a třináct hektarů lesa. „Pro srovnání, na Ukrajině má průměrný provoz chovu mezi 1500 a 2000 prasnicemi a zhruba 2000 hektarů polí. Paní Gstöttenmayrová pak uzavírá, že čistota ve stáji a zacházení se zvířaty se zdají nemít tam tak vysokou důležitost jako v Rakousku,“ končí Volksblatt.

Kolony skoro nekonečné

Zácpy na bavorských dálnicích jsou stále delší. Loni jich bylo téměř 9000, které celkově trvaly 16 000 hodin, tedy skoro 667 dnů, píše PNP. Jejich délku ministerstvo dopravy odhaduje na 78 000 kilometrů. Na „protizácpová“ opatření prý vláda v letech 2013-17 vydala dvě miliardy eur.

V nadcházejícím týdnu čekají automobilisty opět dlouhé fronty a značné komplikace především na Inntalské dálnici ve směru na jih. Od úterý do čtvrtka budou Rakušané odbavovat po páté hodině, kdy končí noční zákaz provozu, nákladní automobily opět „blokově“. Pasovský list popisuje, že v Kufsteinu-sever budou rakouské zásahové jednotky počítat kamiony mířící na jih a po dosažení kapacity 250 až 300 vozidel za hodinu průjezd zpomalí, nebo úplně zastaví. Dopad pocítí v Bavorsku, možná i na dálnici Mnichov-Salcburk (BAB A8). Aktuální informace jsou na www.bayerninfo.de.

Na zvýšený provoz o letnicích se připravuje i rakouská policie. Bude víc než jindy sledovat hlavní dopravní a tranzitní trasy, místa častých nehod a oblíbené výletní cíle, přičemž se zaměří na rasery, dränglery a řidiče pod vlivem alkoholu a drog, píší OÖN. Ministerstvo vnitra uvedlo, že nasadí všechny síly, které má k dispozici. Vyjede 1500 zásahových vozidel, 350 policistů na motocyklech, sto civilních aut s videokamerami. Pracovat bude 256 radarů, z toho 47 schopných zachytit podobu řidiče, osm stacionárních a sedm mobilních kontrolních zařízení, 1247 přístrojů měřících rychlost laserem, jedenáct systémů kontroly odstupu vozidel, 75 kontrolních stanic mopedů, 40 infračervených „hlídačů“ dodržování signálů semaforů atd. Policie bude mít k ruce 1385 alkomatů a 1429 přístrojů k předběžnému zjišťování alkoholu v dechu.

Loni o letnicích bylo řešeno 69 015 řidičů motorových vozidel pro nepřiměřenou rychlost, 391 pro opilství za volantem atd. Při 484 dopravních nehodách zemřelo šest lidí a 547 osob bylo zraněno.

„Legalizují“ konopí

Riedský pokus s konopím.Zdroj: Deník/repro PNP

Pasovská PNP zaznamenala, že v rakouském Riedu otevřeli ve vnitřním městě „Green Coffee Shop", ve kterém je možné legálně kouřit konopí. „V hornorakouském maloměstě tak zavanul duch Amsterdamu,“ uvádí list.

Zařízení, první v Horních Rakousích a čtvrté v celém Rakousku po Štýrském Hradci a Vídni, otevřeli před několika týdny Helmut Wiedmann (44, na snímku s manželkou), Lukas Untermaierhofer (24) a Daniel Brunnauer (30). Předtím prodávali ve svém tzv. Head & Grow Shopu "Green Palace" v St. Martinu kuřácké potřeby, příslušenství a sazeničky konopí. „To také zcela legálně, protože podle zákona je v Rakousku obchodování s konopím povoleno, pokud nabízené druhy pocházejí z katalogu certifikovaného EU a jejich hodnota THC, tedy omamném látky Tetrahydrocannabinol, leží do 0,3 procenta. Ilegální ,trávy´ mají většinou hodnotu THC 20 procent a víc,“ píše deník.

Helmut Wiedmann tvrdí, že prodávají jen druhy, které mají velmi vysokou hodnotu Cannabidiolu (CBD) a povolený limit THC, a vysvětluje, že THC má psychodelický účinek a „stoupá do hlavy“, zatímco CBD prý působí jen na tělo – uvolňuje, redukuje stres a mírní bolest…

„Ulovil“ i dělovou kouli

Má dělovou kouli…Zdroj: Deník/repro

Také v Bavorsku jsou lidé, kteří chodí po polích a lukách a krouží nad povrchem země polokroužky s detektory kovů, „i když nikdo takto nezbohatne a známým se stane málokdo,“ komentuje PNP. „Co je žene? Blbnou? Vášnivě sbírají? Projevují podnikatelského ducha?“ ptá se a odpověď hledá u Wolfganga Stuchlika, jednoho z těch, kteří takto cíleně pátrají po starých předmětech v půdě. Dozvídá se, že pojem hledač pokladů se mu nelíbí, vidí se spíš jako „vlastivědec“, který s každým nálezem zmnožuje své poznání. Tento chirurg a specialista na pracovní lékařství schraňuje v několika vitrinách kořist ze třiceti let „lovení“. Je mezi ní nespočet mincí, jedna medaile z pěveckých slavností kolem roku 1900, pečeticí prsteny, přívěšky, měděná sekyrka z mladší doby kamenné – a dělová koule, tři kilogramy těžká, pozůstatek bitvy u Aidenbachu 8. ledna 1706…

Kdo už by neměl radost z takové sbírky?!

České děti v bavorské rodině

V hostitelské rodině.Zdroj: Deník/repro PNP

Alexander (45) a Gertraud (41) Herzigovi z Fürstenzellu (okr. Pasov) se před pěti lety rozhodli přijmout v rámci programu Euregia jednoho českého školáka k pobytu. „Člověk pak najednou vidí naši kulturu zcela jinak,“ říká pan Alexander, a jeho manželka rozvádí, že rodina začne trávit mnohem víc času pohromadě, třeba při výletech. Jejich dcera Franziska (15) pak o Danielu Palátovi (17), jejich nynějším hostu z Klatov, říká: Pomáhá mi s domácími úkoly z angličtiny…

Daniel se na klatovském gymnáziu učil čtyři roky němčinu, než se rozhodl strávit rok v Německu, píše PNP. Navštěvuje desátou třídu gymnázia ve Fürstenzellu a výuka se mu líbí. „Ne látka, ale to, jak se učí, je docela jiné. Že se tady neučí tolik věcí na zapamatování, ale že se klade důraz na samostatné myšlení a diskusi s učiteli, to je ,cool´,“ říká. K tomu má dvě hodiny intenzivní výuky němčiny týdně od učitelky v důchodu. Zároveň dělá jedenáctou třídu v Čechách – o prázdninách jede domů a dohání zkoušky.

K projektu pasovský list uvádí, že čeští žáci mezi 16 a 18 lety mohou strávit jeden školní rok v Německu. Po osm a půl měsíce, od září do konce května, jsou ubytováni u německých hostitelských rodin nebo na internátě. Od roku 1991 se výměnného programu zúčastnilo 484 českých žáků. „Také bavorští školáci mohou navštěvovat česká gymnázia, ale stráví v sousední zemi většinou jen jeden až tři týdny,“ pokračuje list. Také pro příští školní rok 2018/19 hledá Euregio německé hostitelské rodiny. Mohou se obrátit na Veroniku Tůmovou (v.tumova@euregio-bayern.de).

Na snímku jsou uprostřed Daniel, od kraje zprava Alexander, Gertraud, Franziska, Vitalij a Tonias.