Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Seriál Jihočeské filmování pokračuje. Díky vám

Jižní Čechy - Hráli jste v nějakém snímku, který se natáčel na jihu Čech? Vzpomínáte na natáčení právě u vás? Stále hledáme další pamětníky, kteří by mohli přispět do našeho seriálu

12.2.2013
SDÍLEJ:

Záběr z filmu Muka obraznosti. Přímo u Samsona stála ve filmu auta. Herec Pavel Pípal, který má v ději potíže s alkoholem, se omývá v kašněFoto: printscreen

V minulých dnech jsme vás požádali, zda si pamatujete na nějaké filmové natáčení u vás v obci, městě, zkrátka kdekoliv v jižních Čechách. Případně nás zajímalo, zda jste nehráli přímo v komparzu nebo jakkoliv nepomáhali filmovému štábu, hercům a herečkám s natáčením. Sešla se nám řada podnětů a reakcí, za něž děkujeme a určitě mnohé z nich využijeme.

Znamená to, že náš pravidelný páteční seriál Jihočeské filmování bude ještě několik týdnů a měsíců pokračovat. Na vaše další tipy a nápady čeká editor Deníku Luboš Dvořák na svém telefonu 602 649 298 nebo na e-mailu: lubos.dvorak@denik.cz

Již vydané díly seriálu Jihočeské filmování si můžete přečíst ZDE

Bohužel ale v seriálu nepoužijeme všechny vaše nové podněty, protože jsme o těchto filmech už dříve napsali. Vraceli jste se k snímkům jako Drahé tety a já, Pan Tau, Markéta Lazarová, Dým bramborové natě, Bílá paní atd. Moc rádi však dnes zveřejníme osobní příběh jednoho Jihočecha alespoň dodatečně.

Za kalhoty 180 Kčs, za píseň 400 Kčs

Jiří Dvořák, České Budějovice

Využívám vaší nabídky ke vzpomínkám na účinkování 
v komparzu jednoho dodnes reprízovaného českého filmu Bílá paní, který byl natočen 
v jižních Čechách. Bylo léto 1964 a spolu se dvěma kamarády, Jiřím Mošovským a Jiřím Šimečkem jsme vyrazili 
z rodných Strakonic na velký vandr před vojnou. Původní cíl byl buď Varnsdorf, nebo Zruč nad Sázavou z jasných důvodů. Podle neověřených informací tam byla spousta mladých děvčat. Ne že by doma nebyla, ale možnost většího výběru asi víc lákala.

Protože jsme chtěli cestovat autostopem, naše cesta vedla na výpadovku směr Písek. Ještě ve Strakonicích jsme potkali kamarádku, tehdy slečnu Helenu (ještě se jednou ve vzpomínce objeví) a ta se nás ptala, kam míříme. My, že na velkej vandr! Řekla nám, že u Slaníku (ves asi 3 kilometry od Strakonic) se natáčí film 
a filmaři platí komparzu dobré peníze. Poslechli jsme ji. Měla pravdu. Při registraci  jsme dostali informaci, že za den, kdy se netočí, je 70 Kčs, za natáčecí den 120 Kčs a další placení podle situace.

Podotýkám, že v té době byl průměrný měsíční výdělek 800 až 1200 Kčs. Postavili jsme stan jehlan 
a čekali na věci příští. Hned druhý den se točila scéna jásajícího davu v řece. Když ten, kdo v řece byl, ukázal u pokladny mokré kalhoty, dostal 180 Kčs. Půjčil jsem si je od jednoho místního za dvacku 
a dostal 180 Kčs. To už je snad promlčené. Dobrý obchod.

Další den jsme s otevřenými ústy koukali, jak si slavní herci, pánové Kopecký, Hrušínský a další dávají u stánků párky bez rohlíku či chleba. Něco pro nás v té době neskutečného, zrovna jako vidět zblízka paní Kačírkovou či paní Bohdalovou. Po poledni přišel mezi komparz, bylo nás tam asi dvacet, režisér Podskalský a zeptal se, jestli neznáme nějakou písničku, kde se vyskytuje Bílá paní. Někdo se ptal, co za to. On odpověděl, že když bude dobrá, tak 400 Kčs.Začali jsme přemýšlet 
a skromně se přiznám, že jsem byl první a ozval jsem se: „Já vím."

Na jeho otázku jakou, jsem vyhrkl: „Na hradě Okoři." Pan Podkalský si ji přebroukal a řekl : „Tu já znám taky." Tak jsem odvětil: „ Ale já na to přišel." Byl opravdu fér a se slovy – máš pravdu, napsal na poukázku: „Vyplaťte 400 Kčs, Podskalský". Vyplatili mi je.

Těsně před koncem filmu je záběr na partu mladých kolem ohně. Po dohodě se štábem jsme začali zpívat „…na hradě Okoři…" a po slovech Bílá paní šla už dávno spát mezi nás vběhl pan řídící, máváním rukou nás zastavil 
a my zpíváme pod jeho dirigováním „Pionýři, pionýři, malované děti…"

Ten tmavovlasý mladík nad kytaristou (jeden ze zmíněných Jirků) držící kolem ramen světlovlasou dívku (zmiňovanou Helenu), jsem já. Pointa příběhu: na vandr jsme jeli na řeku Vydru, kterou jsme prošli od pramene, a pak Otavu do Sušice – za nejsnadněji vydělané peníze v životě.

Napíšete také?  Děkujeme.

Autor: Luboš Dvořák

12.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Opilec zpřelámal čtyřmetrovou lísku

Ilustrační foto.

Třeboňští házenkáři vyhráli derby v Sezimově Ústí

VÍME PRVNÍ / AKTUALIZUJEME

Černá středa na silnicích Strakonicka, již zemřeli tři lidé

Strakonicko - Čelní střet osobního vozidla s kamionem u obce Přechovice ve směru na Volyni si ve středu odpoledne vyžádal dva lidské životy. Další život vyhasl dopoledne nedaleko obce Litochovice u Volyně.

Hokejbalisté Olympu na západě Čech plně bodovali

Třemošná, Plzeň - Čtyři zápasy v řadě na hřištích soupeřů dokázali vyhrát prvoligoví hokejbalisté jindřichohradeckého Olympu, díky čemuž se rázem vyhoupli až na 7. místo tabulky.

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Jižní Čechy - Letošní rok byl oproti loňsku velice příznivý pro růst dýní.

Zmizela smrková kulatina za padesát tisíc

Českovelenicko - Policisté pátrají po zloději, který si ke konci léta přilepšil smrkovým dřevem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení