Vrcholem bude mistrovství Rakouska čtyřspřeží v kategoriích velkých koní a pony, v některých disciplínách budou aktéři bojovat o účast v mistrovství světa jednozápřahů v srpnu v Piberu či mistrovství světa čtyřspřeží v září v Bredě. Přehlídka začne ve čtvrtek a v pátek drezurou, v sobotu bude zkouška v terénu s razantními obraty, disciplína v Altenfeldenu vzhledem k terénu na okraji Šumavy vždy velmi náročná. V neděli turnaj skončí jízdami zručnosti. (www.reitverein-altenfelden.at)

Zboří Hitlerův rodný dům?

Jak náš list zaznamenal, v Rakousku diskutují o vyvlastnění rodného domu Adolfa Hitlera v Braunau, aby se nestal památným místem pro neonacisty. Nyní ministr vnitra Wolfgang Sobotka (VP) přišel s názorem, že pro něho by bylo „nejčistějším řešením" stržení objektu podobně jako v případě domu Josefa Fritzla v Amstettenu. Ten od 28. srpna 1984 věznil ve sklepě domu svou dceru, pravidelně ji znásilňoval a zplodil s ní sedm dětí. 19. března 2009 byl odsouzen na doživotí.

Hitlerův dům má v pronájmu od roku 1972 rakouské ministerstvo vnitra. Do roku 2011 v něm byla chráněná dílna postižených, od té doby je prázdný. Všechny možnosti jej odkoupit od majitelky Gerlinde Pommerové selhaly, proto chce stát objekt vyvlastnit.

Mluvčí ministerstva k Sobotkovu návrhu uvedl, že jde o osobní názor. Muselo by být právně vyjasněno, zda je stržení vůbec možné. O budoucnosti nemovitosti má rozhodnout komise, která se poprvé sejde koncem měsíce.

Dopadli tisíce ilegálů

V Rakousku loni zadrželi 72 179 běženců, kteří do země vstoupili ilegálně. Pomohlo jim k tomu 1108 převaděčů, uvedl linecký Volksblatt. Meziročně se počet převedených uprchlíků ztrojnásobil – v roce 2015 jich bylo odhaleno 20 975. Nejvíc bylo loni Syřanů (21 473), Afghánců (20 391), Iráčanů (12 732), Iránců (2656) a Pákistánců (2633). Počet zadržených převaděčů se více než zdvojnásobil na 1108. Z nich bylo 190 Srbů, 141 Rumunů a 139 Maďarů. Praxe pašování běženců do Rakouska pokračuje i v současnosti.

Krále nebudou pitvat

I náš list informoval o záměru berlínského profesora historie Petera Glowasze (79) podrobit ostatky krále Ludvíka II. znaleckému zkoumání příčiny jeho úmrtí. Pokud by bývalý panovnický rod Wittelsbachů s virtuální pitvou nesouhlasil, hodlal prý prosadit výzkum pomocí referenda. Poté, kdy představitelé rodu znovu návrh odmítli, ale ze svého požadavku prozatím ustoupil, napsala PNP.

Ludvík II. utonul 13. června 1886 ve Starnberském jezeře. Glowasz o tom ale pochybuje a míní, že král byl zastřelen na útěku.
K uctění 130. výročí smrti se v neděli shromáždily u jezera stovky lidí, mnoho také v historických uniformách.