Sotva jihočeský rodák, režisér Václav Gajer (*1923, Šumavské Hoštice) dokončil propagandistický film o zakládání JZD Usměvavá zem (Deník psal v článku Komparzistka pekla herečce Zdeně Baldové hnětýnky), pustil se do stejného tématu znovu. V hodinovém a filmařsky nepovedeném filmu Přicházejí z tmy nabídl tendenční pohled na záškodnictví, náboženství a „zlé kulaky". Pro exteriéry filmu opět využil jižní Strakonicko, konkrétně vesnice Jiřetice a Čepřovice, které už „hrály" v Usměvavé zemi. Se štábem zavítal také do Kraselova, deset kilometrů jihozápadně od Strakonic. Využil také Helfenburk u Bavorova, romantickou zříceninu hradu z první poloviny 14. století.

Upozornění autora
Jihočeské filmování není v tomto dílu propagací komunismu, ani násilné kolektivizace na české vesnici. Naopak! Autorovi textů je líto všech sedláků, které komunistický režim posílal do pracovních táborů, a odkud se domů mnohdy vraceli s vážnými zdravotními následky.

Odlehlou chalupu funkcionářské rodiny Martincových štáb našel na návrší u Kraselova poblíž poutního kostela svaté Anny. O natáčení před více než šedesáti lety se dozvěděl tehdy patnáctiletý Ladislav Uhlík. „Po Kraselově se říkalo, že u kostela se bude točit film. Tak jsme se tam šli s rodiči podívat," uvedl Ladislav Uhlík. Na návrší stál roubený domek. Tam podle scénáře žili Martincovi a bylo tam i sídlo MNV. „Pamatuji si záběr, jak herec Vojta přitlouká na chalupu ceduli s nápisem Místní národní výbor Trněný Újezd. Také mi utkvěla herečka Jarmila Kurandová, která se dívá do dálky, jak hoří vesnice," uvedl Ladislav Uhlík.

V ději pronásleduje skupina příslušníků SNB bratry Junkovy, agenta a žháře. Dnes pětasedmdesátiletý pamětník si vybavuje vojenský terénní gazík. „Po okolním lese běhali chlapi se samopaly. Co mě zaujalo, bylo, že filmaři ten gazík táhli jednu chvíli před kamerou na laně, bez zapnutého motoru," vypráví kraselovský rodák a divák při natáčení. Chalupa u kostela stojí dodnes, ale už není roubená, dnes má běžnou omítnutou fasádu.

Ladislav Uhlík byl také u toho, když filmaři přijeli do Kraselova ukázat výslednou podobu snímku. „Promítal se v hospodě asi až dva roky po natáčení. Ten film je hodně poplatný. Místní lidé si to tenkrát také uvědomovali, ale byla zlá doba, a tak mlčeli. Nikdo to radši nekomentoval," řekl kraselovský pamětník.

Tomu se jako patnáctiletému chlapci líbilo samotné natáčení po technické stránce. „Filmaři si pomáhali obrovskými reflektory. Také si přivezli vrtuli, který jim dělala umělý vítr, aby scény měly dramatickou atmosféru," dodal Ladislav Uhlík.

Malou vzpomínku na tento film má i někdejší obyvatelka Čepřovic na Strakonicku Marie Vlková, která hrála v komparzu zmíněné Usměvavé země. Původně se měla objevit i v navazujícím snímku Přicházejí z tmy, a to v závěrečné scéně s „mírovým" průvodem. Dokonce si už zkoušela kostým a na dobovém snímku ze svého archivu drží vlajku. „V tom průvodu jsem nakonec nehrála, vybrali si místo mě jinou dívku," poznamenala dnes jedenaosmdesátiletá Marie Vlková.

Dveře do hospody byly kulisou a kaplička už na návsi není

Jitřenice a zdejší typický statek selského baroka na návsi. Kapličku už ale v této osadě nenajdete, byla zbourána.Když hoří stoh a přilehlé selské domy ve filmu Přicházejí z tmy, divák vidí na plátně převážně ateliérové atrapy. Ve filmovém studiu na pražském Barrandově totiž vyrostla stavba celé jihočeské vesnice. Nakašírované záběry bylo ale přesto nutné kombinovat s exteriéry. Ty pocházejí z Jiřetic a Čepřovic na Strakonicku, z vesnic, které jsou typické svým bursovským barokem. Příhodné statky režisér Václav Gajer znal už z Usměvavé země.

Současný starosta Čepřovic Václav Šimek lokace z filmu dobře poznal i po více než šedesáti letech, co byl film natočen. Z Jiřetic pochází například záběr na hospodu řezníka Záhory. „Nebyla to však ve skutečnosti hospoda. Dveře a nápis jsou filmovými kulisami," řekl starosta. Za dlouhé roky se Jiřetice částečně změnily. Na návsi, která se objevuje se zdejšími statky ve filmu několikrát, například chybí kaplička. Ta byla před léty zbourána. Záběr, kdy hasiči kvůli filmovému požáru obsluhují ruční stříkačku, vznikl v Čepřovicích u tamního rybníčku na návsi.

Helfenburk se ve filmech „upsal" pohádkám

Agent Rudolf Junek v podání Miroslava Doležala na zřícenině hradu Helfenburk ve filmu Přicházejí z tmy.Zřícenina hradu Helfenburk, která je v majetku města Bavorov, je filmařsky poměrně oblíbenou lokací. Počátkem 80. let minulého století se tu odehrává malá část epizody televizního seriálu Václava Vorlíčka Arabela (díl Rumburakova pomsta). Rumburak s ježibabou sem letí na hrad k čaroději Chechotovi, aby mu ukradli jeho kouzelné věci. Další pohádky sem umístili režiséři Zdeněk Troška (Princezna ze mlejna, 1994) a Jiří Strach (Tři životy, 2007).

Už v polovině 60. let se tu odehrává část (rodinný výlet) psychologického dramatu Antonína Máši a Jana Čuříka Bloudění mj. s Jiřinou Jiráskovou a Jiřím Pleskotem. Ve snímku Přicházejí z tmy Helfenburk slouží jako úkryt pro agenta a místo předávání na papírku napsaných informací. Fakt, že se tu v padesátých letech natáčelo, není příliš známý.

Deník zaslal správci hradu Jaroslavu Pižlovi několik snímků z filmu. „Kdybych Helfenburk podrobně neznal, tak ho ve filmu ani nepoznám," uvedl Jaroslav Pižl.

Seriál trvá 3 rokyPáteční seriál Jihočeské filmování o natáčecích místech trvá tři roky. Začali jsme v roce 2011 slavnou Troškovou trilogií Slunce, seno… Seriál nekončí. Sháníme pamětníky mj. na filmy Mezi námi zloději, Boží pole s.r.o., Spadla s měsíce, Osada havranů, Šelma sedlák, O kráse a štěstí, Nezlob, Kristino! aj. Tel. 602 649 298.