Linec - K eskalaci problémů na hranici s uprchlíky prohlásil nový hornorakouský bezpečnostní rada Elmar Podgorschek (Svobodní), že Rakousko je v situaci tísně a to si vyžaduje „zadrátování" hranic, píše deník OÖN. Stavba 2500 kilometrů dlouhého oplocení by trvala řadu měsíců, začít je prý proto třeba hned. Jen s Německem hranice měří 784 km.
Achleiten v těchto dnech.Rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová (VP) po prohlídce situace ve Spielfeldu také ohlásila plánování zvláštních stavebních opatření. „Slovu ,plot´ se její resort vyhýbá," připomněly OÖN. Na jejich dotaz ministerstvo sdělilo, že by mělo jít o „technické uzavírky" více kilometrů v obou směrech od štýrsko-slovinského hraničního přechodu. Na námitku, že to de facto znamená dráty, úředník řekl, že chtějí bránit asociacím na opatření Maďarska, které kompletně uzavřelo hranice se Srbskem a Chorvatskem. Určitě prý ale nejde o postavení plotu na celých 700 kilometrech rakouské hranice s Maďarskem a Slovinskem, doplnila ministryně. Nechtějí hranici „utěsnit", ale zabezpečit spořádaný a kontrolovaný přechod běženců do země přes přechody a ne přes zelenou hranici. Nyní přes Spielfeld přechází 3000 až 8000 uprchlíků denně. „Musíme se ale připravit na to, že by jich mohlo být až 12 000," řekla Leitnerová.
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) uvedl, že od začátku září přešlo do Bavorska minimálně 318 000 cizinců. To jsou ovšem jen ti, které zaznamenala policie. Během úterka přišlo jen do oblasti Pasova dalších asi 5500 běženců. Ve středu ráno bylo v Hale tří zemí ubytováno na 1700 uprchlíků, v hale v Ruhstorfu asi tisíc.

Zabydlí se za humny

Počet žadatelů o azyl stoupá i v Rakousku a chybějí kapacity k jejich ubytování. Jako alternativu našel hornorakouský Červený kříž tzv. „temporary homes", levné a rychle stavitelné domky firmy GHS-Global Housing Solutions z Riedu. Staví domky pro azylanty.„Naším trhem jsou hlavně Jižní Amerika a Afrika, a že budou naše produkty jednou třeba i v Rakousku, to jsme si před pár lety ani nepomysleli," říká v OÖN majitel firmy Harald Rath. Kontakt s Červeným křížem byl prý náhodný – když mu GHS nabídl dvacet domků pro Nepál po zničujícím zemětřesení.
První tři objekty odolné proti chladu jsou pro běžence od 19. října stavěny v Bad Leonfeldenu (foto), „co by kamenem dohodil" od české hranice. 9. listopadu má být hotovo. Každý domek má 170 metrů čtverečních, jsou v něm čtyři ložnice po 20 metrech s palandami, kuchyně, v níž si uprchlíci mohou sami vařit, společenská místnost a dvě koupelny. Celkem má „městečko" poskytnout ubytování 48 lidem. K informačnímu setkání nad projektem přišlo 300 občanů městečka. Diskuse byla vzrušená, ale protesty nebyly, řekla v OÖN Silke Pachingerová z Červeného kříže. Naopak se přihlásilo 40 dobrovolníků, kteří v ubytovně chtějí azylantům pomáhat.

Odškodní propuštěnou těhotnou

Rakouský Nejvyšší soud přiřkl náhradu škody 17leté dívce ze Štýrska, která ztratila učební místo na prodavačku poté, kdy zaměstnavateli oznámila, že je těhotná. Ředitel její učební poměr rozvázal během tříměsíční zkušení doby. O případu napsal linecký Volksblatt.
Dívka zažalovala, protože podle jejího názoru bylo takové ukončení poměru diskriminací pohlaví. Kromě náhrady ušlé odměny učenky žádala odškodnění osobnostní újmy.
První dvě instance jí vyhověly a kromě ušlé odměny jí přiřkly 1000 eur za nemateriální újmu způsobenou diskriminací. Nejvyšší soud tuto položku zvýšil na 1700 eur, „aby z preventivních důvodů zapůsobil proti nežádoucímu bagatelizování a diskriminaci v souvislosti s pracovním poměrem". Právě diskriminace odůvodněná těhotenstvím zaměstnankyně je zvlášť závažná, řekl soud s odkazem na judikaturu Evropského soudního dvora. V dané věci přišel „vyhazov" nastávající maminky „náhle a nepředvídaně", při propouštěcím rozhovoru se dívka rozplakala a musela opakovaně z jednací místnosti odcházet. Ředitel jí dal najevo, že nebude akceptovat její „zákonem chráněné postavení těhotné" a brát její graviditu jako „nehodu" . Tím podle Nejvyššího soudu výrazně přispěl k utrpěné osobnostní újmě žalobkyně".

Stoupá počet insolvencí

Od ledna do září se počet osobních insolvencí v Rakousku zvýšil meziročně o čtyři procenta na více než 7400, napsaly OÖN. Je to největší růst od roku 2009, v platební neschopnosti je 11 z 10 000 dospělých. Průměrné zadlužení je asi 70 000 eur. Nejvíc stoupl počet privátních úpadků v Solnohradsku (+13,7 %). V Horních Rakousích naopak klesl o 8,4 procenta. Insolvencí právnických osob letos zatím ubylo o 5,2 procenta na 4023 případů. Výše závazků činí celkem 1,6 miliardy eur, krachy firem se dotkly 13 000 zaměstnanců.

Chtějí střílet vydry

Hornorakouský mistr rybolovu Siegfried Pilgerstorfer dál volá po povolení lovu vyder například v období od poloviny ledna do poloviny března. Odhaduje, že ročně zlikvidují v zemi přinejmenším 220 000 kilogramů ryb, což značně ohrožuje biologickou rovnováhu na mnoha vodách. V této spolkové zemi žije odhadem 600 až 1000 vyder. Jejich stav se v posledních 25 letech silně zvýšil. Mají prý na svědomí více než polovinu ročního přírůstku ryb. Martin Donat z ochrany životního prostředí má dosavadní opatření – povolování odstřelu některého kusu jako poslední možnosti – za dostačující, poklesem stavu ryb prý není vinna jen vydra.
Zemský rada pro zemědělství Max Hiegelsberger (VP) souhlasí s názorem, že chráněné vydry způsobují velké škody. V mnoha potocích a jezerech už není biologická rovnováha. Na opatřeních musí participovat zemědělci, myslivci a rybářské organizace. Lov vyder by šel podle něho ale až příliš daleko, jeho resort o něm neuvažuje. V Dolních Rakousích už poslanci Svobodných předložili zemskému sněmu návrh na obnovu povolení lovu bobrů a vyder, dodávají OÖN.