Obsluha apotéky mu nalila vodu a vyrozuměla ornitologa. Ten vyhladovělého a žíznivého čápa nasytil a dopravil ho do zoologické zahrady v Norimberku, píše PNP. Mláděti chybí na pravém křídle několik brk nezbytných k létání – protože byl zřejmě kvůli vlhkému počasí dlouhodobě podchlazený, péra se mu přirozeně neobnovovala. Proto se dlouho toulal po ulicích. „Takových případů jsme měli v tomto roce už tucty," řekl expert Michael Zimmermann. Podle něho brka ale nejpozději po roce dorostou.

Dráty pro všechny případy

Pasovský deník PNP informoval o tom, že Rakousko ukončilo přípravy k instalování až 30 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Maďarskem pro případ dalšího vyhrocení situace s běženci. Jak řekl mluvčí policejního ředitelství v Eisenstadtu, se stovkami vlastníků nemovitostí už jsou podepsány příslušné smlouvy. Pokud by měl příliv azylantů zesílit, mohl by být plot postaven v krátkém čase – je připraven, řekl mluvčí. Asi čtyři metry široký pás zatím slouží pro pohyb hlídek policie a armády. Společná hranice zemí je dlouhá asi 300 kilometrů, ale podle mluvčího zbývající úseky jsou vzhledem k povaze terénu pro běžence neatraktivní.

Aktuálně přechází do Rakouska z Maďarska denně odhadem 20 až 30 uprchlíků. Rakouská vláda striktně trvá na maximu 37 500 azylantů v tomto roce. Podle OÖN je také Maďarsko připraveno při zostření situace uzavřít hranici se Srbskem. Už loni tam natáhlo 175 kilometrů ostnatého drátu, aby zablokovalo příliv běženců.

Situaci chtějí šéfové vlád Rakouska a Maďarska probrat 26. července v Budapešti. Na jedné straně Rakousko nabízí pomoci svými policisty při zajišťování maďarsko-srbské hranice, na druhé straně doufá, že Budapešť vezme v duchu dublinské dohody zpátky více tisíc běženců, kteří přes Maďarsko přešli do Rakouska.

Názorně, jak v Evropě.Zdroj: Deník/reproNázorně pro běžence

Rakouské ministerstvo vnitra rozhodlo převzít pro celou zemi piktogramy vytvořené v Salcburku pro plovárny. Mají učit uprchlíky správnému chování v těchto zařízeních. Ukazují například, že není dovoleno soustředěné „civění" na ženy v bikinách nebo jejich fotografování, že je nutno k plavání bezpodmínečně si natáhnout plavky a na odpočinkových loučkách udržovat přiměřený odstup od sousedů, popisují OÖN.

Podle solnohradského hlavního inspektora policie Roberta Meikla jim piktogramy poskytly při přednáškách uprchlíkům o správném chování svou jednoduchostí a jasností velmi dobrou službu.

Mají občanskou „gardu"

U sousedů mají občanskou stráž.Zdroj: Deník/repro PNPPolicii ve Waldkirchenu posílila bezpečnostní stráž tvořená pěti občany. Už také začali hlídkovat v ulicích. „Honit nebezpečné zločince ale tito dobrovolníci nemají, nejde o žádnou pomocnou policii, těžiště jejich práce je jinde," popisuje PNP. Mají bránit narušování pořádku nebo poškozování cizí věci a podezřelé nebo kriminální jednání neprodleně oznamovat policii.

Stráž je organizačně včleněna do policejních stanic ve Freyungu a ve Waldkirchenu. O službu v ní se mohou ucházet muži a ženy starší 18 a mladší 60 let s ukončeným školním a profesním vzděláním. Odborně proškoleni budou ve 40 hodinách. Vedle teorie se při praktických cvičeních naučí správnému chování při nasazeních. K dispozici do služby mají být v průměru 15 hodin v měsíci. Osobní náklady jim má hradit malý paušál.

Mizí mladí uprchlíci

Podle čerstvých čísel mizí asi polovina nezletilých běženců bez doprovodu dospělých, které převzalo do opatrování město Pasov. V červnu bylo ve městě zadrženo 142 takových mladistvých. 118 bylo předběžně vzato do opatrování, zbývající město odmítlo, protože podle jeho zjištění šlo o dospělé. Co se s nimi stalo dál, popisuje PNP: 41 je ještě ve fázi šetření identity, 40 bylo přerozděleno po celém Německu, 60 jich je nyní označeno za zmizelé – bez ohlášení se někam vydali. „Moc k tomu nepotřebovali, mladiství nejsou ubytováni v uzavřených zařízeních," píše PNP.

Dost drahá školka

Bavorský správní soud už dal najevo, jak rozhodne spor, v němž rodiče, zubařka a její manžel, po přestěhování do Mnichova nedostali místo v městské školce pro synka a zajistili mu sami drahé privátní zařízení za 1380 eur měsíčně (děti jsou tu vychovávány dvojjazyčně, v němčině a v angličtině, učí se dětské józe a mají taneční kurzy). Od města Mnichova chtějí uhradit část nákladů – skoro tisícovku, protože městská školka stojí maximálně 400 eur, píše PNP.

Předseda senátu v Ansbachu, který věc rozhoduje, už vyjádřil, že město musí tyto náklady na luxusní školku převzít za tři měsíce, protože jeho nositelé péče o mládež svou povinnost „zaspali" – rodiče požádali o umístění synka k 1. dubnu 2014, ale město mu místo nerezervovalo. Na pochybení nic nemění ani to, že Mnichov pak nabídl rodině šest míst u různých tzv. denních matek, ale ty podle soudu neodpovídaly nároku dítěte na místo ve školce, protože poskytovaly opatrování po příliš krátkou dobu a byly příliš vzdálené, 30 minut jízdy metrem. To by sice vyhovělo dosavadnímu pozitivnímu právnímu hodnocení, ale podle bavorského soudu je třeba se vcítit do pozice matky, která ráno potřebuje hodinu na dopravu dítěte do takového zařízení a večer další hodinu k jeho vyzvednutí.

Rozsudek strany dostanou písemně. Ředitelka městského referátu vzdělání a sportu Susanne Herrmannová řekla, že pokud by další rodiny v obdobné situaci následovaly tohoto příkladu, město by to mohlo stát až osmnáct milionů eur, dodává PNP.

Steinerovi pro zaplavené.Zdroj: Deník/repro PNPPoslal dárky potřebným

Georg Steiner z Pasova nechtěl od svých pěti dětí k pětaosmdesátinám žádné dárky, ale požádal je o jejich peněžitý ekvivalent, který by poslaly na povodňové konto deníku PNP. Sešlo se tak tisíc eur, které jubilant nechal zaslat lidem vyplaveným po přívalech dešťů ve Waldkirchenu a Obernzellu, v místech, která zná jako své boty – dlouhá léta tam pracovně působil a s oběma obcemi v Bavorském lese se dál cítí hluboce svázán. Šek předali pasovskému deníku v zastouperní rodiny jubilant Georg Steiner (uprostřed) se syny Georgem jun. (vlevo) a Konradem.

Děti nemusí živit rodiče

Matka dvou dětí ve věku osmi a třinácti let neuspěla v roce 2012 se žádostí o rozšíření svého příjmu z prostředků sociální pomoci. Salcbursko jí odmítlo příspěvek poskytnout s odůvodněním, že její syn vlastní majetek, s nímž rodina přesahuje limitní „nezabavitelný" příjem 4188 eur. Ten by podle úřadu musela rodina spotřebovat, než by mohla dostat příspěvek, popisují OÖN. Konkrétně šlo o vázané úspory a stavební spoření v celkové výši 6000 eur. Ty měly sloužit vzdělávání syna.

Protože už žena nevěděla, jak by měla zaplatit nájem a uživit z práce pečovatelky na zkrácený úvazek rodinu, obrátila se na Zaměstnaneckou komoru. „Po více než třech letech se Nejvyšší správní soud přiklonil k názoru komory, že majetek dítěte nesmí být zapojen ke krytí potřeb celé rodiny," uvádějí OÖN. Negativní rozhodnutí země soud proto zrušil. „Nezletilé děti nemusejí poskytovat rodičům obživu. Teď mají lidé odkázaní zcela nebo zčásti na dávky sociální pomoci v této oblasti právní jistotu," řekla sociální expertka komory Eva Stöcklová. Podle ní je spousta lidí ohrožených chudobou nebo již skutečně chudých, kteří ze studu nebo nevědomosti na podpory, které jim náleží, rezignují. Radí jim, aby se obrátili na Zaměstnaneckou komoru a nechali ji jejich nároky prověřit. „Tento příklad výrazně prokazuje, že některá rozhodnutí úřadů nejsou správná," dodala.

Platit za záběry z fotbalu?!

Okresní soud v Mnichově odmítl žalobu několika novin na Bavorský fotbalový svaz. Noviny se v ní bránily svazovým pravidlům akreditací sdělovacích prostředků k zápasům. Podle nich nemají kluby, a to ani v amatérské špičkové úrovni, akreditovat kamerové týmy, které neplatí licenční poplatky Bavorskému fotbalovému svazu, nebo své filmové záznamy neposkytují zdarma k dispozici spolkové online platformě bfv.tv. Druhé možnosti využilo do nové sezony zatím patnáct médií. Tyto licence se pohybují od 250 eur za zápas zemské ligy po 1000 eur za utkání regionální ligy, píše PNP. Vydavatelé tisku vyčítají fotbalovému svazu, že využívá svého monopolního postavení a neohlíží se na obecný zájem.

Prezident svazu Rainer Koch prohlašuje, že jednají jen a jen z pověření a v zájmu klubů. 90 procent účastníků všech osmi bavorských soutěží se na loňské konferenci v tajném hlasování vyslovilo pro tento společný postup ve spolupráci s fotbalovým svazem a před sezonou 2016/17 ani jeden klub proti podmínkám akreditací filmových týmů k zápasům nic nenamítal. „Nejen tři spolkové ligy, ale i amatérský špičkový fotbal má svou hodnotu, která náleží klubům. Získané prostředky svaz rozděluje z 90 procent podle svých pravidel opět klubům," tvrdí Koch.