„Světové dějiny zaznamenaly nový historický velkočin našeho Vůdce, německého říšského kancléře. Česko přestalo existovat, území Čech, Moravy a Slezska je součástí německého výsostného území. My Němci jsme teď volní od těžkého nevolnictví, kterým jsme museli trpět. Stali jsme se občany Velkoněmecké říše. (…) Sen mnoha generací se naplnil. Vůdce nás budějovické Němce vzal domů do Říše. Ještě sotva chápeme, že je to všechno skutečné, že pro nás došlo konce 20 let německého utrpení.

(…) To, že příslušíme do Velkoněmecké říše, v nás vyvolává čestnou povinnost plnit s vynaložením všech sil postavit se do služeb Vůdce a vyplnit v německém národním společenství naši úlohu.

Náš osud navždy a na věky spojen s osudem Velkoněmecké říše a kráčíme s ním pod naším Vůdcem Adolfem Hitlerem vstříc šťastné a vítězné budoucnosti. Našemu Vůdci a osvoboditeli slibujeme my Němci budějovického jazykového ostrova nerozbornou věrnost, přísaháme stát v dobrých i zlých časech věrně při našem Vůdci a jeho dílu…“

Jihočeské listy (JčL) vyšly až 18. března a sdělily daleko věcněji: Začíná nová kapitola v historii našeho národa. Správu českých zemí přebírá Německá říše.

Zveřejňují zprávu ČTK z Berlína z 15. března: Dr. Hácha klade osud českého národa do rukou Vůdce Německé říše, a citují: Vůdce přijal dnes českého presidenta dr. Háchu a ministra zahraničí dr. Chvalkovského na jejich přání v Berlíně. Při schůzce se jednalo otevřeně o vážné situaci, která nastala na dosavadním česko-slovenském území následkem událostí posledních týdnů. Na obou stranách se došlo souhlasem k přesvědčení, že cílem všech námah musí býti zajištění klidu v této části střední Evropy. President českého státu prohlásil, že klade osud českého národa a české země s plnou důvěrou do rukou Vůdce Německé říše. Vůdce přijal toto prohlášení a rozhodl se, že přejímá český národ pod ochranu Německé říše, a že mu zaručí autonomní vývoj národního života a jeho vlastní svébytnost.

List přináší dále „armádní rozkaz kancléře Hitlera“ německé armádě. V něm stojí: Česko-Slovensko nachází se v rozkladu. V Čechách a na Moravě panuje nesnesitelný teror proti našim německým druhům. Počínajíc 15. březnem 1939 budou proto postupovati jednotky německé armády a německého letectva do českého státního území, aby zde zajistily životy a majetek všech obyvatel země bez rozdílu. Očekávám ode všech německých vojínů, že nebudou se považovati za nepřátele obyvatel obsazovaného území, nýbrž pouze za nositele vůle německé říšské vlády, zajistiti na tomto území snesitelný pořádek. Kde by pochodu byl kladen odpor, bude okamžitě všemi prostředky zlomen.

List doplňuje, že zároveň dala pražská vláda rozkaz, aby postupu německých oddílů nebyl kladen žádný odpor a aby jejich nařízení bylo v každém případě uposlechnuto.

Podepsáno…

Dále ČbL úředně oznamují výnos Vůdce s datem 16. března. „Vůdce podepsal dnes na Hradě pražském tento výnos o Protektorátu Čechy a Morava.

Po tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko-moravské země. Násilí a nerozum vytrhly je svévolně z jejich starého historického okolí a posléze jejich zapojením do umělého útvaru Česko-Slovenska vytvořily ohnisko stálého neklidu. Od roku k roku zvyšovalo se nebezpečí, že z tohoto prostoru – jako již jednou v minulosti – vyjde nové nesmírné ohrožení evropského míru. Neboť česko-slovenskému státu a jeho držitelům moci se nepodařilo organisovati rozumně soužití národních skupin, v něm svémocně spojených, a tím probuditi a zachovati zájem všech zúčastněných na udržení jejich společného státu. Prokázal však tímto svou vnitřní neschopnost k životu a propadl proto nyní také skutečnému rozkladu.

Německá říše však nemůže v těchto, pro její vlastní klid a bezpečnost, stejně jako pro obecné blaho a obecný mír tak rozhodně důležitý, v oblastech trpěti žádné trvalé poruchy. Dříve nebo později muselo by nésti nejtěžší důsledky jako mocnost dějinami a zeměpisnou polohou nejsilnějí interesovaná a spolupostižená. Odpovídá tudíž příkazu sebezáchovy, jestliže německá říše jest rozhodnuta zasáhnouti rozhodně k zajištění základů rozumného středoevropského řádu a vydati nařízení, která z toho vyplývají. Neboť dokázala už ve své tisícileté dějinné minulosti, že díky jak velikosti, tak i vlastnostem německého národa jediná jest povolána řešiti tyto úkoly.

Naplněn vážným přáním sloužiti opravdovým zájmům národů, obývající v tomto životním prostoru, zajistiti národní svébytnost německého a českého národa, prospěti míru a sociálnímu blahu všech, nařizuji tudíž jménem německé říše jako základnu pro budoucí soužití obyvatelů těchto oblastí toto:

Části bývalé Česko-Slovenské republiky, obsazené v březnu 1939 německými oddíly, náleží napříště k území Velkoněmecké říše a vstupují jako „Protektorát Čechy a Morava“ pod její ochranu (a tak dál)…"

(Pokračování)