„Je zapálený nejen pro své povolání, ale přináší zemědělská témata ofenzívně na veřejnost,“ odůvodnila porota své rozhodnutí o udělení ceny Ceres. Mayerhofer provozuje statek se 245 hektary a má na webu vlastní blog. Na svém hospodářství vyvinul svépomocně techniku, která chrání půdu před erozí, uvedl list.

Ceres Award zaštiťuje Německý svaz zemědělců. V porotě jsou odborníci z branže a sponzoři.

Záchranáři potřebovali pro Čechy tlumočnici

K osvobození dvou českých turistů z nepříjemné situace si v úterý musely policie a horská služba nejprve vyžádat tlumočnici, napsaly linecké OÖN.

Dvojice přenocovala v penzionu v Bad Ischlu a vyjela lanovkou užívat si sluníčka na vrch nad městem. Ve výšce 1400 metrů nad mořem se vyhřívala tak dlouho, až jim v 17.15 odjel poslední spoj. „Vybaveni jen vycházkovým obutím se rozhodli sejít do údolí po svých, po značce s číslem 898. To jim později přineslo záchranu,“ píše list. „V polovině cesty se 63letá paní vyčerpáním zhroutila. Její 43letý společník ji vzal na ramena a nesl ji kamenitým terénem do Ischlu. Ve výšce 720 metrů byl i on se silami v koncích a museli použít tísňové volání.“

Šéf místní stanice horské služby Bernhard Schmid lineckému listu řekl, že z volání ničemu nerozuměli. „Nemluvili ani německy, ani anglicky. Kolegové z alpské policie si museli vyžádat tlumočnici,“ uvedl. Protože vyčerpaná dvojice nemohla uvést žádné přesnější údaje o místě, byli alarmováni také záchranáři z Bad Goisernu, kteří vystoupali jinou cestou.

„Pak se nám podařilo z nich ,vylákat´ číslo označení jejich chodníku,“ pokračuje Schmid. Zachráncům se pak podařilo Čechy najít a ženu snést na nosítkách k lesní cestě. „Nebyla schopna další chůze. Měla, řekněme, velmi nevhodnou obuv,“ dodal. Je si jistý, že bez jejich pomoci by měli turisté „opravdu nepříjemnou noc“. OÖN dodávají, že vandrovníky dovezla do ubytovny policie. „Další dny babího léta nejspíš stráví v údolí,“ uzavřely.

Mají Egal Pay Day

Letos je 13. říjen dnem, od kterého budou Linečanky ve srovnání s muži pracovat do konce roku, tedy dalších 80 dnů, „grátis“, napsaly OÖN. Zaměstnanecká komora spočítala, že to odpovídá rozdílu v celoročních příjmech obou pohlaví při plném úvazku ve výši 21,8 procenta, což je i celorakouský průměr. V Horních Rakousích jsou ale tyto „nůžky“ rozevřeny dokonce na 26,1 procenta.

Z iniciativy městské radní pro záležitosti žen Evy Schobesbergerové na tuto nerovnost upozorňuje v Linci akce speciálních rabatů, k níž se přihlásilo 28 zařízení a podniků různých branží – od muzeí města přes potravinářský a textilní obchod po gastronomii.

Křesťansky nemanželsky

V Rakousku přes srovnatelně větší religiozitu obyvatelstva než v jiných zemích přichází na svět mnoho dětí mimo manželství, napsaly OÖN. Konstatuje to studie institutu v Rostocku, která se věnuje příčinám toho, že uzavření sňatku je pro zakládání rodiny stále méně důležité. Vychází z dat ze 16 zemí o matkách, které porodily první dítě mezi lety 2000 a 2007.

Podíl nemanželských dětí je značně rozdílný – od dvou procent v Itálii a 8,5 procenta v Polsku po 60 procent v Estonsku a Norsku. Rakousko se 48,5 procenta patří s Francií 55 %, Británií 47 a Belgií 46 k zemím, v nichž je nemanželských prvoporodů relativně mnoho, uvádí list.

Ve státech, které se považují za náboženské, se zpravidla rodí mimo manželství méně dětí - Rumunsko, Itálie, Polsko patří ke čtyřem zemím s nejmenším podílem těchto porodů. „Rakousko tady kompletně vypadává z mustru,“ komentuje linecký deník. Experti to přičítají rostoucí ekonomické soběstačnosti a individualizaci rakouských žen. Roli hraje také odklon společnosti od tradičních a náboženských norem.

Kuriozity z Everestu

Píše kroniku Mt. Everestu.Zdroj: Deník/repro PNP

Honba za rekordy na Mt. Everestu nabývá stále bizarnějších forem, uvádí PNP. Příklady v listu uvedla horolezkyně Billi Bierlingová (50) z Ga-Pa, jejíž tým vede "Himalayan Database" jako největší archiv výstupů v Nepálu: „Závodí se“ například o to, kdo bude prvním „veganem“, nebo prvním policejním párem na vrcholu světa… Skupině se hlásí i adepti takových cest, hledající „skulinku“, kde by mohli být první. Ozvali se i rodiče dítěte, zda by měl šanci být nejmladším na vrcholu. Odradili je, protože synáček byl výrazně starší než onen třínáctiletý, který už velehoru zdolal…

Bierlingová, která v roce 2009 zdolala jako první Němka Everest jižní cestou a vrátila se živá, a její tým pokračují databankou v životním díle „kronikářky“ Everestu Elizabeth Hawleyové (93). Ta od začátku šedesátých let zaznamenávala téměř všechny himalájské expedice v Nepálu osobními interview účastníků. „Zprvu jich bývala hrstka, ale dnes zkoušejí Mt. Everest stovky turistů ročně,“ zmiňuje list. (http://www.himalayandatabase.com)

Ochránci zvířat k vlkům

Německý svaz ochránců zvířat v Berlíně se vyjádřil k vlkům, kteří unikli z chráněné obory Národního parku Bavorský les. Požaduje nasazení většího počtu lidí při jejich hledání. „Mělo by se udělat všechno pro to, aby byli odchyceni živí,“ cituje PNP mluvčí svazu. Případ podle ní představuje i pro ochránce zvířat dilema, které nemá jednoduché řešení, protože uspání vlků vyžaduje přístup do jejich těsné blízkosti, což zvířata nedovolí. Kromě toho narkóza účinkuje až po určité době po aplikaci, takže zasažený kus musí být v terénu dohledán, než se probudí…

Zvířata podle mluvčí pravděpodobně nepředstavují žádné nebezpečí. „Každá nehoda s některým z těchto vlků z obory by ale nutně přitížila vlkům žijícím ve volnosti a zostřila by diskusi o nich,“ uvedla. List pak doplňuje, že podle svazu ochránců chtěli pachatelé jejich úniku z ohrady vědomě „vytvořit problémové vlky“ a svým způsobem oklikou přes ně dosáhnout odstřelu volně žijících vlků v Bavorském lese.

Bavorské ministerstvo životního prostředí vypsalo odměnu 10 000 eur za informace, které by vedly k odhalení pachatele vypuštění šesti vlků z výběhu parku. Informace přijímá policejní inspekce ve Zwieselu (tel. 09922/84060) nebo jakákoliv služebna.

Zdobí les po vichřici

I polomy jsou krásné…Zdroj: Deník/repro PNP

Nečas v srpnu způsobil velké škody v lesích Dolního Bavorska. „Že z trosek zlomených stromů lze udělat také něco hezkého, ukazují teď umělecky nadaní lesní dělníci z Dolního Francka Alfred Popp a Uwe Linz /na snímku), kteří čtyři týdny vypomáhali u Altreichenau a Duschlbergu,“ uvedla PNP.

Doplňují nám Klostermanny

Křtí knihu o dr. Klostermannovi.Zdroj: Deník/repro PNP

Spolek Karel Klostermann – básník Šumavy ze St. Oswaldu představil v Muzeu dějin lesa knihu „Dr. Josef Klostermann – život lékaře na Šumavě“ o Dr. Josefu Klostermannovi (1814-1875), otci proslulého autora. Předseda spolku Alfons Maurer a nakladatel Erich Stecher informovali o publikaci a jejím vzniku. „Pořadatelé měli připraveno také překvapení – k řečnickému pultu předstoupil i samotný dr. Klostermann,“ napsala PNP. „Vyzdvihl svou neteř Aninku, která se intenzivně zajímala o jeho život. Kniha byla také slavnostně pokřtěna, samozřejmě vodou z českého zdroje.“

Podle pasovského listu inicioval vydání knihy Willi Steger, „který oklikami obdržel záznamy Anny Jelínkové“. Nakladatel Stecher zdůraznil, že nová kniha uzavírá Klostermannovu triologii – po autobiografických Vzpomínkách na Šumavu a Za štěstím (pozn. red.: v překladu Jana Mareše). Ke druhé knize Erich Stecher hrdě oznámil, že byla nominována do soutěže o politickou knihu 2018, píše PNP.

K doplnění informace z Bavorska připojme, že prezentovanou knihu jako celek tvoří dva samostatné spisky, fragment textu Karla Klostermanna a rukopis Anny Jelínkové s titulkem Ztracený domov. „Je tomu tak proto, aby obraz života básníka byl podán co možná nejautentičtěji,“ uvedl list.

K neteřím Karla Klostermanna Anně a Ernestině Jelínkovým uvádí publikace k výstavě v Muzeu přírody, že byly dcerami Klostermannovy nejstarší sestry Rózy, která se v Kašperských Horách v roce 1871 provdala za učitele kreslení na tamní reálce Aloise Jelínka. Starší Anna se stala učitelkou a podle příkladu svého strýce se věnovala literatuře. Napsala vzpomínky na Šumavu a také monografii o svém dědečkovi MUDr. Josefu Klostermannovi. Jako první překládala Klostermannova česká díla do němčiny.

V podrobnostech k rodině odkazuje Deník na knihu Karel Klostermann – soupis díla od Tamary Pršínové a Libuše Strakové, vydanou v péči Jihočeské vědecké knihovny.

Na snímku jsou zleva Willi Steger, Ossi Heindl jako dr. Klostermann, Alfons Maurer a nakladatel Erich Stecher.

Sportka za šest milionů?

V nedělním tahu rakouského lotta, obdoby naší sportky, půjde o třetí čtyřnásobný jackpot v tomto roce. Pokud by někdo uhádl první pořadí sám, dostal by kolem šesti milionů eur. Předchozí supertahy vždycky někdo vybral – v lednu si dva výherci rozdělili po 3,2 milionu, v květnu tři po dvou milionech.

Hokejisté, jazykoví lektoři

Hokejisté besedovali s dětmi.Zdroj: Deník/repro

Do 5B lineckého gymnázia Petrinum zavítali ke zvláštní hodině angličtiny mezi 14-15leté žáky hokejoví legionáři Black Wings Linec, informují OÖN. Každým rokem rádi vyhoví pozvání zapálené fanynky klubu, profesorky Jutty Habringerové. Tentokrát to byli brankář Mike Ouzas, obránci Sébastien Piché, Marc-André Dorion a útočníci Brian Lebler a Joel Broda, s nimi i kouč Troy Ward. S dětmi debatovali v angličtině hodinu, uvedl list. Mluvčím dne byl podle něj Frankokanaďan Piché, který posluchačům radil: „Nikdy se nevzdávejte, i když budete mít pocit, že neuspějete. Jednoho dne to začne fungovat, musíte jen za tím stát…“ Věděl, o čem mluví – anglicky se začal učit až v sedmnácti letech. Samoukem je také trenér Ward, když teď zdolává úskalí němčiny. Že byl docela dobrým žákem, se pochlubil brankář Ouzas, který prý měl rád hlavně matematiku a přírodní vědy, Broda studuje ekonomii…

Po návštěvě je paní profesorka odměnila pralinkami, což Piché okomentoval slovy: Učitelé jsou milejší než kouči…

Pozvánka

Bleší trh s nabídkou všeho druhu organizuje Lions club na výstavišti v Urfahru v pátek od 12 a v sobotu od 9 hodin. Veškerý výtěžek připadne potřebným v Linci.

Od pátku do neděle bude regionální hospodářská výstava produktů 160 firem ve Steyru (auto, stavby, bydlení, zahrada, energie, zdraví, vždy od 10 h). Ve Welsu je do soboty největší rakouská výstava na téma Mládež a zaměstnání (denně 8.30).