Cituje tohoto amatérského fotografa: „Teď ještě víme, co tu před nedávnem bylo, kudy vedly cesty a tak dál. Budeme si to pamatovat ale ještě za dvacet let? To mi leželo na srdci…" „Kronikář S10" dokumentoval postup stavby krok za krokem. Pořídil stovky snímků, zpočátku prý pro vlastní potěšení. Následně ale byla řada z nich prezentována při různých slavnostních příležitostech kolem stavby. Jeho vybrané fotografie nyní visí do 28. září ve foyer zemské nemocnice ve Freistadtu.

Nadlouho stresovaní…

Linec – Rakouské ministerstvo školství rozeslalo zemským úřadům směrnici k umisťování dětí azylantů do tříd. Upozorňuje mj. na traumatizaci mnohých z nich, při níž jim škola přináší poprvé nebo po dlouhé době chráněný prostor a pravidelný řád dne. Při zpracovávání zkušeností z útěku a zařazování do nového života budou potřebovat mnoho času a psychické energie. „Traumatizace se projevuje mimo jiné nápadným chováním a zvýšenou podrážděností, ale může vést i k odmítání a uzavírání se," uvádí ministerstvo.
Zdůrazňuje, že všechny děti ve školním věku žijící v Rakousku „mají právo a povinnost navštěvovat školu". Školství má tedy povinnost přijmout do svých zařízení i děti, jejichž statut nebyl dosud dořešen. Zpravidla mají být vzhledem k chybějícím znalostem němčiny zařazovány jako mimořádní žáci. V národní, případně základní, škole mají jako takoví možnost navštěvovat kurz jazykové podpory. Status „mimořádný" jim v zásadě zůstává dvanáct měsíců, může být ale o rok prodloužen, pokud se jazyk nemohli „bez vlastního zavinění" dostatečně naučit, uvádějí OÖN. Povinnost školní docházky mohou mladí běženci plnit i v odborných školách, kde o jejich přijetí rozhodne ředitel po posouzení jejich možností.

„Přečetli" kód zlata

O nálezu půlkilogramové zlaté cihly s kompletně odstraněným evidenčním číslem v Königsee náš list psal. Specialistům bavorského kriminálního ústavu se podařilo nejmodernější technikou odpreparovaný pětimístný kód zviditelnit a přečíst. „Číslem se sice nedá zjistit vlastník nálezu v hodnotě 16 000 eur, ale pokud by někdo prohlašoval, že je cihla jeho, musel by identifikační kód uvést," píše PNP. O pozadí příběhu a tom, jak se zlato do jezera dostalo, se podle policie dá nadále jen spekulovat.

Pivo není prospěšné

Slovo "bekömmlich", čili prospěšný, zdravý, nemá co dělat v reklamě na pivo, řekl okresní soud v Ravensburgu. Odvolal se na nařízení Evropské unie, které zakazuje uvádět v reklamě na pivo údaje týkající se zdraví. „Slovo ,bekömmlich´ sugeruje, že tělo pivo snáší, a to už je souvislost se zdravím," řekl soud.
Šlo o věc pivovaru Härle z Leutkirchenu v Bádensku-Württembersku, který opatřil několik druhů svého produktu pojmem "bekömmlich". Berlínský Svaz sociální soutěže shledal, že pojem zamlčuje nebezpečí pití alkoholu, a předběžným opatřením nechal takovou reklamu zakázat, popisuje PNP. Soud v Ravensburgu toto rozhodnutí potvrdil. Pivovar se chce odvolat.

Kůrovci horko svědčí

Horké a suché léto prospívá kůrovci. Podle Susanne Haukeové, vedoucí odboru úřadu pro výživu, zemědělství a lesnictví, jsou počty odchytu brouka při monitoringu jeho výskytu absolutně rekordní. Pro okres Deggendorf byl proto vyhlášen nejvyšší stupeň varování, píše PNP. Majitelé lesů jsou vyzýváni k pečlivé kontrole smrkových porostů. Při zjištění napadení úřad doporučuje stromy co nejrychleji zpracovat a přemístit materiál alespoň 500 m od dalších smrků, nebo odtransportovat z lesa na pily. Rychle musejí být zlikvidovány i koruny.

Jedinečný nález - pohřbený kůň.Vykopali koně mocnáře

Při průzkumu na místě chystané stavby ve Wisselsingu odhalil archeolog Uwe Neubau žebra, páteř, krk a přední nohy pohřbeného koně. Hlava ležela kousek stranou. Nálezy zvířat v těchto hrobech jsou velmi vzácné. Alexander Niederfeillner, vedoucí oddělení archeologie firmy Arctron, proto vyvozuje, že v místě byl pohřben vysoký šlechtic – snad kníže Bajuwarů, který se svou družinou ve Wisselsingu žil a eventuálně tu měl hrad, píše PNP.
Při kopání našli archeologové v místě i další předměty z doby Bajuwarů, středověkých předchůdců Bavorů, a to v nejvyšší kvalitě. Vedoucí průzkumu Stefan Hanöffner řekl, že srovnatelné s nimi jsou v Bavorsku jen nálezy v Altenerdingu nebo ve Straubingu, případně v Moosu v okrese Deggendorf.

Nezdravý Bavorský les

V Bavorsku nejméně marodí obyvatelé okresu Mnichov. Loni tu podle údajů zdravotní pojišťovny techniků, spravující data 4,4 milionu Němců, z toho 570 000 Bavorů, loni stonal každý občan průměrně 9,8 dne, o tři dny méně, než je bavorský průměr a o pět dnů pod průměrem celoněmeckým, píše PNP.
V Dolním Bavorsku byli nejméně nemocní lidé z Pasova a z Landshutu – průměrně dvanáct dnů. Na chvostu byly okres Freyung-Grafenau s průměrem 18,5 dne a Regen s 18 promaroděnými dny na osobu. „Nejčastější příčiny jsou skoro vždy stejné – psychická onemocnění a potíže pohybového aparátu," dodává list. Žádný další bavorský okres nevykazuje takovou četnost těchto chorob.

Množí se i myši

Léto přispělo také k výraznému množení populace myší. Podle Michaela Zellnera z bavorského úřadu pro zemědělství se dal nárůst po suché zimě předpokládat, ale s tak značným přemnožením, jaké je zjišťováno dnes, odborníci nepočítali. „Protože myši žijí v zemi, není snadné přesně zjistit jejich skutečný počet," zmiňuje PNP. Zellner nicméně popsal metodu jeho úřadu. V okruhu 225 metrů čtverečních jsou uzavřeny všechny zjištěné myší díry, třeba jednoduchým zašlapáním či zahrnutím podpatkem. Pokud je po 24 hodinách více než 20 děr obnoveno, je počet myší tak vysoký, aby přivodil zemědělcům škody.

Čtyřnohý stopař

Zaběhlý kříženec se docela chytře zachoval, aby našel příležitost ke svezení se, popisuje PNP. Řidička zahlédla u Mainaschaffu v okrese Aschaffenburg v Dolním Francku na silnici nehnutě ležícího psa. Když k němu vystoupila, ve zdánlivě mrtvém psíkovi se náhle probudil život. Čile a v pohodě si namířil rovnou do auta a nenechal se vystrnadit. Řidička ho tedy odvezla dobré čtyři kilometry do města, kde pracovala, a tam neobvyklého spolucestujícího předala policii. Tak pak jeho majitele rychle našla, uvedla PNP.

Nebezpečné přesčasy

V mnoha povoláních jsou přesčasy spíše pravidlem než výjimkou, píše PNP. Kdo ale pracovní dobu 40 hodin týdně pravidelně překračuje, zvyšuje nejen hladinu stresu, ale i riziko mrtvice. To je výsledek mezinárodní analýzy 25 vědeckých studií na toto téma. Z lidí pracujících 41 až 48 hodin za týden má zvýšené riziko této příhody o 10 % víc než u lidí zaměstnaných 35-40 hodin. U těch, kteří dělají 49-54 hodin, riziko stoupá u 27 % lidí, u těch, kteří pracují 55 hodin a víc, o 33 %. Tato čísla byla obdobná u mužů i žen ve všech posuzovaných zemích. Podle vědců z odborného časopisu "The Lancet" ovlivňuje tento faktor i dlouhé sezení při kancelářské práci, ale i větší sklon těchto lidí k vyšší konzumaci alkoholu, uvedl list.